CHRASTAVSKÉ LISTY 11/ 2004
výběr textů
Večer se starostou
Ze
zasedání Rady města Chrastava 6. října 2004
Malé
zamyšlení nad demografickým vývojem
Informace
o způsobu hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů na
území České republiky, konaných ve dnech 5. – 6. 11. 2004
Společnosti
NORMA propadla jistota, město nabízí pozemky na výstavbu
obchodního domu novým zájemcům
Anketa k výstavbě obytných rohových domů
v Turpišově ulici – vyjádření starosty města
Miroslav
Cinibulk opět na paralympiádě – Řecko 2004
Na
Chrastavský pohárek přijelo do Chrastavy přes třistapadesát
závodníků
Sportovní
střelba – ukončení malorážkové sezóny
Autobusové
jízdní řád
Barevná
inzerce v Chrastavských listech - 2005
S jedinou
jízdenkou po Euroregionu NISA
Větrná
energetika v souvislostech
Rezignace
kontrolního výboru (KV) zastupitelstva města (ZM) Chrastava
Dětská
hřiště
Sociální
demokracie opět obsadila Říp
Dovoluji si Vás pozvat na devatenáctý Večer se starostou
pořádaný na téma Větrné elektrárny v Chrastavě
(Vítkově) či těsně za jejími hranicemi – ano či ne??
Zásluhou kolegy zastupitele a chrastavského poslance PČR O.
Němce přijal pozvání na tento večer mimořádně vzácný
host exministr životního prostředí a poslanec PČR pan
RNDr. Miloš Kužvart. Pozvání na daný večer dále
přijal pan Martin Půta, starosta Hrádku nad Nisou a členové
petičního výboru proti stavbě větrných elektráren Ing.
Miroslav Balcar, Ing. Petr Ansorge a další. Přítomni budou i
zástupci sdružení Meluzína, kteří mají obdobný problém v
oblasti Krušných hor. Za pracovníky MěÚ Chrastava je
garantem večera vedoucí OVÚS pan Martin Janoušek.
Setkání se koná v pondělí dne 8. listopadu 2004 od 17.00
hodin ve školní jídelně.
Těším se na vaši účast. Ing. M. Canov
Ze zasedání Rady města Chrastava 6. října 2004
Rada města Chrastava na svém zasedání projednala a usnesla
se mimo jiné takto:
- s c h v á l i l a
v návaznosti na své usnesení 2004/16/V ze dne 13.9.2004
postup starosty při uzavření dohody o skončení nájmu
k 30.9.2004 se správcem konkurzní podstaty IBUS Míšeň,
- s c h v á l i l a
pronájem části nebytového prostoru v č. p. 709 Střelecký
vrch, k. ú. Chrastava I, 1. poschodí, kancelář, společnosti
IBUS – sdružení pro vzdělávání a rekvalifikaci Chrastava,
na dobu od 7.10. do 31.10.2004, za cenu 1000,- Kč a náklady
spojené s provozem (el. energie, vodné a stočné a další
platby za služby spojené s předmětem pronájmu) s tím, že
konstatuje, že město nemá ke společnosti IBUS Chrastava
žádný závazek,
- s c h v á l i l a
ceník za pronájem sálu v objektu č. p. 709 Střelecký vrch
ve výši 300,- Kč/hod. pro cizí subjekty, 100,- Kč/hod. pro
kurzy pořádané Společenským klubem, ostatní akce
pořádané přímo Společenským klubem (např. Mikulášská
besídka apod.) jsou od poplatku osvobozeny. Od poplatku jsou
osvobozeny taktéž akce města (např. použití sálu jako
volební místnost). Ceník je platný po dobu, kdy daný objekt
nebude pronajat, případně prodán cizímu subjektu; provozem
po tuto dobu je pověřen Společenský klub.
- s c h v á l i l a
- s c h v á l i l a
dodatek č. 1 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne
1.12.2003 uzavřené mezi městem Chrastava a PJ NEPTUN spol.
s r. o.,
- s c h v á l i l a
přechod práv a závazků pana Alexandra Švejkovského
vyplývajících ze smlouvy o nájmu pozemku č. 365/1 o
výměře cca 150 m2 v k. ú. Chrastava I ze dne
3.8.1994 na paní Věru Poloprutskou (převod z otce na dceru),
- s c h v á l i l a
uzavření výpůjční smlouvy se základní organizací
AVZO-TSČ ČR na část p. p. č. 1096/2 o výměře cca 1200 m2
(parkoviště u hřbitova) v k. ú. Chrastava I, na dobu 10 let,
- s c h v á l i l a
rámcový program vč. předpokládaného rozpočtu
Chrastavských slavností 2005,
- s c h v á l i l a
postup ve věci započtení pohledávky vůči firmě Integra
Liberec a. s. s tím, že dle pokynů právního zástupce
města nebude město uvolňovat pozastávku, navzdory sdělení
firmy Integra a. s. o neuznání naší pozastávky z její
strany z důvodu soudního vymáhání řádově vyšší
pohledávky města vůči uvedené firmě,
- s c h v á l i l a
návrh smlouvy o dílo se zhotovitelem RSDr. Milanem
Maršálkem na demolici objektu č. p. 23 v Nádražní ul.
Chrastava a pověřila starostu města podpisem smlouvy,
- s c h v á l i l a
návrh smlouvy o dílo se zhotovitelem Ing. Jiřím Zemanem,
projektová a inženýrská kancelář, na vypracování studie
využití objektu č. p. 407 v Chrastavě a pověřila starostu
města podpisem smlouvy a pověřila tajemníka MěÚ
zajištěním potřebných kroků v souvislosti se statutem
objektu (památkově chráněná budova),
- o d l o ž i l a
návrhy mandátních smluv se zhotovitelem WERO GROUP s. r.
o., na provedení výběrového řízení pro akce:
- s c h v á l i l a
plán zimní údržby místních komunikací pro zimní období
2004/2005 a pověřila tajemníka MěÚ jednáním s pozemkovým
fondem
- v z a l a n a v ě d o m í
zápis č. 2004/13 z jednání bytové a sociální komise ze
dne 13.9.2004 a zápis č. 2004/14 z jednání bytové a
sociální komise ze dne 27.9.2004,
- p o d p o ř i l a
postup starosty ve věci budoucnosti autobusového spojení
do Liberce v souvislosti se zavedením Regiotramu Nisa,
- o d l o ž i l a
návrh smlouvy na pořízení vozidla pro výjezdovou
jednotku SDH s firmou Zezulka - ZEKA a pověřila starostu města
podpisem smlouvy za podmínky schválení způsobu úhrady ceny
ZM.
