CHRASTAVSKÉ
LISTY – 10/2004
Výběr z textů
V Nádražní
ulici konečně světlo na konci tunelu
Další
večer se starostou
Ze
zasedání Zastupitelstva 30.srpna 2004
K situaci
v Kováku – vyjádření starosty města
Školní lavice opět ožily
Nová obecně závazná vyhláška města č. 4 / 2004
ze dne 30.8.2004, o místním poplatku z ubytovací kapacity
Zasedání
Rady města z 13. září 2004
Budou
autobusy do Liberce zrušeny?
Stanovisko
Města Chrastava k projektu REGIOTRAM NISA
Větrné
elektrárny také ve Václavicích
Vakcinace
lišek proti vzteklině
Informace
z mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko
Zahrada
v říjnu
Městské
zastupitelstvo proti rozvoji rómské kultury v Chrastavě
Řetízek
v Chrastavě
Projekt: Internet do knihoven
Projekt: Vzdělávací centrum
Oldřich
Němec: Zákon o evidenci psů je nutnou prevencí
Registrační pokladny - zbytečným strašákem
Chrastavský
motoklub je dvacátý na světě a má přeborníka republiky
Kolová
Hysterie
kolem větrných elektráren nad Vítkovem
BULLETIN
SPHMCH
V říjnu 1918 skončila 1. světová válka
Čeští
trampové – nepřátelé Říše
Klikyháky
nejsou překážkou, pokud.....
Česká
menšina a kluziště
Komu
patřil Führichův dům
Spor
Bohumila Honsy s městskou radou
Nečekaná
návštěva od protinožců
První
poválečná léta v chrastavské škole
Kniha,
která stojí za přečtení
V Nádražní
ulici konečně světlo na konci tunelu
Po letech urgencí se spojenými silami občanů v Nádražní
ulici a vedení města Chrastavy podařilo získat nadějný
příslib na zásadní řešení zcela nevyhovujícího stavu
splaškové a dešťové kanalizace v Nádražní ulici.
Ta vyplývá z dopisu generálního ředitele SčVK ze dne 2. 9.
2004, z něhož citujeme:
“Situace vyžaduje jednoznačné koncepční řešení
podložené měřením a příslušnými průzkumy a samozřejmě
i určité nemalé investiční náklady. Mohu Vám oznámit, že
na včerejším jednání s GŘ SVS a. s. se podařilo najít
shodu v dalším postupu a příslib uvolnění patřičných
finančních prostředků na tuto investici. Ještě
v letošním roce bude zahájena příprava a průzkumy
s cílem dokončit provedení potřebných stavebních prací
nejdéle v roce 2006.”
Věříme slovům generálního ředitele SčVK a doufáme, že
celá situace bude posouzena a vyřešena z odborného hlediska
ku prospěchu všem.
Miroslava Karlíková, za občany Nádražní ulice
Ing. Michael Canov
starosta města
Další
večer se starostou
18. večer se starostou bude věnován aktuálnímu tématu “uvažovaná
výstavba obytných (rohových) domů v okolí ulice
Turpišova”, kde budou účastníci seznámeni s výsledky
ankety na dané téma a též se stanoviskem starosty města k
průběhu a výsledkům celé kauzy, které přednese na
následujícím jednání zastupitelů města. Odborným garantem
večera bude vedoucí OVÚS pan Martin Janoušek.
Setkání se uskuteční 11. října 2004 od 17 hodin ve
školní jídelně v Chrastavě.
Na vaší účast se těší starosta města Ing. Michael Canov.
Ze
zasedání Zastupitelstva 30.srpna 2004
Zastupitelstvo města na tomto zasedání projednalo a usneslo se
mimo jiné takto:
- neschválilo
zařazení bodu "Doplnění usnesení k bodu č. 2
zasedání ZM dne 16/6/04 zápisu kontrolního výboru ze dne
25/5/04"
- schválilo
1. převod části družstevního podílu v Městském bytovém
družstvu Chrastava včetně souvisejících práv a povinností
k bytu č. 3 v domě č. p. 57, Frýdlantská ul., k. ú.
Chrastava I
2. převod části družstevního podílu v Městském bytovém
družstvu Chrastava včetně souvisejících práv a povinností
k bytu č. 15 v domě č. p. 205, Andělohorská ul., k. ú.
Dolní Chrastava
- schválilo
1. prodej pozemkové parcely č. 730/6 o výměře cca 459 m2
– orná půda (původně části p. p. č. 730/2) v k. ú.
Dolní Chrastava
2. prodej p. p. č. 279/1 o výměře 377 m2 - zahrada v k. ú.
Chrastava I
3. prodej p. p. č. 336 o výměře 218 m2 – zahrada
a p. p. č. 335/5 o výměře 149 m2 – ostatní
plocha v k. ú. Chrastava I
4. prodej p. p. č. 335/6 o výměře 89 m2 v k. ú.
Chrastava I
- schválilo
1. směnu pozemkové parcely č. 41/2 o výměře 4 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 41/3 o výměře 5 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 53/3 o výměře 72 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 53/4 o výměře 49 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 209/2 o výměře 5 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 213/2 o výměře 3 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 213/3 o výměře 4 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 229/3 o výměře 641
m2 – ostatní plocha, pozemkové parcely č. 276/4 o
výměře 47 m2 – trvalý travní porost, pozemkové
parcely č. 772/2 o výměře 637 m2 – ostatní
plocha, pozemkové parcely č. 783/8 o výměře 5 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 792/5 o výměře 4 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 792/6 o výměře 4 m2
– ostatní plocha, pozemkové parcely č. 792/7 o výměře 5 m2
– ostatní plocha a pozemkové parcely č. 805/5 o výměře 30
m2 – ostatní plocha, vše k. ú. Dolní Chrastava,
ve vlastnictví města, za stavební parcelu č. 44/1 o výměře
633 m2 – zastavěná plocha, nádvoří, pozemkovou
parcelu č. 207 o výměře 601 m2 – zahrada, vše
k. ú. Dolní Chrastava, dále za stavební parcelu č. 881 o
výměře 8 m2 – zastavěná plocha, nádvoří,
pozemkovou parcelu č. 310/3 o výměře 452 m2 –
zahrada, vše k. ú. Chrastava I, ve vlastnictví Ředitelství
silnic a dálnic ČR. Finanční vypořádání bude provedeno na
základě znaleckých posudků
2. směnu části stavební parcely č. 44/1 o výměře cca 440
m2 a části pozemkové parcely č. 207 o výměře
cca 160 m2 – zahrada, vše k. ú. Dolní Chrastava,
ve vlastnictví města, za část pozemkové parcely č. 205/2 o
výměře cca 120 m2 – zahrada v k. ú. Dolní
Chrastava
- schválilo
bezúplatné nabytí (darování ) p. p. č 789/1 o výměře
cca 1900 m2 - ostatní plocha, komunikace v k. ú.
Dolní Chrastava, p. p. č. 1485 o výměře 372 m2
– ostatní plocha, komunikace, p. p. č. 1484 o výměře 1393
m2 - ostatní plocha, komunikace a p. p. č. 1391/9 o
výměře 2418 m2 – ostatní plocha, komunikace,
vše k. ú. Chrastava I od Libereckého kraje,
- zrušilo
své usnesení č. j. 2004/02/I, písmeno b) ze dne 8.3.2004
- schválilo
předběžně bezúplatný převod (darování) níže
uvedených parcel v souvislosti s přeložkou silnice II/592
- schválilo
v souladu s regulačním plánem pro výstavbu rodinných
domků “Polní-60 RD”
1) předběžně prodej pozemkové parcely č. 745/1 o výměře
7625 m2 – orná půda a dle geometrického plánu
čz. 454-304/2003 pozemkové parcely č. 747/5 o výměře 10493
m2 – orná půda, pozemkové parcely č. 762/12 o výměře
16147 m2 – orná půda, pozemkové parcely č.
765/12 o výměře 828 m2 a dále dle geometrického
plánu čz. 396-34/2001 pozemkovou parcelu č. 489/24 (původně
p.p.č 489/1) o výměře 14901 m2 – orná půda,
vše k.ú. Dolní Chrastava pro výstavbu rodinných domků
“Polní – 60 RD”
2) na základě doporučení RM ze dne 9. 8. 2004 pod bodem č.
2004/13/XIV návrh smlouvy o společném postupu při prodeji
pozemků na výstavbu rodinných domků “Polní – 60 RD”
čj. 017/2004/Ru
- schválilo
- schválilo
ve shodě s usnesením RM 2004/13/XV ze dne 9.8.2004 postup
starosty a místostarosty města ve věci žádosti o získání
dotačního systému z EU fondů SFŽP z programu OPI 3.2-
Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství,
vypracované ve spolupráci s firmou STAR a.s., Jeseniova 10, 130
00 Praha 3, na akci Kanalizace Mostní ul. Chrastava s
následujícími fin. parametry: celková cena 6.000 (v tis.
Kč), z dotace 4.845 (v tis. Kč), vlastní zdroje 1.155 (v tis.
Kč) rozděleno na finanční čerpání v roce 2005-2006.
Současně se žádostí byl předložen výhled rozpočtu na rok
2005 a 2006, který bylo nutno dokladovat k žádosti o dotaci
- schválilo
ve shodě s usnesením RM 2004/12/IX postup starosty města při
získání navýšení dotace ze státního rozpočtu o další 4
mil. Kč na akci Přístavba školní jídelny
- schválilo
4. změnu rozpočtu a investičního plánu na rok 2004 na
základě doporučení RM ze dne 9. 8. 2004, č.j. 2004/13/XIV,
- schválilo
uzavření smluv o poskytnutí půjčky na opravy, modernizaci a
rekonstrukci bytového fondu z Fondu rozvoje bydlení
s žadateli na základě návrhu komise fondu a pověřilo
starostu města jejich uzavřením
- schválilo
dodatek smlouvy č. 2009/2000 o půjčce na opravy, modernizaci a
rekonstrukci bytového fondu z Fondu rozvoje bydlení mezi
Městem Chrastava a Milanem Čimburou
- vzalo na vědomí
1) zprávu nezávislého auditora a závěrečný účet
Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko za rok 2003,
2) rozpočet Mikroregionu Hrádecko – Chrastavsko na rok 2004
- vzalo na vědomí
a) informaci starosty města ve věci uvažované výstavby
rohových domů
b) informaci vedoucí KS o přijetí a vyřízení petice
- schválilo
návrh tajemníka MěÚ na peněžité plnění fyzickým
osobám, členům výborů, kteří nejsou členy zastupitelstva
města,
- schválilo
a) zprávu o činnosti kontrolního výboru za 1. pololetí 2004
b) plán činnosti kontrolního výboru na 2. pololetí 2004
- vzalo na vědomí
žádost předsedy finančního výboru o podání zprávy za 1.
pololetí 2004 a plánu činnosti na 2. pololetí 2004 do
příštího zasedání ZM
- vydalo
obecně závaznou vyhlášku č. 4/2004, o místním poplatku z
ubytovací kapacity
- neschválilo
opětovně zařazení bodu "Doplnění usnesení k bodu č.
