Krátké lednové zamyšlení ……
zastupitele Oldřicha Němce
O úctě k jazyku českému a národní hrdosti
První pracovní zasedání nového zastupitelstva města se
na svém prosincovém jednání mimo jiné zabývalo úmyslem
instalace desky malíři Willi Sittemu. Což o to, návrh jistě
hodný úcty, ostatně Chrastava by se skutečně dala pojmenovat
městem malířů.
Háček byl pouze v tom, že návrh počítal nejprve
s umístěním textu v jazyce německém, a teprve poté
v jazyce českém, s odůvodněním předkladatele, že to je
podmínka k tomu, aby německá strana uhradila celé náklady
pamětní desky.
Za SNK-Pro změnu v Chrastavě jsme navrhli postup obrácený,
tzn. nejprve uvedení textu českého a na druhém místě textu
německého. V tomto duchu zastupitelstvo města posléze i
návrh schválilo, za což mu patří dík jako celku. Za SNK-Pro
změnu v Chrastavavě jsme přesvědčeni, že jedině tak je to
správně. Bez ohledu na finanční stránku. I kdyby to město
snad mělo zaplatit (nutno podotknout, že ke dni návrhu nebyl
znám alespoň orientační rozpočet).
I s ohledem na to, že malířova matka byla Češka. A zejména
s ohledem na to, že jsme v Chrastavě, jsme na českém
území, a pokud již dvojí nápis, pak tedy nejdříve
v našem rodném českém jazyce. Tak velí národní hrdost.
Dopadne-li to nakonec tak, že město desku zaplatí polovinou
či celou částkou není v objemu rozpočtu města zase tak
důležité. My (Češi) neztratíme tvář a naši němečtí
přátelé se mohou jezdit i přes tuto zdánlivou
“maličkost” dívat na to, jak si vážíme našich
rodáků-umělců, bez ohledu na národnost.
Bc. Oldřich N ě m e c - zastupitel za SNK-Pro změnu v Chrastavě