Malé zamyšlení nad demografickým vvojem
Současná demografická situace České republiky je
dostatečně známá nejen odborníkům, ale i široké
veřejnosti. Nízká porodnost řadí Českou republiku na
předposlední místo na světě. I po snížení úmrtnosti,
zejména v posledním desetiletí, zůstává naděje dožití
českého občana nadále na nepříznivé hladině. Od roku 1994
se počet obyvatelstva České republiky stále snižuje.
Z hlediska pohledu do minulého vývoje obyvatelstva českých
zemí, tj. od začátku demografické statistiky koncem
osmnáctého století, byl vývoj spojován s vývojem
ekonomickým. Teprve v nejnovější době se stále větší
váha přiznává vlivům psychologickým. Je však nepochybné,
že vývoj obyvatelstva a jeho životní podmínky jsou nejvíce
spojovány s intenzitou ekonomického zapojení v produkčním
věku. Úroveň a možnost zapojení pak do značné míry
ovlivňuje psychiku a celkové sociální klima společnosti.
Vazba přirozené reprodukce obyvatelstva České republiky na
ekonomický vývoj v posledních letech je označována za etapu
demografické krize. Nejnovější šetření o reprodukčním
klimatu v České republice zjišťují představu českých
rodin o ideálním počtu dvou dětí v rodině. Vývoj však
vede k tomu, že počet skutečně narozených dětí
připadajících na jednu ženu jakéhokoli rodinného stavu v
České republice se pohybuje kolem 1,15 dětí během celého
jejího života.
Česká republika je v souboru 25 států Evropské unie
chápána jako středně velký stát, jehož území 78 865 km2
představuje 2% území státu Evropské unie. Také
počtem obyvatel (10,3 mil.) patří Česká republika ke
středně lidnatým zemím unie.Na úhrnu obyvatelstva unie se
podílíme pouze 2,3%.
Jaký vývoj nás čeká?
Nepotěšující a velmi nepříznivý. Při zachování
současného trendu a dle matematických modelů vývoje
obyvatelstva do roku 2050 můžeme zjistit, že nás bude o dva
miliony méně. Nechce se ani věřit názorům a prognózám,
že by v roce 2300 při stejném vývoji bylo v České republice
cca 50 000 obyvatel.
A co u nás v
Chrastavě?
Je jistě potěšitelné, že naše město nezaznamenává
úbytek obyvatelstva, jak je tomu v jiných místech naší
republiky. Naopak, počet obyvatel nepatrně stoupá. K 1.1. 2004
bylo 6 130 trvale přihlášených obyvatel, což je o 27 více
než ve stejném období předchozího roku.
Již méně potěšitelný je fakt, že v Chrastavě klesá
počet narozených dětí. Tato skutečnost se plně odráží ve
škole. Z tabulkových přehledů vyplývá, že ve srovnání se
školním rokem 1996/97 a letošním školním rokem 2004/05
ubylo 157 dětí a také 9 tříd.Tento úbytek si vyžádal
nejen od města, ale zejména školy, řadu organizačních,
technických i ekonomických opatření. Mezi významné lze
jistě zařadit, sloučení škol v jeden celek. Celek, který od
1. ledna 2003 je příspěvkovou organizací s právní
subjektivitou. To znamená, že škola je právnickou osobou
vystupující v právních vztazích svým jménem včetně
odpovědnosti vyplývající z těchto vztahů.
Přestože nebyly jednotné názory na sloučení škol, čas
ukázal, že tento krok měl racionální myšlenku z hlediska
budoucího demografického vývoje. Je i nepochybné, že za
zvládnutím tohoto nesnadného úkolu je třeba vidět dobrou
práci vedení i ostatních pracovníků školy. Základní
škola v Chrastavě patří mezi největší školy v celém
regionu. O tom, že je školou velmi kvalitní, svědčí nejen
její výsledky ve vzdělávacím procesu, ale i velmi dobré
výsledky v mimoškolní výchově včetně sportu. Za tyto
úspěchy i dobrou reprezentaci našeho města patří všem
pracovníkům školy i žákům obdiv a zejména upřímné
poděkování.
V našem městě je ještě jedna samostatná škola, a to ve
Vítkově. Nepříznivý vývoj v počtu dětí zasáhl i tuto
školu. Vítkov, jako část Chrastavy, má necelých 400
obyvatel. Ve srovnání s okolními obcemi (Bílý Kostel, Nová
Ves) má Vítkov o polovinu méně obyvatel, ale téměř stejný
počet žáků. I to je důkazem kvality této školy.
Počet dětí ovlivňuje další příspěvkové organizace jako
mateřskou školu nebo školní jídelnu. Je však potěšitelné
zjištění, že úsilí pracovníků se plně odráží v
dobrých výsledcích všech příspěvkových organizací. Za to
jim patří poděkování.
Můžeme vývoj
ovlivnit?
Jako zastupitelé rozhodujeme o podmínkách, které mohou
pozitivně ovlivnit zájem lidí žít v Chrastavě. Naše město
má územním plánem určené oblasti pro rozvoj podnikání.
Podnikatelská sféra má vliv na pracovní příležitosti
obyvatel. Ekonomická síla obyvatel ovlivňuje společenskou
poptávku a nabídku. Mimo jiné ovlivňuje i základní
podmínku života lidí, a to je bydlení. Rozvoj podmínek pro
bydlení je další prioritou, kterou bychom měli podporovat.
Jistě je celá řada dalších, které nás nutí k
přemýšlení a které ovlivňují demografický vývoj, ale
tyto jsou, dle mého názoru, základní, o kterých můžeme
rozhodovat.
Malé zamyšlení nad tím, jak důležité bylo rozhodnutí v
minulosti, to dokazuje současnost. I když nás jistě netěší
současný demografický vývoj, je však realitou, ze které
budeme vycházet pro další důležitá rozhodování. Chtěl
bych věřit, že budou taková, aby zlepšily současný stav
demografického vývoje, aby se nám všem žilo v Chrastavě
lépe. K tomu přeji jasnou mysl a šťastnou ruku.
Miloslav P i l a ř, místostarosta
Volby do zastupitelstev krajů vyhlásil prezident republiky
dne 30. července 2004 svým rozhodnutím ze dne 19. července
2004 publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 449/2004 Sb.
Volby se konají ve dvou dnech, v pátek 5. listopadu 2004 od
14.00 hodin do 22.00 hodin a v sobotu 6. listopadu 2004 od 8.00
hodin do 14.00 hodin. Hlasování probíhá pouze ve volebních
místnostech na území České republiky.
Voličem je státní občan České republiky, který alespoň ve
druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen
k trvalému pobytu v obci nebo na území vojenského újezdu v
územním obvodu kraje.
Volební místnost
Voliči jsou o době a místě konání voleb do zastupitelstev
krajů v obci informováni oznámením starosty obce nejpozději
15 dnů přede dnem voleb, tj. 21. října 2004.