2 zasedání ZM ze dne 16. 6. 2004 o zápisu kontrolního výboru
ze dne 25.5.2004" do programu zasedání
K situaci
v Kováku – vyjádření starosty města
Bývalý internát učňů Elitexu v Nádražní ul. č. p. 617
byl prodán cca před 10 lety po zrušení učiliště do
soukromého vlastnictví a začal sloužit jako ubytovna.
V současné době je v osobním vlastnictví pana Radima
Urbana z Prahy. Osobní vlastnictví je nedotknutelné a musí
být v našem státě plně respektováno. Na druhou stranu je
obec oprávněna a do značné míry i povinna učinit vše
proto, aby soukromý majitel nenakládal se svým majetkem
v rozporu se zákony a v důsledku toho způsoboval i újmu
ostatním obyvatelům obce.
Ubytovanými v ubytovně “Kovák” jsou v drtivé míře
nezaměstnaní, kteří do ubytovny přicházejí z celých a
nejen Severních Čech. Dle množství dostupných informací se
někteří z ubytovaných podílejí na definitivní devastaci
“Kulturního domu” a stávají se potencionální či
skutečnou hrozbou pro své okolí. Tyto skutečnosti se zcela
oprávněně hrubě nelíbí nejširšímu spektru chrastavských
obyvatel a stejně tak se nelíbí ani vedení města.
Vedení města i já osobně jsme se rozhodli, že při plném
respektování všech zákonných norem učiníme vše proto, aby
ubytovna “Kovák” přestala být noční můrou všech
slušných obyvatel Chrastavy.
Z výše uvedeného důvodu jsme oslovili se žádostmi o
prověření jim příslušných záležitostí živnostenský
úřad, krajskou hygienickou stanici, finanční úřad,
stavební úřad a Policii ČR.
Při prověřování všech dosavadních náležitostí bylo
zjištěno, že se nedochovalo stavební povolení a kolaudační
rozhodnutí. Z důvodu, že se nedochovala dokumentace, z níž
by bylo možno zjistit povolený účel užívání, vydal
stavební úřad sdělení, že stavba je určena k účelu, pro
který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena a
že je tedy stavbou ostatního ubytovacího zařízení –
ubytovnou s ubytovací kapacitou do 92 osob (vyhl. MMR
č.137/1998 §3, písm.g) odst.4).
Pro informaci k pojmu ubytovna uvádím následující:
1) V ubytovnách je ubytovávání volnou živností samo o
sobě (na rozdíl od ubytovávání v bytových domech, kde je
živností pouze v případě, že jsou současně poskytovány
i jiné než základní služby) - (nař. vlády č. 469/2000
příloha č. 4, čl. 83).
2) Osoby provozující živnost dle nař. vlády č. 469/2000,
s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových
domech, jsou povinny vypracovat provozní řád, který jsou
povinny přeložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví (zák. č. 258/2000 §21a)
3) V zařízeních určených k přechodnému ubytování za
úplatu (pozn.: ubytovna ze zákona – viz vyhl. MMR č.
137/1998 §3, písm. g) odst. 4 poskytuje přechodné ubytování
bez ohledu na dobu, kdy toto ubytování trvá), může obec
vybírat poplatek z ubytovací kapacity (pokud má v tom smyslu
vydanou obecně závaznou vyhlášku). V tom případě je
ubytovatel povinen vést ubytovací knihu.
K výše uvedeným bodům doplňuji:
K bodu 1): Vzhledem k tomu, že nám příslušný
živnostenský úřad v odpovědi na naši původní žádost
sdělil, že dotyčný nemá živnostenské oprávnění, podali
jsme stížnost na neoprávněné podnikání (zák. č.455/1991
§61, odst.1).
K bodu 2): Vzhledem k tomu, že se nám krajská hygienická
stanice v odpovědi na naši původní žádost vyjádřila
v tom smyslu, že si není jista, zda se jedná o ubytovnu nebo
bytový dům, podali jsme na základě “Sdělení stavebního
úřadu” (který stanovil, že se o ubytovnu skutečně jedná)
stížnost, že dotyčný nemá žádný, natož schválený,
provozní řád.
K bodu 3): Město Chrastava schválilo obecně závaznou
vyhlášku o poplatku z ubytovací kapacity s účinností od
1. října 2004.
Město Chrastava bude nadále důsledně vyžadovat a třeba i
opakovaně požadovat po příslušných orgánech součinnost
v rámci jejich pravomocí. Např. na základě zjištění
sociálního odboru jsme předali na stavební odbor informaci,
že je velmi výrazně překročena povolená kapacita ubytovny
se žádostí o podání informace o učiněných opatřeních.
V souvislosti s přijatou vyhláškou pak nepochybuji, že
správce poplatku, tj. finanční odbor, bude postupovat
důsledně dle vyhlášky.
Samo město v této souvislosti již nemohlo nadále strpět
devastaci vlastního majetku. Firma Belmont MR s.r.o. (jednatel
pan Radim Urban), která měla v pronájmu od města kotelnu,
kterou pro “Kovák” využívala, totiž zcela a dlouhodobě
zanedbávala své smluvní povinnosti. Smlouva jí tak byla
vypovězena. Následnou nabídku na odkup kotelny za odhadní
cenu majitel ubytovny pan Urban opakovaně odmítnul s tím, že
již rok a půl plánuje vybudování vlastních kotlů přímo
v objektu. Zajisté si mnoho občanů položilo v souvislosti s
“Kovákem” otázku, proč vlastně majitel dané ubytovny
ubytovává prakticky vesměs lidi, žijící jen a pouze ze
sociálních dávek. Odpověď je snadná. Obecně totiž platí,
že ubytovny pro ty, co žijí jen a jen ze sociálních dávek,
jsou nesmírně výhodným byznysem. Stát prostřednictvím
sociálních odborů na městských úřadech, kde mají
dotyční trvalý pobyt, hradí náklady na bydlení. Pokud mají
dotyční místo trvalého pobytu v našem případě mimo
Chrastavu, rád jim příslušný sociální odbor proplatí
náklady na bydlení v 100% výši. V dané ubytovně se
náklady na bydlení za kdysi internátní pokojíky pohybují
okolo 5 tis. Kč/měs. Již jenom legálních ubytovacích
jednotek (tzn. bez započítání obydlených suterénních
místností bez jakéhokoliv vybavení) je přes 50. Dobrý
byznys, ne? Stačilo by dle mého názoru velmi málo a sice, aby
vláda nahradila současnou dle mého názoru katastrofální
sociální politiku intenzivně podporující ty, kteří žijí
jen a jen z práce druhých. Pro účely dané ubytovny by
stačilo jen zavést horní limit sociálních dávek na bydlení
např. na 1 tis. Kč a celý problém s “Kovákem” by se
vyřešil prostřednictvím majitele během několika týdnů
sám.
V Chrastavě dne 15. září 2004
Ing. Michael Canov
starosta města
Školní
lavice opět ožily
Ve středu 1. září 2004 se znovu zaplnily chrastavské školy.
Děti, které usedly do školních lavic poprvé, byly do svých
tříd uvedeny žáky 9. ročníků a přišel je pozdravit i
ředitel školy Mgr. Aleš Trpišovský a starosta města Ing.
Michael Canov, který každému z nich přinesl balíček
sladkostí. Vítání prvňáčků se neobešlo bez cvakání
fotoaparátů a vrčení kamer v rukou přihlížejících
rodičů a příbuzných. - s -
Nová obecně závazná vyhláška města č. 4 /
2004 ze dne 30.8.2004
o místním poplatku z ubytovací kapacity
Zastupitelstvo města Chrastava vydalo na svém zasedání dne
30. 8. 2004 na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a
v souladu s ustanovením § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm.
i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou
vyhlášku:
Čl. 1
Předmět poplatku
Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu (např. hotely, motely, penziony, ubytovny, ubytování v soukromí a jim podobná zařízení).
Čl. 2
Poplatník a správce poplatku
Čl. 3
Ohlašovací povinnost
1. Poplatník je povinen písemně do 15 dnů od zahájení
činnosti oznámit správci poplatku (v případě, že činnost
probíhala již před účinností této vyhlášky pak do 15
dnů od účinnosti této vyhlášky) :
- jméno, příjmení, adresu, rodné číslo, popř. IČ, pokud
bylo přiděleno - fyzická osoba
- název, sídlo, identifikační číslo - právnická osoba
- datum zahájení provozu ubytovacího zařízení
- adresu ubytovacího zařízení
- počet lůžek
- bankovní, telefonické a e-mailové spojení společně
s ohlášením výše uvedených skutečností, předloží
poplatník kolaudační rozhodnutí (rozhodnutí o změně
užívání) týkající se objektu, ve kterém je poskytováno
přechodné ubytování.
2. Poplatník je povinen písemně do 15 dnů po skončení
poplatkového období oznámit správci poplatku:
- jméno, příjmení, adresu, rodné číslo, popř. IČ, pokud
bylo přiděleno - fyzická osoba
- název, sídlo, identifikační číslo - právnická osoba
- přidělený variabilní symbol
- poplatkové období
- celkový počet využitých lůžek (počet lůžek
vynásobený počtem dnů, po které byly využity)
- poplatek (celkový počet využitých lůžek vynásobený
sazbou poplatku)
3. Poplatník je povinen do 15 dnů ohlásit správci poplatku
každou změnu údajů nahlášených dle odstavce 1.
Čl. 4
Sazba poplatku
1. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí 4,- Kč za
každé využité lůžko a den.
2. Správce poplatku může po dohodě s poplatníkem stanovit
poplatek roční paušální částkou.
3. Správce poplatku může na žádost poplatníka z důvodu
odstranění tvrdosti poplatek nebo jeho příslušenství zcela
nebo částečně prominout.
Čl. 5
Poplatkové období
1. Poplatkové období pro poplatníka s ubytovací kapacitou
nad 20 lůžek je kalendářní měsíc.
2. Poplatkové období pro poplatníka s ubytovací kapacitou 20
lůžek a méně je kalendářní pololetí.
Čl. 6
Splatnost a odvod poplatku
1. Poplatek je splatný do 15 dnů po skončení poplatkového
období.
2. Poplatek se platí:
- hotově správci poplatku
- poštovní poukázkou vydanou správcem poplatku
- jiným převodem, jehož náležitosti (účet, variabilní
symbol atd.) určí správce poplatku.
Čl. 7
Sankce
1. Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené (neodvedené) poplatky nebo jejich nezaplacená (neodvedená) část se zvyšují na trojnásobek.
2. Pokud poplatník nesplní ve stanovené lhůtě svoji oznamovací povinnost vyplývající z této vyhlášky nebo uloženou rozhodnutím podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, může mu správce poplatku opakovaně uložit pokutu za nepeněžité plnění ve smyslu ustanovení § 37 a § 37a) citovaného zákona.
Čl. 8
Osvobození
Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhá:
1. ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro
přechodné ubytování studentů a žáků,
2. ubytovací kapacita v zařízeních sloužících
pro ubytování pracovníků fyzických a právnických
osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo
hospodaření,
3. ubytovací kapacita ve zdravotnických zařízeních, pokud
nejsou užívána jako hotelová zařízení,
4. ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním
a charitativním účelům.
Čl. 9
Účinnost
Tato obecně závazná vyhláška města Chrastavy nabývá účinnosti dnem 1. října 2004.
Ing. Michael C a n o v
starosta
Miloslav P i l a ř
místostarosta
Zasedání
Rady města z 13. září 2004
Rada města na svém zasedání projednala a usnesla se mimo
jiné takto:
- vzala na vědomí
informaci velitele OO Policie ČR v Chrastavě o bezpečnostní
situaci ve městě a požádala velitele MP o zvýšenou kontrolu
v ubytovně Nádražní č. p. 617
- schválila
pronájem části pozemkové parcely č. 86/2 o
výměře cca 25 m2 – zahrada, v k. ú. Horní
Chrastava na zřízení zahrádky na dobu 10 let
- schválila
1. předběžně pronájem nebytového prostoru o výměře cca
420 m2, 1. patro, v objektu na Střeleckém vrchu č.
p. 709 (bývalý S-klub), k. ú. Chrastava I
2. předběžně pronájem nebytového prostoru – garáže o
výměře cca 20,3 m2 v domě č. p. 297 v k. ú.
Chrastava I
- doporučila ZM
vydat obecně závaznou vyhlášku č. 4/2004, o čistotě a
veřejném pořádku ve městě
- vzala na vědomí
informaci starosty města o situaci v IBUSu se sídlem
v Míšni, se kterým rozhodnutím soudu v Drážďanech z
důvodu platební neschopnosti začalo konkurzní řízení.
Starosta města udělil plnou moc advokátní kanceláři
Šmídek a Ulmann s cílem co nejdříve ukončit smluvní vztah
mezi městem Chrastava a IBUS na Střeleckém vrchu č. p. 709.
- vzala na vědomí
zápis č. 2004/12 z jednání bytové a sociální
komise ze dne 30.8.2004
- vzala na vědomí
informaci starosty o písemném příslibu generálního
ředitele SVS a. s. ze dne 2.9.2004 na vyřešení problémů
s kanalizací v Nádražní ulici, kterým bylo odpovězeno na
žádost starosty ze dne 25.8.2004
- schválila
podání doplnění žádosti o zřízení odloučeného
pracoviště hudebních tříd ZUŠ Liberec od 1. 9. 2005
podaného starostou města dne 10.9.2004
- zrušila
své usnesení č. 2004/11/XV ze dne 28.6.2004
- schválila
návrh smlouvy o dílo se zhotovitelem Stavoefekta Plus s. r.
o., Na Zvonku 57, 460 15 Liberec, na zateplení přední strany
části bytového domu č. p. 250 v Chrastavě, Loudátově ulici
a pověřila starostu města podpisem smlouvy
Budou
autobusy do Liberce zrušeny?
Snad kaše, která se v této souvislosti vaří, nebude tak
horká, i když….
Když jsem ve středu 15. září 2004 zahajoval již 17. večer
se starostou na téma “REGIOTRAM NISA, představení Studie
proveditelnosti Projektu RTN-1”, bleskla mi hlavou vzpomínka
na plný až přeplněný sál nabitý emocemi při některých
minulých večerech, ať již tématem byly odpady, přeložka
silnice či uvažovaná výstavba rohových domů.
A dnes, proběhlo mi onoho 15. září myslí, kromě mě,
místostarosty a ředitelky školní jídelny jen čtyři
občané.
Ne, nezlobil jsem se a nezlobím na své spoluobčany, že
nepřišli. Téma bylo pro ně zdánlivě odtažité, ale jen
zdánlivě. Jsem si jist, že kdyby tušili, co hrozí, bylo by
tak plno a bouřlivo, že by Michaela Jílková se svým
“Kotlem” jen mohla tiše závidět. Ovšem to, že bude
předkládána taková šílenost, která bude navrhovat
zrušení přímých spojů přes Bedřichovku a prodloužení
autobusových spojů do Liberce přes Machnín navíc přes
Ostašov, nenapadlo nikoho z těch, co nepřišli, pochopitelně
ani ve snu.
Důležitost onoho večera se starostou si ovšem plně
uvědomovali zástupci nositele a koordinátoru projektu, byli
přítomni i zástupci KÚ odboru dopravy.
Večeru se zúčastnili: Za nositele projektu – Liberecký
kraj: radní František Gábor
Za koordinátora projektu – Investorsko inženýrská, a. s.:
vedoucí projektu Řízení a koordinace Regiotram Nisa Ing.
Jiří Lauerman a paní M. Klosová
Za členy týmu koordinátora – DVH CR, spol. s r.o. ředitel
divize Ing. Jan Kašík, GAC spol. s.r.o. Mgr. Jana Pelešková
Za KÚ odbor dopravy - Ing. Věra Mühldorfová a pan Milan
Svoboda
Nutno zdůraznit, že celý večer, kterého se též účastnil
na mé pozvání i starosta Bílého Kostela Václav Nekvapil se
svými spolupracovníky, probíhal v přátelské atmosféře,
kde jsme se dozvěděli i mnoho zajímavých informací
z celého projektu. Přes to přese všechno jsem cítil, že by
stačilo málo, například projevení pochopení pro potřeby
celého projektu v tom smyslu, že je pro nás přijatelný
kompromis, ke kterému jsem byl vyzýván, a sice, že mimo
dopravní špičku a o víkendech upřednostníme před
autobusovou dopravou vlakovou dopravu Regiotramem Nisa a situace
by se stala nezvratnou. Ne, nebojte se vážený čtenáři,
zachoval jsem se stejně tak, jak by se na mém místě zachoval
každý starosta Chrastavy. Variantu s jakýmkoli rušením
autobusových linek v rámci Regiotramu jsem jednoznačně
odmítnul. Navíc vzhledem k důležitosti postoje města jsem
zaslal příslušným orgánům stanovisko, se kterým si Vás
dovoluji seznámit v plném znění.
V Chrastavě dne 22. 9. 2004
Ing. Michael C a n o v
starosta
Stanovisko
Města Chrastava k projektu REGIOTRAM NISA
Město Chrastava, zastoupené svým statutárním zástupcem Ing.
Michaelem Canovem, starostou města, podává tímto stanovisko
ke Studii proveditelnosti projektu RTN-1 Regiotram Nisa.
Stanovisko: Pro město Chrastava je zcela nepřijatelné
jakékoli omezení autobusové dopravy na trase Chrastava -
Liberec a zpět, včetně umělého prodloužení této trasy
v souvislosti s realizací programu RTN-1 v rámci Regiotramu
Nisa. Odůvodnění:
Cílem implementace nových prvků dopravního systému do
vývoje veřejné hromadné dopravy směrem do budoucna může
být pouze vylepšování stávajícího stavu. Nutno
konstatovat, že vzhledem k poloze města Chrastavy jako celku a
vzhledem k rozložení jejích jednotlivých částí vzhledem
k vlakovému nádraží, nemůže za žádných okolností
vlaková doprava z Chrastavy do Liberce a zpět nahradit
rychlost spojení dopravou autobusovou (dokončení rychlostní
komunikace I/13 toto konstatování jen podtrhne) do a
z Liberce, zejména pak jeho centra.
Konstatujeme, že toto stanovisko bylo již obsaženo ve
vyjádření města Chrastava ze dne 8.8.2002, které opětovně
zasíláme v příloze.
Ve studii proveditelnosti je uvedeno ke spojení Chrastavy a
Liberce mimo jiné: (str. 75) “neekonomický souběh osobní
drážní a autobusové dopravy” a dále a především (str.
115):
“Veřejná linková doprava: autobusová příměstská doprava
bude provozována s těmito změnami:
Integrace linky 16 MHD Liberec a regionálních linek do
Chrastavy, vedení přes Ostašov v rozsahu 1 spoj za hodinu k
nádraží Chrastava, zrušení spojů v trase Chrastava –
Bedřichovka – Stráž nad Nisou”
Konstatujeme, že přestože obecně lze souhlasit s tezí, že
je neekonomický souběh vlakových a autobusových tratí, nelze
tento problém řešit tak, že se zruší jednoznačně (až
mnohonásobně) z časového hlediska kvalitnější spojení.
Upozorňujeme autory studie proveditelnosti, že je pro Chrastavu
zcela nepřijatelné, aby byla obětována v zájmu vyšších
cílů (regiotram jako celek) způsobem, že dojde jednoznačně
k velmi zásadnímu zhoršení kvality dopravy do krajského
města způsobem, kdy by se nejrychlejší linky přes
Bedřichovku zrušily zcela a linky přes Machnín prodloužily
z dopravního spojení na tak hrůznou trasu (přes Ostašov),
aby jimi nikdo nejezdil. Regiotram Nisa musí, co se týče
dopravy, pokud bude realizován přes Chrastavu, získat svojí
kvalitou zákazníky bydlící v částech poblíž nádraží
v Chrastavě a též v Chrastavě - Andělské Hoře a
především pak získat mimochrastavské pracovníky pracující
v největším průmyslovém areálu (Grupo Antolin, Elitex
atd.), kteří dosud dojíždí podnikovými autobusy, např.
vybudováním krátkého podchodu vedoucího z průmyslové
zóny přímo na nástupiště.
Navrhovaný způsob získání budoucích zákazníků na
základě násilné likvidace a deformace autobusového spojení,
které je pro Chrastavu z dopravního hlediska bezkonkurenčně
nejlepší, je nejen nepřijatelný pro obyvatelstvo Chrastavy,
ale je též dle našeho názoru porušením základních
principů konkurenčního boje v demokratickém státě a v
případě pokračování úvah tímto směrem, bychom se
bezpochyby mimo jiné obrátili s žádostí o pomoc i na
antimonopolní úřad.