Je-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede
starosta obce, které části obce náleží do jednotlivých
volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého
z nich. V oznámení jsou uvedeny adresy volebních místností.
Ve volební místnosti budou na viditelném místě vyvěšeny
hlasovací lístky označené nápisem "vzor", dále
prohlášení kandidáta o vzdání se kandidatury nebo
zmocněnce o odvolání kandidáta, pokud byla doručena do 48
hodin před zahájením voleb; při zjišťování výsledků
voleb se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta
nepřihlíží; dále případná informace o tiskových chybách
na hlasovacích lístcích s uvedením správného údaje.
Volební místnost musí být pro každý volební okrsek
rovněž vybavena zákonem č. 130/2000 Sb., o volbách do
zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, který musí být voličům na
jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.
Hlasování
Prokázání totožnosti a
státního občanství
Volič, občan České republiky, po příchodu do volební
místnosti prokáže okrskové volební komisi svou totožnost a
státní občanství České republiky platným občanským
průkazem nebo platným cestovním pasem České republiky.
Voliči, který tak neučiní, nebude hlasování umožněno. Je
tedy nezbytné, aby volič měl u sebe potřebné doklady.
Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu voličů pro volby do
zastupitelstev krajů obdrží volič od okrskové volební
komise prázdnou úřední obálku opatřenou úředním
razítkem příslušného obecního nebo městského úřadu,
úřadu městského obvodu nebo městské části.
Hlasovací lístky
Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstva kraje se tisknou
samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo
koalici. Na každém hlasovacím lístku je uvedeno číslo
určené losem. Vzhledem k tomu, že politické strany,
politická hnutí nebo koalice mohou kandidovat pouze v
některých krajích, nemusí být číselná řada na dodaných
hlasovacích lístcích úplná.
Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajského
úřadu.
Hlasovací lístky jsou voličům distribuovány nejpozději 3
dny přede dnem voleb, tj. 2. listopadu 2004. V případě, že
dojde k jejich poškození nebo ztrátě anebo volič zjistí,
že nemá k dispozici všechny hlasovací lístky, je možné
požádat ve volební místnosti okrskovou volební komisi o
vydání nové kompletní sady hlasovacích lístků.
Úprava hlasovacího lístku
Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích
lístků, vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě
hlasovacích lístků.
Pokud se volič neodebral do prostoru
určeného pro úpravu hlasovacích lístků, nebude mu
hlasování umožněno.
V tomto prostoru vloží volič do úřední obálky jeden
hlasovací lístek politické strany, politického hnutí nebo
koalice, pro něž se rozhodl hlasovat. Na hlasovacím lístku
může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u
4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku
vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Pokud by
tímto způsobem bylo označeno více kandidátů, k
přednostním hlasům se nebude přihlížet a takový hlasovací
lístek se počítá ve prospěch politické strany, politického
hnutí nebo koalice. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku
nemají na jeho posuzování vliv.
Ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice
se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou
jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým
úpravám se nepřihlíží.
Neplatné jsou hlasovací lístky,
které nejsou na předepsaném tiskopise, které jsou
přetržené a které nejsou vloženy do úřední obálky.
Poškození nebo přeložení hlasovacích lístků nemá vliv na
jeho neplatnost, jsou-li z něj patrné potřebné údaje. Hlas
voliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik
hlasovacích lístků.
Způsob hlasování
Po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích
lístků vloží volič úřední obálku s hlasovacím lístkem
před okrskovou volební komisí do volební schránky. Volič
hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.. S voličem!
který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou
vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru
určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný
volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a
hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední
obálky a popřípadě i úřední obálku vložit do volební
schránky.
Hlasování do přenosné volební
schránky
Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních,
důvbdů obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební
komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to
pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla
okrsková volební komise zřízena. V takovém případě
okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s
přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími
lístky.
Informace pro příslušníky
národnostních menšin
V obci, kde žije podle posledního sčítání lidu více jak
10% obyvatel hlásících se k jiné národnosti než české,
byla poskytnuta starostovi obce informace o způsobu hlasování
ve volbách do zastupitelstev krajů na území České republiky
konaných ve dnech 5. a 6. listopadu 2004 i v jazyce těchto
národnostních menšin k vyvěšení na úřední desce ave
volební místnosti.
Společnosti NORMA propadla jistota, město nabízí pozemky na výstavbu obchodního domu novým zájemcům
Město Chrastava prodá z majetku města parcely ke
komerčnímu využití v centru města, pozemky sousedí
s frekventovanou silnicí I/13 Liberec -Děčín, Liberec –
Žitava (u sjezdu ze silnice I/13 – nyní parkoviště
Benteler):
- stavební parcelu č. 34 o výměře 332 m2
,
- stavební parcelu č. 35 o výměře 83 m2
,
- stavební parcelu č. 36 o výměře 377 m2
,
- pozemkovou parcelu č. 214 o výměře 897 m2
- zahrada,
- pozemkovou parcelu č. 221 o výměře 409 m2
– zahrada,
- pozemkovou parcelu č. 222 o výměře 226 m2
- zahrada,
- pozemkovou parcelu č. 225/1 o výměře 101 m2
– ost. plocha,
- pozemkovou parcelu č. 225/2 o výměře 585 m2
– ost. plocha,
- pozemkovou parcelu č. 227 o výměře 224 m2
– travní plocha,
- pozemkovou parcelu č. 229/1 o výměře 12391 m2
– travní plocha,
- pozemkovou parcelu č. 230/4 o výměře 131 m2
– lesní pozemek,
- pozemkovou parcelu č. 276/2 o výměře 543 m2–
zahrada,
vše k.ú. Dolní Chrastava;
Anketa k výstavbě obytných rohových domů v Turpišově ulici – vyjádření starosty města
K uvažované výstavbě o výstavbě rohových domů po dvou
obdržených peticích a dvou uspořádaných večerech se
starostou jsem uspořádal anketu s parametry obvyklými pro
klasické “volební” hlasování. Hlasovat mohl tajně do
“volební” urny každý z občanů Chrastavy starší 18 let
v období 12. srpen až 30 září 2004. Této možnosti
využilo 130 občanů z celkového počtu 4702. Výsledky byly
následující – 7 hlasů pro dostavbu všech tří
zbývajících rohů, 16 pro dostavbu rohu jednoho u školní
jídelny a 107 hlasů bylo pro žádnou výstavbu. Přes celkový
nízký počet hlasujících nedosahující ani tří procent
obyvatel jsem se rozhodl jako autor ankety respektovat její
výsledky, neboť se vyjádřit mohl z obyvatelů Chrastavy
skutečně každý. S tímto stanoviskem byli seznámeni
účastníci 18. večera se starostou dne 11.10.2004. Následně
shodně rozhodlo i zastupitelstvo na svém zasedání dne
18.10.2004 a starostou předložený návrh na zrušení již
schváleného předběžného prodeje daných pozemků
schválilo. Maratón petic, večerů se starostou i osobních
dopisů s řadou zainteresovaných na dané téma tak dostal
definitivní tečku. Děkuji všem zúčastněným za snahu o
věcnou argumentaci a slušné prosazování svých názorů, ať
již byly jakékoli.
V Chrastavě dne 19. října 2004 Ing. Michael Canov, starosta
města
Miroslav
Cinibulk opět na paralympiádě – Řecko 2004
EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR PRO CHRASTAVSKE LISTY
Jste jediný chrastavský občan, který se aktivně
zúčastnil dvou olympiád. Naše čtenáře by nesporně
zajímaly Vaše dojmy z Řecka. Určitě v duchu porovnáváte
Sydney a Athény...
Samozřejmě, že porovnávám své vzpomínky a dojmy z obou
paralympiád. Dojmy z Austrálie jsou přece jen silnější.
Bylo to organizačně lépe zvládnuté, olympijská vesnice a
sportoviště, kde probíhaly závody, byly blízko. A také
naše sportovní úspěchy byly větší. My, stolní tenisté
z ČR, jsme obsadili před čtyřmi lety 2. místo, na letošní
paralympiádě až sedmé, ovšem ze 40 států.
Jsou Řekové dobří organizátoři? Řecko je přece
kolébkou olympijských her...
Slyšel jsem, že o pořádání těchto OH sami příliš
neusilovali. Dostali z mezinárodních fondů finanční
prostředky, postavili, co se od nich žádalo, ale zdálo se mi,
že do toho nedali duši. Po ulicích jezdily stovky autobusů se
sportovci a diváky, dobře zajištěné bylo občerstvení.
Zdálo se mi však, že dělali jen to, co bylo jejich
povinností...
Kdy jste do Athén odlétali?
Letěli jsme tam 14 dní po hlavní olympiádě. Naše výprava
tělesně postižených sportovců měla 100 členů. Přivezli
jsme domů celkem 31 medailí. Soutěžilo se v sedmi
disciplínách. Bydleli jsme ve zbrusu nové olympijské vesnici,
která po skončení OH slouží jako byty pro obyvatele Athén.
Celkově soutěžilo asi 6000 tělesně postižených sportovců
z celého světa. Daleko nejúspěšnější zemí byla Čína,
kde se budou po čtyřech letech konat další OH. Ta si odvezla
největší počet medailí.
Viděli jste hodně sportovních soutěží během pobytu?
Bohužel ne. I když doprava fungovala vcelku dobře, ztráceli
jsme mnoho času přepravou na sportoviště, do jídelny a na
ubytovny. Kromě Athén jsme žádné jiné řecké město
neviděli.
A co celková atmosféra?
Jak se jistě pamatujete, během olympiády došlo k havárii
autobusu s řeckými školáky a výsledek byl velmi tragický.
Samozřejmě to ovlivnilo náladu účastníků. Všude jsme
naráželi na nejrůznější bezpečnostní opatření, protože
se očekával útok teroristů. Ploty z ostnatého drátu,
detekční rámy, nad městem se vznášela vzducholoď a nebe
křižovaly policejní vrtulníky...
A co počasí?
Během celé té doby, co jsme v Řecku byli, bylo počasí
nádherně teplé, až 30 stupňů nad nulou.
Byli tam i někteří naši političtí představitelé?
Ano, setkali jsme se tam s premiérem Grossem a ministrem
Škromachem. Byli jsme rovněž pozváni na naše
velvyslanectví.
Považujete letošní výkony našich sportovců za
úspěch?
Kdybychom to posuzovali pouze podle počtu medailí, mohlo by se
zdát, že byly letošní výsledky horší. Není to však tak
úplně pravda.
Došlo ke sloučení některých kategorií, sportovci byli jinak
rozděleni, takže by nebylo spravedlivé to zjednodušeně
srovnávat s OH v Sydney. Podle mého názoru to horší
určitě nebylo…
S Miroslavem Cinibulkem rozmlouval František Vydra.
Na Chrastavský pohárek přijelo do Chrastavy přes třistapadesát závodníků
Orientační klub Chrastava pořádá dvakrát do roka
závody. Je tomu ze dvou důvodů – jednak proto, aby se naši
kolegové z jiných oddílů mohli utkat v našich terénech a na
našich mapách, jednak proto, aby si klub vylepšil svoji
finanční situaci. Na jaře ve spolupráci z žitavskými
oddíly organizujeme SAXBO asi pro 1000 běžců z euroregionu
Nisa, na podzim pak pořádáme závod Ještědské oblasti –
tradiční “Chrastavský pohárek”.
Letos se běželo 6. října v Bedřichovském lese na mapě
Peprmintka. Akce se zúčastnilo přes 350 závodníků, kteří
byli s organizací i s tratěmi velice spokojeni. Výborné na
tomto závodě bylo to, že hlavním pořadatelem byla
převážně mladá generace našeho klubu. Ředitelem závodu
byl devatenáctiletý Lukáš Ježek.
V hlavních kategoriích závodu zítězili – mezi ženami (D
21) Olga Lepšíková z Nového Boru, mezi muži (H 21) pak
Martin Janata Z kotlářky Praha. První tři místa v každé
kategorii byla odměňována diplomem a věcnou cenou,
žákovské kategorie pak obdržely i medaile. Pro úplně
nejmenší děti (bylo jich 65) byl uspořádán minizávod a
každé děcko obdrželo diplom a sladkou odměnu.
Chtěli bychom touto cestou poděkovat chrastavským sponzorům
– Zelenině pana Valeše a Ivanu Vydrovi – Design studio RECo
za jejich finanční a věcné dary. Dík patří také členkám
klubu a maminkám a babičkám našich orienťáckých dětí,
které pro závodníky napekly spousty výborných buchet a
koláčů a uvařily chutné domácí polévky, nechyběli ani
utopenci.
Chrastavský pohárek byl jedním z posledních podzimních
závodů. Čeká nás ještě 30.10. Závod, který pořádá
Slavia TU Liberec a 5. A 6. listopadu náročný dvoudenní
horský závod v Podkrkonoší. Pak už budeme čekat, až
napadne sníh, aby se někteří z nás mohli zúčastnit
seriálu lyžařských orientačních běhů. E.K.
Sportovní střelba – ukončení malorážkové sezóny
Sportovní střelci ukončili malorážkovou sezónu a začala
střelba ze vzduchových zbraní. V letošní malorážkové
sezóně se střelci z Chrastavy zúčastnili 15 soutěží. 4x
získali první, 33x druhou a 3x třetí výkonnostní třídu ve
sportovní střelbě.