Pro doplnění našeho stanoviska uvádíme, že se ve středu
dne 15.9.2004 v rámci večerů se starostou se uskutečnila
veřejná prezentace systému Regiotram Nisa.
Na tomto setkání uvedli představitelé nositele projektu
plánované varianty se zrušením přímé autobusové dopravy
do Liberce a se zavedením autobusové dopravy přes Ostašov.
Jednoznačná nepřijatelnost takovýchto variant řešení pro
Chrastavu byla okamžitě prezentována nejen starostou města,
ale i přítomnými občany. Bylo zde i zdůrazněno, že je pro
nás zcela nepřijatelný pohled na Chrastavu, který prezentoval
Ing. Jan Kašík z pražské firmy DHV CR, spol. s r. o., který
opakovaně prezentoval Chrastavu jako součást Liberce. Ústy
starosty bylo jednoznačně deklarováno, že město Chrastava je
plnohodnotné a zcela samostatné město a že kategoricky
požadujeme, aby se takto s ním jednalo. Zástupci a nositelé
projektu Regiotram Nisa byli taktéž informováni, že město
Chrastava věnuje autobusové dopravě velkou pozornost a
podařilo se mu jí během posledních 10 let zásluhou výborné
spolupráce s odborem dopravy na OÚ a později na KÚ
podstatně zkvalitnit (řada nových, obnovených či posunutých
spojů dle požadavků chrastavských institucí a občanů nejen
do a z Liberce, nová zastávka na sídlišti, přímé
odpolední spojení s Frýdlantem, víkendové spojení do
Vítkova).
Regiotram Nisa je bezpochyby velmi významným záměrem
z hlediska budoucnosti integrované dopravy v regionu.
Věříme, že včas dojde k oficiální změně ve studii
proveditelnosti tak, aby Chrastava nebyla tímto projektem
poškozena. Při významu a dopadu celého projektu Regiotram
Nisa (nejen jeho části RTN-1) by bylo jistě na škodu, kdyby
si projekt vytvořil z města Chrastava svého zásadního
odpůrce jen pro iniciativy typu “Poručíme větru dešti”,
tj. pro snahy násilným způsobem zlikvidovat stávající
nejlepší spojení do a z Liberce.
Ing. Michael Canov, starosta města Chrastavy
Dopis byl zaslán: - nositeli projektu Regiontram Nisa –
Libereckému kraji, koordinátorovi projektu (Investorsko
inženýrská, a.s., DHV CR s.r.o., GAC s.r.o.), na vědomí KÚ
LK odbor dopravy a ČSAD Liberec.
Ing. Michael C a n o v
starosta
Větrné
elektrárny také ve Václavicích
Vážení čtenáři Chrastavských listů, dovolte mi reagovat
na článek, uveřejněný v zářijovém vydání, který se
týkal výstavby větrných elektráren nad Vítkovem. Rád bych
poskytnul doplňující informace k přípravě větrného parku
nad obcí Václavice, která s Vítkovem přímo sousedí. Na
přípravě tohoto projektu se podílí město Hrádek nad Nisou.
Jsem přesvědčen, že přípravy podobných projektů se kromě
investorů a vlastníků pozemků musí účastnit také města,
obce a zástupci veřejnosti, kterých se to bezprostředně
týká. Pouze tak může být záměr v souladu nejenom se
zákonem stanovenými normami a podmínkami, ale také v souladu
se zájmem veřejnosti v okolí. Tento princip nebyl zjevně
dodržen při přípravě větrného parku na Lysém vrchu.
V této lokalitě navíc soukromý investor staví větrné
elektrárny bez náležitých projednání vlivu na životní
prostředí, bez projednání s obcí a také bez řádného
projednání s vlastníky okolních pozemků a nemovitostí.
Stavba totiž probíhá na základě stavebního povolení
z doby, kdy podobné procedury nebyly vyžadovány.
Právě obava z podobného vývoje ve Václavicích byla jedním
z důvodů proč město Hrádek nad Nisou do projektu vstoupilo
a proč financuje měření rychlosti větru pod Výhledy. Na
základě tohoto měření bude nejenom stanoven skutečný
větrný potenciál této lokality, ale město bude také schopno
stanovit jasné podmínky, za kterých bude výstavba větrných
elektráren v této lokalitě možná. Nyní připravujeme
založení provozní společnosti, ve které bude zastoupeno
město a vlastník velké většiny pozemků v této lokalitě.
Nerad bych totiž ve funkci starosty jen přihlížel, jak se
v katastru obce staví větrné elektrárny. Kroky které nyní
podnikáme by nám měly umožnit v budoucnu ovlivnit
případnou výstavbu větrného parku a také získat podíl na
ziscích investorů. Účast města je také zárukou toho, že
při projednávání územního plánu, vlivu na životní
prostředí a dalších nutných povolení budou respektovány
připomínky obyvatel této lokality. S podrobnými informacemi
byla veřejnost seznámena na jednání osadních výborů ve
Václavicích a Uhelné, součástech města Hrádku nad Nisou.
Pokud projeví podobný zájem i osadní výbor ve Vítkově jsem
připraven se jeho jednání zúčastnit. Prozatím jsem alespoň
informoval zástupce petičního výboru proti výstavbě
větrných elektráren z Vítkova – Ing.Balcara, Ing Ansorgeho
a Mvdr.Kareše. K celé záležitosti se také uskutečnila
schůzka starostů Chrastavy, Frýdlantu a Hrádku nad Nisou.
Cílem této schůzky bylo vzájemně se s kolegou Canovem a
Wurmem informovat o nám známých projektech větrných
elektráren na katastrech našich měst. Větrné elektrárny
vnímám jen jako jednu z možností jak nahradit alespoň malou
část energie, kterou nyní vyrábíme z tenčících se zásob
fosilních paliv. Je možné, že budoucnost ukáže jiná,
jednodušší a elegantnější řešení tohoto problému. Pokud
si ale dnes mám vybírat mezi dírou hnědouhelného dolu a
chladícími věžemi elektrárny v Turowě nebo větrnými
elektrárnami za Žitavou a Ostritz, vyberu si větrné
elektrárny. Nejsem ale jejich fanatickým příznivcem. Snažím
se zabránit tomu, aby se město a jeho obyvatelé neocitli v
postavení mimo hru. A to je myslím si moje práce…
Přeji pěkný podzim Chrastavě a jejím obyvatelům
Martin Půta, starosta města Hrádek nad Nisou
Vakcinace
lišek proti vzteklině
Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj oznamuje, že
v době od 1.10. do 13.10.2004 (dle klimatických podmínek)
proběhne na celém území Libereckého kraje orální vakcinace
lišek z důvodu prevence vzniku a šíření nebezpečné
nákazy – vztekliny.
Vakcinace proběhne shozem návnad z letadla, a to v závislosti
na počasí.
Sběr lišek po jejich odlovu bude zahájen za tři týdny po
skončení kladení návnad. Sběr lišek budou provádět
organizace, které provádějí výkon práva myslivosti na
území Libereckého kraje.
MVDr. Josef Král, Ředitel krajské veterinární správy
Bližší informace najdete v informačním letáku na této
straněChrastavských listů, a to včetně letáku, kterým
budou označeny vakcinované oblasti!
Informace
z mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko
Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko, jehož součástí je
devět obcí od Hrádku nad Nisou přes Chrastavu až po
Oldřichov v Hajích, se snaží podporovat společné cíle
obcí. Za tímto účelem vyhledává možnosti, jak získat
finanční prostředky ze státních programů a fondů EU.
Snaží se tak podporovat projekty převážně obcí
sdružených v tomto uskupení.
Evropská unie však klade veliký důraz a podporuje spojení
veřejného sektoru s neziskovou a komerční sférou. Za tímto
účelem je vyhlášen program LEADER+, který má spojovat
všechny výše zmiňované sektory. V rámci programu LEADER+
vznikla za podpory mikroregionu tzv. Místní akční skupina
(dále jen MAS), která se skládá ze zástupců podnikatelů,
starostů, vedoucích neziskových organizací, různých
odborníků apod.
Účelem MAS po získání její právní subjektivity bude
realizovat cíle vytipované při tvorbě strategie rozvoje
daného území mikroregionu. Finanční prostředky na tuto
realizaci lze získat podáním projektu na ministerstvo
zemědělství. Pokud projekt vyjde a bude vidět, že
spolupráce a spolurozhodovací kompetence mezi veřejnou a
soukromou sférou fungují, bude MAS přiznána relativně velká
částka finančních prostředků v řádu milionů korun. MAS
poté podá výzvu na překládání projektů od soukromých i
veřejných organizací, které po vyplnění žádostí budou
moci získat zajímavou částku jako dotaci na svůj projekt. Po
schváleni a přiznání dotací bude MAS kontrolovat průběh
podpořených projektů.
Některé peníze řádově kolem tří set tisíc se nám již
podařilo sehnat v předvstupním programu. Realizujete- li,
nebo máte- li tedy v plánu nějaké projekty, můžete se na
nás obrátit o informace, jak Vám případně pomoci
s financováním Vašich záměrů a plánů.
Informace seženete u předsedy svazku mikroregionu Hrádecko -
Chrastavsko paní Mlejnecké na ou.chotyne@volny.cz , nebo u
poradce MAS p. Timuláka na timulak@seznam.cz . Další informace
budou v brzké době po zprovoznění internetových stránek na
adrese www.mikroregion.info. Pokud Vás zajímají dotace jako
takové, je nejlépe si informace nalézt na oficiálních
stránkách jednotlivých ministerstvech ČR. Jsou to např.:
www.strukturalni-fondy.cz - obsahují kompletní přehled o
dotacích z EU
www.mpo.cz - stránky ministerstva průmyslu a podnikání, zde
lze nalézt podmínky pro získání finanční podpory pro
podnikatele
www.mze.cz - stránky ministerstva zemědělství, zde jsou
formuláře, pravidla a výzvy k programu Leader - poradce
mikroregionu Jiří Timulák
Zahrada
v říjnu
Zrytí a ponechání půdy v hrubé hroudě usnadní mrazu a
zimním srážkám pronikání do ornice
celá řada rostlin v půdě nesnáší čerstvý chlévský
hnůj. Zarývejte hnůj jen tam, kam příští rok budete
vysazovat rostliny, které ho snášejí ( K druhům citlivým na
čerstvý chlévský hnůj patří všechny kořenové zeleniny,
hlíznaté a cibulnaté rostliny.)
plochy vyhnojené v předchozím roce čerstvým chlévským
hnojem přihnojte pouze žíravým vápnem nebo uhličitanem
vápenatým
chcete-li hnojit minerálními(anorganickými) hnojivy již na
podzim a zásobit tak půdu živinami, měli byste se omezit na
draslík a fosfor
ke zlepšení půdních vlastností používejte pouze
dřevěný popel
koncem října, ještě než uhodí silnější mrazy, byste
měli ještě jednou přeházet všechny dlouhodobé komposty
hadice na vodu a postřikovače již nejsou od poloviny října
potřeba a je na místě je uklidit pod střechu
v letech, kdy už koncem října napadne hodně sněhu a mrazy
nepolevují, začínají našemu zahradnímu ptactvu starosti se
sháněním potravy. Nechte sýkorky, aby si zvykly na krmítko
ještě před příchodem sněhu.
zdroj: 2000 rad pro zahrádkáře (F.Böhmig,S.Peleška)
ZV
Čtenáři nám píší
Městské
zastupitelstvo proti rozvoji rómské kultury v Chrastavě
Městské zastupitelstvo se rozhodlo, že zruší rómské
zábavy, které se konaly jednou do měsíce. Zábavy se konaly v
objektu střelnice se souhlasem správce objektu. Nejvyšší
zástupce městského zastupitelstva uvádí, že si občané
stěžovali na výtržnosti a vandalismus. Neopomněl uvést, že
není možné dělat rómské zábavy, když se
"normální" lidé nemají kde bavit. Proč není
jediný zápis u Městské policie, kterou si platí ono
městské zastupitelstvo či u Policie ČR, kterou si platíme
všichni z našich daní? A co vůbec dle pana starosty
znamenají normální lidé? Znamená to snad, že se zde
třídí lidé podle barvy pleti? Neměl by člověk, který
prezentuje Vaše město, řešit problémy tohoto města bez
předsudků?
Podnikatel, který chtěl od měsíce září v objektu
střelnice provozovat zábavy a zároveň investovat do
rekonstrukce objektu, který využívají především občané a
děti z Chrastavy, svůj záměr uskutečnit nemůže, protože
nemá správnou barvu pleti. Proto necháme dále objekt chátrat
a naše občany připravíme o možnost sportovního vyžití.
Město na tento objekt peníze nedává, ale chce mluvit do jeho
využití.
Anebo je tu další vysvětlení názoru pana starosty, který se
nechal unést místními pomluvami o podnikateli, který je
rovněž majitelem objektu bývalé prodejny SEPP, kde měl
údajně zřídit rómskou ubytovnu. Opravdu si zdejší lidé
mohou myslet, že tu někdo bude investovat do rómské ubytovny
po zkušenostech s místním "KOVÁKEM", kde již
rómská ubytovna je a 90% lidí zde neplatí nájem?
Tak jak to vypadá, zde není možné podnikat. Klacky pod nohy
Vám hází lidé, kteří by se měli podílet na rozvoji
města. Dělají však naprostý opak. Pojem demokracie si asi
vykládá každý trochu jinak. Uvidíme, co na zdejší
přístup budou říkat kompetentní orgány a hlavně národ,
který se bude moci vyjádřit po zveřejnění této
diskriminační kauzy.
občan města Chrastava, Jozef Baláž
Řetízek
v Chrastavě
Při koncertě dětského pěveckého sboru Řetízek v kostele
sv. Vavřince 17. září, jsem si uvědomila známou pravdu, že
hudba se poslouchá i očima.
Sebelepší nahrávka nenahradí atmosféru, kterou si jako
divák vychutnávám na místě s dokonalou akustikou a v
prostředí, které doplňuje pocit krásna. Přestože pěvecký
sbor vystupoval početně oslaben, na kvalitě vystoupení to
neubralo. Děti zpívaly s nasazením, které je zásluhou
hudebního pedagoga Josefa Hlubučka, za klavírního doprovodu
Miloslavy Vacíkové a Marka Pavky. V každém pohledu, v
každém gestu bylo patrné dokonalé propojení mezi sbormistrem
a malými zpěváčky. Barevnost dětských hlasů a čistotu
zpěvu umocňovalo střídání temp a gradací náročných
skladeb. V jejich projevu byla naléhavost i touha, smutek i
veselí, pokora i přesvědčení. Zvolený repertoár tvořila
kromě duchovní hudby také díla současných autorů a
zpěvné spirituály.
Páteční podvečer s nastřádanými starostmi a
všudypřítomným spěchem se na koncertu stal “čistou
vodou”, kterou nám Řetízek nabídl k spláchnutí prachu a
uhašení žízně po něčem hodně příjemném.
Zuzana Šafaříková
Projekt:
Internet do knihoven
Vážení čtenáři,
rád bych Vás seznámil se záměrem Libereckého kraje zavést
internet do všech veřejných knihoven v obcích Libereckého
kraje. Podle našich průzkumů jsme zjistili, že dostupnost
internetu pro obyvatele zejména v malých obcích Libereckého
kraje je nedostatečná a pro mnohé je to finančně
nedostupné. Také ne každá domácnost si může dovolit koupit
počítač, a pokud jej už má, je stále poměrně drahé
zřídit připojení a hradit z rodinného rozpočtu provoz
internetu. Proto jsme přišli s řešením – rádi bychom
v každé, i té nejmenší obci zavedli internet ve veřejných
obecních knihovnách, a to zdarma.
Projekt je už hotový a počítá se zřízením trvalého
širokopásmového vysokorychlostního připojení (512/128
kbit/s) bez omezení, ale i s nákupem počítačů a
příslušenství (zjistili jsme, že řada knihoven počítač
dosud nemá), a s hrazením provozu.
Celý projekt by stál třináct a půl milionu korun, z toho o
polovinu požádáme o příspěvek Evropskou unii, dva miliony
by zaplatil stát a přes milion by uhradil ze svého rozpočtu
Liberecký kraj. Od každé obce se očekává, že zajistí
kvalifikovanou obsluhu počítačů a přizpůsobí otevírací
dobu v knihovnách zvýšenému zájmu návštěvníků o novou
službu. Už od příštího roku by si mohli chodit lidé do
knihovny prohlížet na internetu nabídky volných míst, časem
se určitě rozšíří elektronické vyřizování úředních
záležitostí, malí podnikatelé ocení přehledy veřejných
zakázek, které se zveřejňují na internetu, a řadu dalších
užitečných informací.
Jsem přesvědčen, že možnost užívat internet by měli mít
všichni stejnou a měla by to být služba veřejná, tudíž
zdarma.
Projekt, který počítá se zavedením internetu do všech
knihoven v Libereckém kraji počátkem září letošního roku
schválili krajští radní a chceme s ním začít na začátku
příštího roku. To už budou na Libereckém kraji noví
zastupitelé a radní. Pokud budu znovu zvolen, rád bych tento
projekt uskutečnil.
Jaroslav Zámečník, radní pro kulturu, památkovou péči,
tělovýchovu, sport a cestovní ruch Libereckého kraje jaroslav.zamecnik@kraj-lbc.cz
Projekt:
Vzdělávací centrum
Vážení přátelé, jsem nesmírně ráda, že Vás mohu
informovat o úspěšném dokončení projektu CENTRUM
VZDĚLANOSTI LIBERECKÉHO KRAJE.
Resort školství Krajského úřadu Liberec pod metodickým
vedením Národního ústavu odborného vzdělávání a za
účasti Investorsko inženýrské, a.s. v současné době
dokončuje projekt ”Centrum vzdělanosti Libereckého kraje”,
jako první v ČR vytváří systém celoživotního
vzdělávání.
Vzdělávací nabídka této nové vzdělávací instituce
reaguje na potřeby regionálního trhu práce a požadavků
zaměstnavatelů. Využívá odborných a materiálových kapacit
24 škol zapojených do projektu. Výsledky studia jsou
certifikovány jako celoživotní vzdělávání.
Důležitá je možnost modulové stavby vzdělávacího projektu
dospělých s vytvářením profesního profilu dle potřeb
zaměstnavatelů a specifik regionů.
Centrum vzdělanosti Libereckého kraje pracuje na principu tzv.
”TRIALOGU” ve smyslu spolupráce škola – občan –
zaměstnavatel. Tento systém umožňuje modulové uspořádání
programů/kurzů – čili využít distančního vzdělávání
dle skutečných znalostí studentů před zahájením kurzů a
dle požadavků a potřeb zaměstnavatelů.
Věřím, že centra vzdělanosti Libereckého kraje vám pomohou
snáze pracovat s lidskými zdroji a budou jedním
z pozitivních vlivů na tvorbu hospodářského výsledku
vaší společnosti.
Více informací naleznete na www.cvlk.cz
. V případě vašeho zájmu vám rádi poskytnou
další informace v centrech vzdělanosti Libereckého kraje.
S pozdravem
Ing. Eva Bartoňová,
náměstkyně hejtmana pověřená vedením resortu školství a
mládeže
Oldřich
Němec: Zákon o evidenci psů je nutnou prevencí
Návrh zákona o evidenci psů je zcela nový návrh předlohy
reagující na současný neutěšený stav v evidenci psů.
Reflektuje na mnoho různých úrazů a napadení ze strany
těchto zvířat, kdy mnohdy není možné dohledat majitele psa.
Klade si za cíl sjednotit dosavadní praxi v evidenci psů na
úrovni centrální i místní. Návrh zákona zavádí povinnost
označit psa tetováním nebo čipem. Účelem takto vedené
evidence a označování je dosáhnout jednoznačné identifikace
psa a jeho majitele, a to zejména v případech, kdy dochází
ke konfliktům mezi člověkem a psem, nebo při porušování
obecně závazných vyhlášek obcí a platných zákonů ze
strany vlastníků či držitelů psů.
V současné době se počet chovaných psů v České
republice odhaduje na 1 až 2 miliony a zájem o chov psů
stoupá. To má na jedné straně své pozitivní důvody, ale
v některých případech i negativní důsledky. Psi jsou
milým společníkem, pro zdravotně postižené či osamělé
občany dokonce i naprosto nepostradatelným pomocníkem.
V rukou nezodpovědných držitelů se však mohou stát
obtěžujícím sousedem a nebo i nebezpečnou zbraní. Počet
případů napadení psem jiného psa či člověka je
alarmující. Státní veterinární správa uvádí 10 541
případů klinického vyšetření zvířat, která poranila
člověka za rok 2003, z toho 70% jsou případy psů. Jsem si
vědom, že zákon sám nezmění okamžitě přístup
některých nezodpovědných majitelů či držitelů psů. Jsem
však přesvědčen, že je nutné změnit chápání osobní
zodpovědnosti za psa, kterého si občan pořizuje.