V Liberecké malorážkové lize 60 ran v leže skončili
střelci Rajnoha v poloze leže na 6. místě a v poloze 3x20
(vleže, vstoje a vkleče) na 3. místě, Oszlík v leže na 7.
místě a Klinger v leže na 24. místě a v poloze 3x20 na 7.
místě v kategorii muži. V kategorii ženy a dorost se
umístili střelci následovně: Hoffman v leže na 19. místo a
v poloze 3x20 na 7. místě, Halama obsadil 19. Místo, Böhm Fr.
skončil 17. (oba v poloze vleže).
Nyní střelci zahájili střelbu ze vzduchových zbraní. Muži
střílí 60 a dorost 40 ran ve stoje. Žáci střílí v leže
30 ran.
Příznivci i zájemci o sportovní střelby jsou vítáni na
pravidelném tréninku, který se koná každé úterý a
čtvrtek od 15 - 18 hodin.
Josef Rajnoha
V pátek dne 8.10.2004 se v Liberci konala koordinační
porada na téma "Autobusové jízdní řády
2004/2005". Za město Chrastava se jí zúčastnil starosta
města Ing. Michael Canov, který zde přednesl požadavky na
doplnění či změny od občanů, kteří své připomínky
doručovali na Městský úřad Chrastava do konce srpna
letošního roku.
Z porady vyplynulo, že do konce měsíce října by se na
internetové stránce www.doprava.kraj-lbc.cz měl objevit návrh
jízdního řádu, a to již po připomínkách. Město Chrastava
se bude samozřejmě snažit podchytit změny, na které bylo
reflektováno a na které ne. Občané, pokud mají přístup na
uvedené www stránky, mohou své připomínky adresovat přímo
na Krajský úřad Liberec na e-mail: eva.sulcova@kraj-lbc.cz.
nebo na MěÚ Chrastava. V případě přímého odeslání,
prosíme o kopie odeslaných připomínek.
Dále se této porady účastnili i zástupci dopravce, ČSAD
Liberec, kteří představlitele obcí požádali, v rámci
zkvalitnění služeb, o informavání občanů o e-mailové
adrese, kam mohou zasílat své reklamace (např. pozdní odjezdy
nebo příjezdy, neochota řidičů apod....). Tyto a podobné
"reklamace" se dostávají na vedení ČSAD Liberec
pozdě a nebo vůbec a je přece zájmem nás všech, aby se
cestování stalo příjemným. Adresa ČSAD Liberec zní:
info@csadlb.cz.
A ještě něco k Regiotramu Nisa:
Studie proveditelnosti včetně zrušení spojů Chrastava -
Liberec, přímých linek a zavedení linek přes Ostašov měla
být schválena ještě dosavadním Krajským zastupitelstvem,
ale vhledem k připomínkám města Chrastava byl schvalovací
proces oddálen a studie zadána k dopracování.
Barevná inzerce v Chrastavských listech - 2005
Většina z nás si již zvykla na to, že Chrastavské listy
mají plnobarevnou přebálku. Je to mu tak i díky naším
sponzorům, kteří se finančně spolupodílí na jejím
barevném tisku, a to za celoroční zveřejnění jejich
inzerátu či prezentace na zadní straně tohoto měsíčníku.
Konec roku se opět blíží, a proto tímto vyzýváme firmy a
podnikatele, kteří by měli zájem o celoroční plnobarevnou
prezentaci na přebálce Chrastavských listů v roce 2005, aby
se nejpozději do 15.11.2004 spojili s p. Vydrou, tel.: 603 260
778. Cena jednoho modulu je na celý rok 1.400,-Kč (při
objednání více modulů – cenové zvýhodnění). BLIŽŠÍ
INFORMACE obdržíte na tel.: 603 260 778, 482 720 945
S jedinou jízdenkou po Euroregionu NISA
LlBNET + Euroregionální síť, www .cd.czllibnet – to je
nový program našich dopravců pro veřejnost. České dráhy a
partneři ze Saska ve sdružení dopravců ZVON nabízejí
každý den zajímavé výlety do velké části Německa a
Česka. Vytištěn je náborový letáček a mapa vybraného
území, kde se dá volně cestovat na jízdenku LlBNET. Cena
jízdenky je 130,- Kč na den, je označena textem Tageskarte
2004 a malá loga značí, že platí v Sasku pro vlaky a
autobusy, včetně městské dopravy firmy ZVON.
Na zadní straně jízdenky je mapa území Saska, kde všude
tato jízdenka platí. Text pouze připomíná, že jízdy máte
ukončit do 24. hodiny vyznačeného dne na datumové liště.
Jízdenka se ale nevztahuje na jízdní kolo. To znamená, že v
Sasku se za kolo musí doplatit v každém spoji 3 E a musíte si
kolo překládat osobně. To ale není problém, moderní
soupravy v Sasku vás překvapí svojí krásou a elegancí,
většina stanic má kolejiště zapuštěná a tak do soupravy
nastupujete po rovině po zmáčknutí automatických dveří.
Je třeba ještě připomenout, že tyto jízdenky se prodávají
ve všech větších stanicích a v okolí Žitavy to jsou:
Hrádek, Chrastava, Liberec, Jablonec, Frýdlant, Jablonné v P.,
Mimoň a Česká Lípa. To znamená, že na celodenní výlet a
návrat domů vám stačí tato úžasná kartička.
V Sasku jsem vyzkoušel i přestupy na autobusy a opět jsem jel
s úsměvem řidiče na kartičku.
Tyto řádky by měly oslovit co nejširší cestovatelskou
veřejnost a bylo by dobré tento produkt více využívat.
Smyslem regionů je poznávat se navzájem a pomalu zapomenout na
hranice, na různé bariery a pomluvy. Jako zkušený cestovatel
uvádím ještě dva důležité body: na hranicích stačí
občanský průkaz, už jsme v Unii! Další prvek pro nás je
to, že Sasko je turisticky velmi atraktivní a pestrá země,
čím dál od hranice objevujete místa zajímavá a pro nás
neočekávaná. To jsou hlavně podzimní výlety kolem rybníků
a jezer na řece Sprévě, vzdálené hrady, zámky a parky,
větrné mlýny a ráz venkovských domů, stodol a
kostelíčků.
Není třeba mnoho studovat mapu a prospekty, já osobně
vyrážím do neznámých míst a projíždím vlakem či
autobusem, koukám z okna a dle odhadu vysedám a skutečně
objevuji ty netušené poklady Lužického kraje a nížin řeky
Nisy a Sprévy. Večír se svým vybraným vláčkem, již za
šera vracím domů spokojen a již plánuji další tůry.