Již dnes zákony uvádí zákaz týrání psa, zákaz jeho
výchovy k agresivitě, již dnes obce mohou omezit volný pohyb
psů na veřejném prostranství a mohou pokutovat občana za
neodklizení psích výkalů. Problém je v nedodržování
těchto zákonů a vyhlášek. Současná legislativa však
žádným komplexním způsobem neupravuje základní podmínky
pro vymahatelnost platných zákonů, a to úplnou a přesnou
evidenci psů a jejich vlastníků a povinné trvalé označení
všech chovaných psů.
Centrální evidence v České republice neexistuje.
Z praktické potřeby je budován soukromou iniciativou
Národní registr majitelů zvířat na bázi dobrovolného
přihlášení, který již dnes eviduje desítky tisíc psů a
jejich vlastníků. Nejcennější evidencí psů s dokladem
původu na celostátní úrovni jsou Plemenné knihy, které dnes
spravuje Českomoravská kynologická unie. Tato evidence funguje
na bázi zájmové, bez legislativní opory. Na úrovni místní
vedou evidenci obce v různém rozsahu, a to pouze
v souvislosti s poplatkovou povinností.
V České republice navíc neexistuje povinnost trvalého
označení všech psů. Pouze zákon na ochranu zvířat proti
týrání zmocňuje obce v souvislosti s regulací toulavých a
opuštěných zvířat provést trvalé označování všech
psů. Povinnost tetování a čipování byla zavedena pro psy,
kteří budou cestovat do zemí Evropské unie, poslední novelou
zákona o veterinární péči.
Jsou sice některé další právní úpravy, které souvisejí
s chovem psů, jako např. zákon o myslivosti, zákon o Policii
ČR, zákon o vojenské policii, zákon o místních poplatcích,
ale není řešena komplexní právní úprava právě
v evidenci a označování psů a jejich majitelů. Ze zákona
na ochranu zvířat proti týrání naopak navrhujeme vypustit
označování psů, protože toto řeší komplexně návrh
nového zákona.
Z uvedených skutečností vyplývá potřeba zavést jasná
pravidla pro evidenci a označování psů chovaných na území
České republiky.
Autor je jedním z předkladatelů zákona)
Registrační
pokladny - zbytečným strašákem
Navržená předloha zákona o registračních pokladnách,
které bude v nejbližších dnech projednávat na své další
schůzi Poslanecká sněmovna, má velký význam v našem
právním řádu na úseku správy daní a na úseku
živnostenského podnikání. Je nutné zdůraznit, že nová
vláda premiéra Stanislava Grosse bude plnit jeden z dalších
kroků, ke kterým se zavázala ve svém programovém
prohlášení, a tímto krokem navazuje na záměr vlády
minulého premiéra Vladimíra Špidly.
Diskuse o vhodnosti či nutnosti zavedení registračních
pokladen v maloobchodu a v hostinské činnosti je vedena jak
mezi odbornou veřejností, tak i mezi podnikateli a
jednotlivými podnikatelskými svazy již řadu let. Jsem
přesvědčen o tom, že pokud by registrační pokladny byly
zavedeny počátkem devadesátých let v souvislosti
s přijetím buď zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém
podnikání občanů, či s přijetím zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), dnes
bychom byli opět o krok dál. Podnikatelé by již dávno byli
s registračními pokladnami smířeni a dávno by je nebrali
pouze jako nutné zlo, a stát by měl o jednu starost méně.
Povinnost zavedení registračních pokladen s fiskální
pamětí skutečně vyloučí krácení zdanitelných příjmů.
Tím jednoznačně pomůže zpřehlednit situaci pro kontrolní
činnost pověřených kon-trolních orgánů a pomůže ke
zvýšení ochrany zákazníka-spotřebitele. Pomůže však
také podnikatelům samotným, protože zjednoduší přehled
realizovaných obchodních obratů.
Zavedením registračních pokladen dojde i ke zvýšení
kulturnosti prodeje v maloobchodě a v poskytování služeb
při hostinské činnosti. Přijetím zákona o registračních
pokladnách dojde také ke zvýšení příjmů ve státním
rozpočtu, což vláda ve svém návrhu nezastírá.
Porovnám-li současný návrh zákona o registračních
pokladnách s každodenní praxí v jiných zemích, je zde
zcela běžnou záležitostí vydání pokladního bloku
registrační pokladnou. Jako příklad bych zde mohl uvést
běžný standard například na letištích či v jiných
maloobchodních sítích, kdy i k zakoupené kávě dostanete
pokladní bloček automaticky, a nikdo se vás ani nezeptá, zda
bloček chcete či nikoliv.
Návrh zákona počítá i s přechodným opatřením, kdy
umožňuje daňovým subjektům, které registrační pokladnou
ke dni účinnosti zákona nedisponují, aby si pokladnu
pořídili a provoz pokladny zahájili nejpozději do 6 měsíců
ode dne nabytí účinnosti zákona.
Někteří v diskusi namítají, že pokladny nelze pořídit
jinak než za dvacet až třicet tisíc korun. To je sice pravda.
Na druhé straně však podnikatel může jejich nákup
promítnout v odečtení ze základu daně z příjmu, neboť
je to nezbytná součást jeho podnikatelské činnosti.
Jsem přesvědčen, že přijetím zákona se skutečně
zjednoduší nejen přehled o daňových subjektech, ale
zkulturní se i prodej výrobků a poskytování služeb
v hostinské činnosti.
Oldřich Němec, poslanec Parlamentu ČR
SPORT
Chrastavský
motoklub je dvacátý na světě a má přeborníka republiky
Během prázdnin a měsíce září opět jezdci Motoklubu
Chrastava bojovali o body a umístění na poli závodním.
Vyvrcholil podnik mistrovství republiky v Cross-Country, ve
vytrvalostním závodě dvojic Maxton Adventure Cup a úspěšně
proběhla Mezinárodní Šestidenní soutěž v polském Kielci.
V seriálu MČR a PČR v Cross-Country dopadli naši jezdci
s tímto výsledkem:
MČR – třída do 125 ccm: Libor Buchar - 8. místo, Radek
Pabiška – 6. místo (poslední podnik jel na nové motorce ve
třídě nad 175 ccm), Miroslav Janouch – 11. místo. PČR ve
třídě do 80 ccm: Jan Košina – 1. místo, do 125 ccm
– Jan Chábera – 10. místo, nad 200 ccm - Libor Probošt –
4. místo, třída veterán – Petr Majtner - 14. místo.
V seriálu MČR Maxton Adventure Cup jsou celkové výsledky
následující: Junioři do 15 let: Košina Jan – 8.místo,
Profi ,,A” Buchar-Janouch - 4.místo a jen škoda, že
posledního závodu se nezúčastnili z důvodu možného
zranění před šestidenní. Na třetí místo scházelo sedm
bodů. Profi ,,B” Probošt-Majtner - 8.místo.
V termínu 13.-18.9.2004 jsme se zúčastnili Mezinárodní
Šestidenní soutěže (neoficiální mistrovství světa).
Motoklub Chrastava bojoval v klubové soutěži a v konkurenci
72. týmů vybojovala trojice Buchar, Janouch, Pabiška R.
vynikající 20. místo. Kluci bojovali s velmi nepříjemnou
tratí, s nesportovními diváky a s několika zraněními
(zlomené prsty na noze, proražený ukazováček…) a soutěž
dokončili. Bylo to poprvé co se motoklub takové soutěže
zúčastnil a konečné umístění považujeme za úspěch a
již se připravujeme na rok 2005 a Bánskou Bystrici.
Závodníky již čeká poslední závod Skanska Enduro v Mostě
a úspěšná sezóna bude ukončena.
M. Košina
Kolová
Žáci
Dne 11. září 2004 zahájili naši žáci nový školní rok
účastí na finále mistrovství České republiky
v Šitbořicích. Dvojice Loučka Jan a Culek Jiří se
umístila na velmi pěkném 6. místě.
Dorostenci
Ještě před koncem prázdnin, dne 28. srpna 2004, se
zúčastnila dvojice Hodaň Dalibor – Košlík Vítězslav
mezinárodního turnaje v Leutersdorfu (SRN), kde úspěšně
zabojovala a obsadila 2. místo.
11. září 2004 se dále zúčastnila dvojice Hodaň Dalibor –
Bárta Miroslav dalšího mezinárodního turnaje v Jänkendorfu
(SRN), kde obsadila rovněž pěkné 3. místo.
Muži –
2. liga vybojována i pro další sezónu
28. srpna 2004 se zúčastnili i naši muži mezinárodního
turnaje v Leutersdorfu (SRN) v sestavě Havle Roman - Fadrhonc
Michal. V silné konkurenci obsadili 6. místo.
25. září 2004 sehráli naši muži v sestavě Brodský
Tomáš – Jelínek Michal 3. kolo 2. ligy ve Svitávce,
obsadili 6. místo a po sečtení bodů všech tří kol se naše
dvojice udržela ve 2. lize i pro příští sezónu, což je pro
nás nesporným úspěchem. K tomu našim borcům blahopřejeme.
Druhá dvojice se pro nemoc tohoto 3. kola nemohla zúčastnit a
tím bohužel z 2. ligy vypadla.
Závěrem zvu naše příznivce do tělocvičny 2.10. a 3.10.
2004 na Podzimní turnaj dorostu a mužů a 16. října 2004 na
Český pohár žáků.
Celler Ladislav
Hysterie
kolem větrných elektráren nad Vítkovem
Původně jsem neměl v úmyslu jakkoli se veřejně vyjadřovat
k výstavbě větrných elektráren nad Vítkovem. Se zájmem
jsem sledoval dění kolem, četl články v nejrůznějších
novinách, poslouchal příspěvky v rádiích. Pak se však
cosi stalo. To cosi byl článek v Chrastavských listech,
reportáž v televizních novinách a příspěvek v rozhlase.
A to všechno během jednoho dne. Článek byl o větrných
elektrárnách nad Vítkovem, v televizi jsem viděl reportáž
o hledání vhodného místa pro úložiště jaderného odpadu.
No a v rádiu jsem zaslechl reportáž o tom, jak se jinde
v naší zemi bouří lidé proti stavbě větrných
elektráren. Všechny tyto příspěvky měly jedno společné.
Byla to nevole k výstavbě výše uvedených zařízení. To mi
nedalo. Sedl jsem k počítači a začal psát. Nečekejte ale
článek, který bude stavbu obhajovat, nebo naopak odsuzovat.
Zkusím se s “chladnou” hlavou zamyslet nad tím, co nám
tyto stavby přinesou a co vezmou. Budu se snažit o článek
psaný “selským” rozumem bez hlubokých technických i
ekologických znalostí této problematiky. Jedná se pouze o
můj názor, můžete s ním souhlasit, můžete s ním i
nesouhlasit, nebo můžete ten svůj názor stejně jako já
napsat a poslat do Chrastavských listů. Pojďme tedy na to.
Otázka 1 – Potřebujeme nové zdroje energie ?
Záleží z jakého hlediska se na tuto otázku podíváme.
Pokud se budeme chovat do jisté míry sobecky a budeme myslet
jen na sebe, pak je odpověď jednoznačná. Ne. Pokud se ale
zahledíme jen trochu více do budoucnosti, zjistíme, že
spotřeba elektrické energie v naší zemi poroste, a to tempem
nikterak pomalým. Samozřejmě že dnes tuto energii
vyvážíme, ale na této nadprodukci se do značné míry
podílejí zastaralé typy tepelných elektráren, které
produkují velké množství emisí (i přes snahu čištění
těchto emisí pomocí různých filtrů). Nehledě na devastaci
krajiny způsobenou těžbou uhlí. Tyto elektrárny zcela jistě
škodí našemu životnímu prostředí daleko více než
elektrárny jaderné nebo snad dokonce větrné nebo vodní.
Proto si myslím, že nové zdroje energie potřebujeme a je
nutné se připravit na dobu, kdy nebudeme moci, nebo chtít, či
dokonce potřebovat využívat fosilní paliva.
Otázka 2 – Jedná se pouze o “kšeft” ?
Ano jedná. V dnešní společnosti je naprostá většina
věcí dělána s jedním jediným záměrem. Vydělat peníze.
V kapitalistickém zřízení je to naprosto normální a pokud
se tak děje v rámci platných zákonů, je to v pořádku.
Dokonce si myslím, že je v pořádku i současná politika
státu s dotacemi na tento druh podnikání. Jde o to, že jsme
země bez jakékoli minulosti v oblasti využívání
ekologických zdrojů elektrické energie. Proto je potřeba
začít budovat od začátku a bez historie. I na základě
těchto dotací je pak možné vybudovat novou firmu se
zkušenostmi a potřebným kapitálem, která bude na poli
ekologické elektrické energie podnikat i po ukončení
dotování tohoto odvětví. A takové firmy budou zcela jistě
v budoucnu potřeba.
Otázka 3 – Rozhodnutí úřadů o místu výstavby.
Nevidím problém v tom, že rozhodoval stavební úřad ve
Frýdlantu. Vždyť se jedná o část jeho katastrálního
území. Proč by tedy nemohl rozhodnout? Jedná se o území
spadající pod pravomoc katastrálního území Frýdlant, a ten
rozhodl. Proč se tedy bouřit? Napadá mne analogie
s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a protesty našich
rakouských sousedů.
Otázka 4 – Petice občanů Vítkova.
Tak ta je mi trochu záhadou. Jel jsem se na elektrárny podívat
na vlastní oči. Jen na vysvětlenou – jeli jsme pomalu po
hlavní ulici a neodbočovali do okolí. V autě jsme byli tři
a po celou cestu jsme se snažili najít místo, odkud by bylo na
elektrárny vidět. Nepovedlo se. Respektive povedlo, u
posledního domu v Horním Vítkově. A i odtud je to
k elektrárnám ještě pořádný kus cesty. A protože jsem
měl možnost tyto elektrárny vidět v chodu již před
několika lety v sousedním Německu, silně pochybuji, že
“hluk”, který vyprodukují, bude v této vzdálenost
měřitelný. Proto nechápu tak silný odpor ze strany obyvatel
Vítkova.
Otázka 5 – Estetické hledisko.
Jistě, je to zásah do krajiny. Jedná se o změnu ne
zanedbatelnou. Elektrárny jsou vidět z daleka. Každé ráno
jsou to první co vidím když vykouknu z okna. Jsou na
horizontu asi 14 dní. Za tu dobu jsem si na ně již zvykl a
nijak mi nevadí. Rozhodně mi vadí mnohem méně, než kdyby se
na stejném místě tyčily chladící věže elektrárny
tepelné nebo atomové.
Otázka 6 – Použitý typ elektráren.
Zcela jistě by zde měly být použity nejmodernější typy
větrných elektráren. V současné době se zde ale instalují
elektrárny vypadající jako když je již někdo pár let
používal. Toto je věc, která se mi rozhodně nelíbí a
myslím, že by stála přinejmenším za vysvětlení od
zodpovědných osob. Proč jsou u nás stavěny elektrárny,
které již někde jinde dosloužily a není-li s tím spojeno
nějaké riziko. Nejde mi prostě do hlavy, proč by někdo
prodával funkční zařízení, kdyby bez problémů fungovalo a
nebylo nutné ho měnit.
Otázka 7 – Ekologie
Jak jsem již na začátku psal, nejsem odborník na ekologii.
Velmi dobře si ale uvědomuji, že jsme součástí přírody a
bez ní existovat nemůžeme. Proto si zcela jistě zaslouží
naši pozornost a ochranu. Jen mne překvapuje, že o několik
kilometrů dál na západ je větrných elektráren mnoho a
nikomu tam nevadí. Ty elektrárny jsou skutečně tak blízko,
až je to zarážející. A co teprve, když se podíváte na
druhou stranu kopce. Najdete tam skutečně “krásnou”
tepelnou elektrárnu včetně povrchového dolu. Už i proto se
mi nechce věřit, že by několik “vrtulí” dokázalo
napáchat takovou škodu, aby přetloukly i takovéhoto
devastátora životního prostředí, jakým tato elektrárna
byla a je.
Závěrem
Co říci na závěr ? Větrné elektrárny nejsou něco co by mi
vadilo. Pokud je vše náležitě projednáno a schváleno
odpovědnými úřady a lidmi. Snažím se totiž úřadům
důvěřovat (ne slepě) a nechat je plnit svoje povinnosti.
Proto jim věřím, že by nevybraly nevhodné místo a pevně
doufám, že braly v úvahu i připomínky ekologů.
Co mi naopak vadí jsou řeči typu: “Prej to bude
hlučný.” “A mají na to právo?” “Stejně to je
podplacený!”
Jistě hezká byla i myšlenka na elektrárnu pro potřeby
například Vítkova. Jenže to by pak Vítkov musel vybudovat
vlastní rozvodnou síť. Pokud se ale nepletu, toto v našem
státě není možné. Výrobce je povinen vyrobenou elektrickou
energii dodávat do rozvodné sítě za předem dohodnutých
podmínek a odtud ji pak opět odebírat.
Tak, to byl můj názor. A jaký je Váš ?
Petr Mácha ml.
BULLETIN SPHMCH
říjen 2004
V
říjnu 1918 skončila 1. světová válka
Uplynulo již 86 let od konce první světové války. Mapa
Evropy se tehdy velmi změnila. Zaniklo Rakousko-Uhersko, vznikly
nové státy, např. Československá republika a Polsko.
Na severu Čech však početná německá menšina – pod vlivem
Wilsonových požadavků na sebeurčení národů – vyhlásila
autonomní oblast zvanou DEUTSCH-BÖHMEN, která odmítala
stát se součástí nově vytvořeného československého
státu a žádala např. připojení k sousednímu německy
hovořícímu Rakousku.
V Liberci vznikla ”vláda” v čele s Rudolfem Lodgmannem
von Auen.
V archivu se zachovaly z té doby tyto záznamy:
- 3.12. – Všechny obce na území Liberecka mají být
označeny místními tabulemi s nápisem LAND DEUTSCH-BÖHMEN.
- 10.12. – Všude byly umístěny vyhlášky, týkající se
přidělování brambor v zásobování obyvatel. Byl zřízen
úřad pro zásobování oblasti Deutsch-Böhmen, který měl
několik úseků: 1) obilí, mouka, luštěniny, brambory, 2)
krmivo pro domácí zvířata, 3) maso: dobytek, drůbež, ryby,
4) mléko, tuky, oleje, vejce, 5) ovoce, zelenina, marmeláda,
polévkové konzervy, umělý med, 6) sůl, cukr, káva, čaj.
Poválečná situace se totiž vyznačovala velkým nedostatkem
potravin, a tak byli ti, kdo potraviny předražovali a
prodávali načerno (tzv. keťasové) přísně pokutováni.
Zažloutlé stránky hovoří o tehdejší neklidné době. V
jedné z vyhlášek se píše:
“K zajištění klidu a pořádku v tomto období je nutno
k ochraně obyvatel zřídit vojenskou bezpečnostní službu,
která by v zárodku potlačila každé narušení pořádku.
Obracíme se na všechny osoby, bydlící v Chrastavě a
vrátivší se z vojska a domobrany, aby se dostavily dnes, 6.
listopadu 1918, na “Střelnici”.
Mezi mnoha podpisy pod touto výzvou najdeme i několik českých
jmen: Šilhán, Hančil, Tomeš, Stránský, Pavlíček a
několik dalších.
Odpor německého obyvatelstva vůči československým úřadům
byl na mnoha místech natolik silný, že tehdy musely
československé vojenské jednotky zasáhnout silou.
K nejtěžším srážkám došlo 4. března 1919, jejichž
smutným výsledkem bylo 40 mrtvých a mnoho zraněných.
Je známo, že v té době byly povolány československé
policejní a vojenské jednotky také na Liberecko.
Zachoval se dokument, jímž na vzniklou situaci reagovala
městská rada v Chrastavě. Zdá se, že zdejší němečtí
občané byli rozumnější.
“Městská rada vznáší protest proti obsazení města
Chrastavy československými jednotkami. Toto obsazení by nebylo
v souladu s podmínkami pro sebeurčení národů,
vyhlášenými americkým prezidentem Wilsonem. Obsazení není
opodstatněné také proto, že zde bydlící Češi měli až
dosud stejná práva jako Němci. Také proto ne, že zde
nedošlo k žádným nepokojům a není ani třeba se jich
obávat. V Chrastavě nebyla ani zřízena ozbrojená domobrana
jako v některých jiných městech.
Městská rada se zaručuje, že místní obyvatelstvo nezadá
žádnou příčinu k potížím a vystříhá se jakéhokoliv
násilí. Chceme vyjádřit přesvědčení, že vojenské
jednotky nebudou mít žádný důvod k zákroku, neboť
obyvatelé budou dodržovat dané pokyny .
Starosta: Neumann
Radní: Franz Herschel, Leopold Wolf, Wenzel Friedrich, Anton
Lichtner”
-vy-
Čeští
trampové – nepřátelé Říše
Ve 20. a 30. letech 20. století vzniklo u nás v ČSR trampské
hnutí. Dělnická mládež, často bez zaměstnání, prchala
z průmyslových měst do volné přírody. V okolí řeky
Berounky a Sázavy, ale i jinde byly zakládány srubové
trampské osady, za letních večerů se zpívalo u táboráku za
zvuků kytary. Byl to jakýsi útěk před civilizací, touha po
svobodě.