Neváhejte ani vy - obujte si turistické boty a vzhůru za
poznáváním. Většina nádražních budov v Sasku má
turistické koutky a tak připomínám, že začínají výlovy
rybníků a rybí hostiny, nabízejí se letáky starých
obchodních cest a poznávací trasy po lidových stavbách
roubených domů. Pro školní skupiny jsou připraveny
návštěvy opravených renesančních domů, zámeckých parků
a hlavně muzeí. Dnes každá větší vesnice má své muzeum a
budete poznávat jak klasické prvky minulosti, tak i
loupežníka Karáska či víly a strašidla z močálů. V muzeu
v Gorlitzjsem viděl krmení varana a chameleona, vedle v sále
geologii Sudet a hotely pro čmeláky. Nabídka výletů opravdu
nemá konce. Tak díky dopravcům máme nekonečné možnosti
poznávání a objevování, pivo je všude dobré a lidé jsou
zajímaví, stále se nosí lidové kroje a na lukách se pasou
ovečky, koně i krávy, moji známí rozšiřují chov lam pro
výlety do okolí. Miroslav Těšina
Větrná energetika v souvislostech
Není pochyb o tom, že lidstvo má potřebu hledat nové
zdroje energie. Jedním z obnovitelných zdrojů energie je
energie z větru, která je již na první pohled “čistá”.
Při bližším seznámení s problematikou vyplynou některé
skutečnosti, o kterých veřejnost neví. Daňový poplatník,
zásobený pouze argumenty propagátorů větrné energetiky se
diví, jak mohl bez větrných elektráren vůbec žít. Hlasy
odborníků, kteří znají všechna pro a proti, na veřejnosti
zpravidla nezaznívají, pokud jim nestaví větrnou elektrárnu
za jejich vlastním domem.
Největším problémem výroby elektrické energie je, že se
nedá skladovat. Vítr jako zdroj energie je velice nestabilní a
výkon větrných elektráren silně kolísá. Výhodu mají
přímořské státy, kde fouká relativně stálý vítr.
V kolébce větrné energetiky v Dánsku kompenzují výpadky
větrných elektráren elektrickou energií z vodních
elektráren v Norsku. Vodní turbína naběhne v krátké době
a problém je vyřešen. Protože roztopit tepelnou elektrárnu
chvíli trvá, vzniká v našich podmínkách potřeba tzv.
“točivých rezerv”, jsou to elektrárny, které běží,
nevyrábí na plný výkon a čekají až přestane foukat vítr.
Lze si představit, že ekonomika takového provozu se podobá
autu, které jede do Prahy na jedničku. Na klasických zdrojích
uhlí, jádro a voda se v našich poměrech neušetří vůbec
nic. Problém nabývá na významu s rostoucím počtem
připojených větrný elektráren. Vzhledem k tomu, že
největším potenciálním distributorem energie z větrných
elektráren je Severočeská energetika, máme se v našem
regionu na co těšit. Kolísající elektrická energie je
značně destabilizujícím faktorem pro celou soustavu.
S výpadky proudu potýkající se Kalifornie je jedním
z příkladů negativního vlivu větrné energetiky na
stabilitu soustavy.
Ještě zajímavější je ekonomický pohled na věc. Energie
z obnovitelných zdrojů má zákonem zajištěné přednostní
právo na distribuci. Výkupní cena je stanovena cenovým
výměrem. U větrné energie 2,70 Kč za kW, provozovatelé
malých vodních elektráren dostávají 1,60 Kč za kW a
Temelín dostává 1,10 Kč za kW. Projednává se ještě
garance cen na 10 nebo 20 let. Za těchto okolností jsou peníze
investované do větrné elektrárny velice dobře zhodnoceny.
Současná legislativa umožňuje distribučnímu podniku, aby si
pouze zahrnul náklady na dotovaný výkup energie do
regulovaných cen. Distribuční podnik a jeho konečný
zákazník jsou tak pokutováni za to, že u nich fouká vítr.
Celá dotace je tak rafinovaně přenesena na konečného
zákazníka, aniž by to tušil. Vzdáleně to připomíná hru
na letadlo, do které se museli všichni povinně přihlásit.
Národohospodářské hledisko celé věci vyvolává pochybnosti
jestli větrná energie něco řeší. Německo při 15 000
větrných elektráren vyrobí touto cestou pouze cca 10%
potřebné elektrické energie. Z hlediska potřeb společnosti
je tato cesta zjevně slepou uličkou dle Járy Cimrmana. Naši
němečtí sousedé zaplatili za větrnou energii 510 milionů
EUR navíc, než kdyby tuto energii vyrobili klasickou cestou.
Otázkou je, jestli si my můžeme takové ekonomické úlety
dovolit.
Současný veliký zájem investorů o výstavbu větrných
elektráren není motivován svatým nadšením pro čisté formy
energie, ale velice štědře nastavenými ekonomickými
parametry. Naše legislativa není na řešení negativních
dopadů větrné energetiky připravena a při rychlosti našich
zákonodárců ještě dlouho nebude. V Německu není povoleno
stavět větrné elektrárny na horizonty. Horizont je majetkem
všech. Bohužel zásah do rázu krajiny se špatně měří.
První signály přicházejí z Krušných hor. Turisté
odříkají pobyty v blízkosti větrných elektráren.
V okolí větrných parků klesají ceny nemovitostí. Naše
lokalita má bohužel tu smůlu že je ve srovnání
s Jizerskými a Lužickými horami se nejeví tak významná,
aby se musela chránit. Nešťastně položené hranice
katastrálních území umožňují, aby o se tom pod čím budou
žít a na co se budou dívat obyvatele Chrastavy a Vítkova
rozhodovalo ve Frýdlantu a v Hrádku.
Jestliže se jedná o stavbu, která je vidět z třiceti
kilometrů, není to již jenom záležitost investora a majitele
pozemku. Na finanční prosperitu takového projektu
přispíváme všichni v každé kW , kterou si koupíme.
Nejedná se o malé částky. Roční zisk větrného parku ve
Václavicích je plánován na 180 000 000,-Kč. Za těchto
okolností by měli obyvatelé mít možnost se k výstavbě
vyjádřit. Náš občan byl minulým režimem dlouhodobě
školen, že není radno zasahovat do věcí, do kterých mu nic
není. Tak by to ale být nemělo. V tomto případě se může
stát , že až se jednoho dne zvedne mlha, budeme překvapivě
zírat na 35 větrných elektráren zdobících, před tím tak
malebný, horizont.
Vladimír Jurek
Rezignace kontrolního výboru (KV) zastupitelstva města (ZM) Chrastava
Dne 20.9.2004 podal kontrolní výbor rezignaci tohoto
znění:
My, členové kontrolního výboru ZM Chrastava, jsme se
jednomyslně rozhodli rezignovat na své funkce. Pokud nebude
nový kontrolní výbor zvolen dříve, pak tedy nejpozději ke
dni 31.12.2004.
Kontrolní výbor necítí podporu a důvěru ze strany
zastupitelstva města, které ani neuzná za vhodné jednat o
návrhu KV o oprávněném doplnění usnesení ze zasedáni ZM
Chrastava. Zastupitelstvo města na svém zasedání dne
18.10.2004 rezignaci přijalo.
Tímto bych jako bývalá předsedkyně KV chtěla poděkovat
jmenovitě paní ing. Radmile Svobodové, paní Evě
Dvořákové, panu Miloslavu Furykovi a panu Václavu Janečkovi
za poctivou a svědomitou práci a za mnoho hodin, které
jednotlivým kontrolám věnovali.
Bylo mi ctí s nimi spolupracovat a přeji jim mnoho pracovních
i osobních úspěchů. Ing. Petra Némethová
Původně jsme chtěli veřejnost oslovit jedním společným
vyjádřením, ale každý z nás to cítil trochu jinak…..a
zde jsou jednotlivé postřehy.
Výše citovaným dopisem zastupitelstvu se kontrolní výbor
zastupitelstva města Chrastava (dále jen KV) na svém jednání
dne 14/9/04 rozhodl ukončit svoji činnost. V podstatě jsme
museli, neboť členové ZM neschválili na srpnovém zasedání,
byť jen o 2 hlasy, zařazení bodu o projednání
náležitého doplňku k usnesení z červnového zasedání,
čímž tak vyjádřili svoji nedůvěru a přezíravost k
naší práci.
Doplnění se týkalo výsledků zjištění KV o důsledcích
jednotlivých kroků RM, starosty či odboru výstavby v kauze
skatepark (dále jen SP).
Panem starostou bylo na zasedání v červnu navrženo a
následně ZM schváleno znění, které aktérům projektu a
realizace SP posvěcuje bez pardonu každý krok. Ano, to platí
z hlediska trestně-právní odpovědnosti, a nikdo nikoho
nechtěl hnát před soud. To bylo zřejmé hned v začátcích,
ačkoli to bylo ze strany RM zbytečně a trapně opakováno při
každé zmínce o SP.
Není ale vše absolutně v pořádku, i když není porušen
zákon. Jsou pochybení a nedbalost, které zákon nepostihuje,
ale přesto městská pokladna přišla téměř o milion korun
vyplacených navíc. Proto bylo schválené usnesení z
červnového zasedání, týkající se zjištění a výsledků
KV v případu SP neúplné a zkreslené. Bylo namístě
toto usnesení doplnit, tedy i když byla shledána nedotčenost
zákonů, že “v důsledku nestandardních postupů RM,
starosty a odboru výstavby, bylo dosud zbytečně vyplaceno
z pokladny města min. 780 tis. Kč navíc, resp. 865 tis.Kč
vč. soudních nákladů”.
Skutečnost nezvratitelná, v podrobnostech odkazujeme na 2
zprávy KV z dubna a května tohoto roku, které byly zaslány
všem zastupitelům a jsou uložené na MěÚ i u předsedkyně
dosavadního KV ing. Némethové.
ZM tedy nejen že statečně uhájilo neposkvrněnost
jednotlivých kroků kolem SP, ale dokonce tím projevilo
absolutní nedůvěru k nestrannosti a svědomitosti práce KV,
snad i k jeho existenci vůbec, neboť ani nepřipustilo
zařazení a projednávání tohoto bodu na program zasedání,
aby poté teprve proběhlo klasické hlasování o doplnění či
nedoplnění znění usnesení navržené KV.
Nápadné hlasování o jednom bodu programu zvlášť, a všech
ostatních osmi bodech programu odděleně, bylo tak
překvapivé, kostrbaté a nelogické, že až připomínalo
řízenou manipulaci. O schválení programu jednání se dosud
vždy hlasovalo o všech navržených bodech jako celku!
Každopádně v podobné atmosféře znevážení naší
nesnadné práce nelze pro takové ZM pokračovat v kontrolní
činnosti, ke které jsme přistupovali zcela vážně,
zodpovědně a nezaujatě – je vlastně zbytečná.
Příštímu KV přejeme hodně trpělivosti a shovívavosti
v práci pro tak vrtkavé ZM, které nemá ani tolik soudnosti,
aby nazvalo věci pravým jménem. A musí být v případě
kritických závěrů ze své kontrolní činnosti připraveni na
velice tvrdé, až arogantní reakce starosty i RM a bez účasti
právníka si sestavení příslušné zprávy ani nemohou
dovolit, aby to nebylo příčinou k odkládání jejího
eventuelního projednání a přijetí ZM.
Radmila Svobodová
Svou práci jsme vždy dělali nazaujatě a dle našeho
nejlepšího vědomí a svědomí. Dne 8.3. 04 jsme byli
pověřeni zkontrolovat, zda v kause Skatepark nedošlo
k porušení zákona. Věnovali jsme tomuto úkolu mnoho úsilí
a času. Po přečtení naší zprávy na zastupitelstvu města,
jsme byli panem starostou nařčeni ze zaujatosti a bylo nám
toho mnoho vytčeno. Protože nikdo z nás, členů KV, nemá
právnické vzdělání, byly některé výtky oprávněné a tak
jsme souhlasili s tím, že zprávu dopracujeme tak, aby byla
naprosto v souladu se zákonem o obcích. I tento úkol jsme
splnili. Věnovali jsme dopracování zprávy mnoho hodin práce
a výsledek? Tato zpráva se už na ZM ani nečetla. Proč taky,
když všichni zastupitelé dostali naši zprávu
s dostatečným předstihem až domů a účast vás občanů
pro které by mělo čtení zprávy největší smysl byla
mizivá. Nikdo ze zastupitelů neměl ke zprávě žádné
připomínky ani dotazy. O nedostatcích, na které jsme
v naší zprávě poukázali se taktně pomlčelo a tak ZM pouze
vzalo naší zprávu na vědomí. A když chtěla na příštím
ZM členka KV i ZM doplnit a upřesnit toto znění zápisu,
nebyl tento bod už ani programu jednání zařazen.
Nemrzí nás jen postoj zastupitelů. Mrzí nás také postoj
Vás lidí, kteří dokud se problém nedotkne Vás osobně, tak
dokážete jen postávat na rohu ulice, nadávat a reptat. A že
jsme si za poslední dobu toho reptání vyslechli dost a dost.
Chrastava je město nás všech a tak bychom se my všichni měli
zajímat o to co se kolem nás děje. A pokud uvidíme, že to
není podle našich představ, tak se ptát a chtít odpovědi.
Eva Dvořáková
Otcové, nebo maceši?
Starostům a radním se kdysi říkávalo OTCOVÉ MĚSTA.
Obyvatelé je ctili a mnohdy i milovali tak, jako ctíme a
milujeme své rodiče. Otcové města zase na oplátku hájili
zájmy svých “dětí”, město zvelebovali a hospodařili
s jeho majetkem tak, aby jej rozhojňovali a mohli jej bez
výčitek svědomí předat svým nástupcům.
V pohádkách se většinou setkáváme se zlou macechou, která
škodí, utiskuje a šikanuje sirotky, které ji byli svěřeny
do péče. Obvykle neujde spravedlivému trestu. Je zajímavé,
že se neobjevuje ekvivalent rodu mužského.
Leč nezoufejte! Současnost se snaží ( seč může) tuto chybu
napravit. Pracovně si můžeme tento mužský ekvivalent nazvat
MACECH. Vraťme se tedy na začátek. A hned otázkami:
Můžeme současné představitele města, ( které jsme si
svobodně ! zvolili, ) nazývati otci? Milovat a ctít je?
Mohou si vážit a ctít “ otců “ obyvatelé Pobřežní
ulice, když jim budou před okny pojíždět plně naložené
kamióny?
Mohou si vážit a ctít “otce “ rodiče žáků základní
školy ve Školní ulici, když jejich děti budou tytéž
kamióny ohrožovat a otravovat svými exhalacemi?
Mohou si vážit občané města “otců “ , kteří dovolí,
aby tytéž kamióny jezdily po silnici vedené parkem ?
Mohou si vážit a ctít obyvatelé Turpišovy ulice “otců “
, kteří prodají pozemek města jen proto, aby měli na úroky
z půjčky na megalomansky pojatou přestavbu radnice?
Mohou si vážit obyvatelé sídliště a Liberecké ulice “
otců “ , kteří nejsou schopni zajistit bezpečnost chodců,
(dětí i dospělých) dobudováním dříve již
vyprojektovaných chodníků?
Mohou si vážit občané města svých “ otců “ ,
když…….
Kolik takových a podobných otázek by bylo možné ještě
položit ?
Na kolik z nich by byla kladná odpověď, souhlas ?
Domnívám se, že kladných hodnocení by byla menšina.
Já osobně na otázky odpvídám jednoznačně NE !
A proto vážení MACECHOVÉ skládám svojí funkci člena
Kontrolní komise ZM.
Nechcete-li slyšet “ hlas volajícího na poušti “ ,
nepovažujete-li výsledek mé práce za hodný pozornosti a
projednání, nejste-li schopni pochopit, že jsem byl veden
pouze dobrou vůlí pomoci a hledali-li jste v mém konání
osobní prospěch, pak bude potřeba, abyste na mé místo
zvolili jedince tvárnějšího a kyselého ( = protipól
zásady).
Já odmítám jakoukoliv účast na Vašem konání.
Václav Janeček, Liberecká 18, 463 31
Chrastava
Možná vás zarazí téma dnešní úvahy. Je podzim, někdy
se zdá, že skoro zima a já vám chci povídat o hřištích .
Nejsem žádný pamětník, ale narodil jsem se tady před 43
roky, a tak už taky něco pamatuji. Když mi bylo okolo 10 let,
přímo v Chrastavě – jen co si vzpomínám – bylo
minimálně 14 komukoliv přístupných hřišť a plácků. Na
těch pořád někdo byl – hrál fotbal, pozemní hokej,
plácal tenis či volejbal nebo jezdil na kole.
Do toho nepočítám hřiště Spartaku, kam byl klukům z ulice
od jisté doby přístup zakázán. Ale ať počítám, jak
počítám, dnes na víc než jedno nenarazím, pokud existují
další, jsou spolehlivě uzamčena, aby je náhodou někdo
nepoužil.
Nedávno jeden takový plácek docela spontánně vznikl –
před Kovákem . Já na to říkám “zaplaťpámbu” za něj.
Je to rozhodně přijatelnější , než hora odpadků a starých
ledniček, podepřená povalujícími se opilci .
Chci říci, skatepark už máme – donedávna ho hlídal
regiment městských policajtů, aby na něm náhodou nesportoval
někdo, kdo nezaplatil. Další regiment pracantů ho uklízel od
odpadků. Městská policie by měla hlídat občany či jejich
majetek – to poslední dva roky v Chrastavě platí dvojnásob
a uklízecí četa má také další prostory k realizaci.
Mám návrh a nebude stát další dva miliony. Zkusme najít
dvě tři příhodná místa pro obyčejný hrací plácek pro
kluky a holky. Vyjma místa a dobré vůle to nebude nikoho nic
stát, můžeme k tomu třeba svařit ze starých sloupů branky
a ten cement na zabetonování určitě zaplatí nějaký
sponzor. Já se kupříkladu hlásím.
Když ta hřiště nebudou pod zámkem, nebude důvod je hlídat
a věřím tomu, že kluci si na nich udrží pořádek sami.
Alespoň bych to zkusil ... A taky věřím tomu, že si ty
plácky své uživatele najdou. Ne každý totiž sedí pořád u
počítače a ne každý má na pojízdné prkno či vyhřívaný
bazén.
A proč o tom mluvím právě teď? Většina nápadů se musí
strávit, schválit či zahrnout do volebních programů či
seznamů zásluh. Do jara je asi tak 6 měsíců, i ty volby, tak
bychom to mohli zkusit.
Ing. L. Medřický
Sociální demokracie opět obsadila Říp
V neděli 3.10.2004 se již potřetí sešli sociální
demokraté ze všech koutů republiky na hoře Říp. Tímto
zahájili svou předvolební kampaň do blížících se
senátních voleb a voleb do krajských zastupitelstev. Po
příchodu všech aktérů k památné rotundě pronesl projev
předseda vlády a zastupující předseda strany Stanislav
Gross. Ujistil všechny přítomné, že strana je již nyní
jednotná a vyzval všechny přítomné, aby pomohli
v nadcházejí-cích volbách k úspěchu. Krajským lídrům
pak rozdal košťata, aby vymetli na krajských úřadech
nepořádek. Pak dodal ,,vždyť můžeme jako vláda dělat
sebelepší politiku a kroky směrem k lidem, ale pokud nemáme
žádného hejtmana, těžko se dá tato politika realizovat”.
Je pravdou, že hejtmani s jiným politickým názorem jen
těžko budou prosazovat politiku ČSSD a pak na tyto rozbroje
doplácí samotní občané.
Celý den navíc bylo krásné, slunné počasí, a tak to mnozí
využili jako pěkný rodinný výlet a odpočinek před
nadcházejícím obdobím. Samozřejmě, že této akce se
zúčastnili i členové MO ČSSD Chrastava – St. Bárta, H.
Šormová, O. Němec, M. Košina se svými blízkými.
Michal Košina