Období Masarykovy republiky skončilo, přišel Mnichov a
později vznik Protektorátu Čechy a Morava.
O to více překvapuje, že mezi listinami německého
hejtmanství v Liberci se objevuje v červenci 1940 (!) pokyn
k potlačení nežádoucích projevů českého (!) trampského
hnutí. Trampové prý nosí modré čepice s červenou obrubou,
žluté nebo modré košile a na zádech americké (!) vojenské
torny. Tyto trampské skupiny prý jsou nápadné svým
oblečením. Pořádají prý na území Liberecka hlučné
víkendové výlety. Úřední pokyn, určený policistům,
připomíná, že toto hnutí nelze přímo zakázat, je však
třeba rázně zakročit při provokacích těchto českých
mladíků.
(Tato zpráva poněkud nezapadá do našich představ o době
okupace.
Bylo by jistě zajímavé, kdyby někdo ze starších čtenářů
- starousedlíků podal svědectví o českých trampech tady na
severu Čech.)
- ydr –
Klikyháky
nejsou překážkou, pokud.....
Nejzajímavější zprávy z dávné minulosti našeho města
jsou psány samozřejmě ručně. Pokud neznámý pisatel
dodržoval předepsané tvary písmen tzv. kurentu, je
čtení rukopisu relativně snadné, samozřejmě za
předpokladu, že tuto starou německou abecedu známe. Horší
je – a to se stává velmi často – když úředník či
kronikář psal nedbale a příliš rychle . Vyluštění
takového textu je skutečně tvrdým oříškem a hlavně zabere
spoustu drahocenného času. K úřednickému krasopisu patřily
samozřejmě různé ozdobné kudrlinky, které působí
určitým estetickým dojmem.
Doba psacích strojů a počítačů byla tehdy ještě
neuvěřitelně vzdálená...
Česká
menšina a kluziště
Česká menšina v Chrastavě ve 20. a 30. letech 20. století
nebyla příliš početná, přesto se však - podle
společenského zařazení – dělila na několik skupin.
Zatímco se čeští textilní dělníci (a těch byla většina)
sdružovali v tzv. DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota),
úředníci, učitelé a “financové” se scházeli v Sokole.
Když městská rada na podzim roku 1937 chystala vybudování
kluziště na Střelnici, obrátila se na německé i české
organizace se žádostí, aby vyslaly několik svých členů na
“brigádu” při úpravě terénu. DTJ písemně přislíbila,
že pošle tři své členy. Sdělení podepsal Rudolf
LOUDÁT (v r. 1944 popravený v Drážďanech). Datum
9.11.1937.
SOKOL byl zastoupen dvěma svými členy a na listině
čteme jméno p. říd. Bohumila HONSY.
- ydr -
Komu
patřil Führichův dům
Když v roce 1836 zemřel Wenzel Führich, otec slavného
malíře, matka s dcerou Marií se přestěhovaly k synovi
(Josefovi) do Vídně. Dům se zřejmě pronajímal, ale byl
stále ve vlastnictví někoho z členů Führichovy rodiny.
Ze záznamů jsme se dozvěděli, že 30. září 1941 odkoupilo
město tuto historickou hrázděnou budovu od Anny von
Rittingerové – Führichové za 4.360,- RM (=říšských
marek). Majitelka bydlela v té době v Innsbrucku v rakouském
Tyrolsku.
Od té doby byl Führichův dům využíván jako historický
objekt, přístupný veřejnosti.
- fv -
Spor
Bohumila Honsy s městskou radou
Je známo, že řídící učitel Bohumil Honsa nebyl pouze
správcem české menšinové školy v Chrastavě, ale také
jakýmsi mluvčím celé české menšiny. Nejednou radikálně
prosazoval v městské radě zájmy Čechů a to mu vyneslo
mnoho zášti a nepřátelství.
Dne 3. října 1928 se na zasedání městské rady rozčílil a
řekl:
“Zařadit výdaje za poštovné (pro českou školu) do
rozpočtu a pak peníze neproplatit – to je švindl !!!”
Zdálo by se, že to byla maličkost.
Zachovalo se však písemné rozhodnutí tehdejšího starosty,
v němž se píše:
“ Protože toto prohlášení bylo vysloveno na městském
úřadě a tento úřad je veřejnou institucí, která má být
u občanů v úctě, jde o čin, který překračuje článek 5
zákona ze 17. 12. 1862. Proto bude proti p. Bohumilu Honsovi
zahájeno trestní řízení za urážku veřejné instituce.”
14. listopadu 1928 byl proto předvolán k okresnímu soudu
v Chrastavě.
Podepsán: Anton Scholze, starosta
F.Vydra
Nečekaná
návštěva od protinožců
Nestává se příliš často, aby do Chrastavy přijel někdo
až ze vzdálené Austrálie. Nemáme tu ani nebetyčné hory,
ani moře, ani unikátní gotickou katedrálu či středověký
hrad. A přece...
Ve středu 22. září přijel do našeho města p. Kögler ze
Sydney. Je již v důchodu, i když vypadá mladší. Na
otázku, jaké měl v produktivním věku povolání,
odpověděl, že pracoval na letišti v Sydney jako kontrolor
pasů a jiných dokladů cestujících. Co tohoto muže
přivedlo k nám do Chrastavy?
Jeho dávní předkové (německého původu) se po první
světové válce odstěhovali do Austrálie. On sám se tam již
narodil. Dodnes hovoří dobře německy, ale úřední řečí
v Austrálii je – jak známo - angličtina, a tak jsme
hovořili anglicky. Většina jeho předků pocházela z oblasti
Chřibské a Krásné Lípy. On tato místa navštívil již
před deseti lety, ale v Chrastavě byl poprvé v životě.
Přinesl s sebou staré zažloutlé fotografie z roku 1912 a
dovolil mi, abych si pořídil kopie. Jeho praděd býval
aktivním členem klubu chrastavských esperantistů.
(Esperanto se v té době šířilo jako mezinárodní
jazyk, který měl pomoci vytvořit svět bez válek a násilí.
Jeho tvůrce, polský oční lékař dr. L. L. Zamenhof, věřil,
že dorozumění mezi národy zabrání válkám. Bohužel, dva
roky po tom, co byl pořízen tento snímek, vypukla první
světová válka. A uprostřed válečného vraždění autor
esperanta v roce 1916 zemřel.)
Pan Kögler hledal na místním hřbitově hrob své prababičky
s českým jménem Drábková. Bohužel se vrátil
s nepořízenou. Hrob byl zřejmě celá desetiletí
neudržovaný, a proto byl zrušen.
Nabízí se otázka, proč tento člověk vážil tak dalekou
cestu do několika severočeských městeček? Sestavuje totiž
rodokmen a pátrá po různých dokladech, které by mohly
existenci dávných předků, které osobně ani neznal,
potvrdit. Není to žádná výjimka. Bylo tu ze stejných
důvodů i několik Američanů a značný počet Němců.
P.S.
Je zajímavé, že velmi aktivní spolek esperantistů byl
v Andělské Hoře v období první republiky a jejich klubovna
bývala v hostinci “U zlatého kříže”. Také v 50. letech
20. století působil v Chrastavě český esperantský spolek,
k jehož nejaktivnějším členům patřil např. p. Karel
Jiřička. - fv -
První
poválečná léta v chrastavské škole
Velká kniha v tvrdých šedivých deskách se stovkami
linkovaných stránek, popsaná drobným úhledným písmem
učitelů a učitelek z let 1945 – 48. Na první stránce
velký nápis KONFERENČNÍ PROTOKOLY.
Je to zajímavé čtení, které zachycuje poměry na
chrastavské škole v dobách, kdy nedávno skončená druhá
světová válka byla v hlavách učitelů i žáků až
v příliš živé paměti.
V zápisu z jednání učitelských porad se členové sboru
střídali. Čteme zde jména, na něž se starší občané
jistě dobře pamatují:
Bohumil Honsa, ředitel tzv. obecné školy (1.- 4.
ročník), Jaroslav Smítka, Karel Šír, Helena Letovská, Pavla
Růžičková atd.
Josef Šícha (přišel do Chrastavy z Pardubicka), ředitel
tzv. měšťanské školy, František Kracík, Marie Sovadinová,
Anna Jirošová, Jan Juliš, Olga Julišová, Josef Khaml,
František Kracík a další. Členem učitelského sboru byl i
katecheta (=učitel náboženství) Josef Jiřina.
V tom prvním poválečném školním roce bylo v chrastavské
škole celkem 275 žáků. Do města se stěhovaly další a
další rodiny z vnitrozemí, a tak se počet žáků neustále
měnil a postupně zvětšoval.
Ministrem školství byl tehdy dr. Zdeněk Nejedlý. Byl
nedostatek učebnic i sešitů, velké problémy byly právě
zde, v pohraničí, neboť zde od roku 1938 česká škola
vůbec nebyla.
Již od samého začátku žáci sbírali různé suroviny.
Jaké? Samozřejmě starý papír, léčivé byliny, šípky a
prázdné makovice, kaštany a lesní semena. Byli vyzýváni,
aby pátrali po výbušninách a třaskavinách, kterých bylo
tehdy všude víc než dost.Ty pak byly odborně zneškodněny.
Co strachu asi prožili tehdejší rodiče!
Mezi vyučovacími předměty se objevuje politická výchova
(později občanská) a ruský jazyk. Sympatie k vojákům Rudé
armády byly velké, ale rusky neuměl tehdy hovořit nikdo
z učitelů. A tak se ruštináři vyškolili v různých
krátkodobých kurzech a dětské ruce se jen s obtížemi
učily psát písmena azbuky.
V každé třídě byla tehdy ustavena žákovská samospráva.
K 28. říjnu 1945 byla uspořádána školní besídka. Program
byl vlastenecký a samozřejmě až nedětsky patetický. Již
tehdy se konala ve městě oslava Říjnové revoluce a žáci se
jí zúčastnili společně s vojáky místní sovětské
posádky (?).
Na chrastavském náměstí se již tehdy rozzářil tzv.
Vánoční strom republiky, ve všech třídách visel portrét
prezidenta Budovatele – dr. E. Beneše. Kladný výsledek měla
tehdejší celostátní výzva “Darujte knihy do
pohraničí”. Již 2. prosince 1945 p. uč. Frant. Kracík
zahájil provoz v místní lidové knihovně.
Sbíraly se plechovky od konzerv z akce UNRRA, školní děti
pomáhaly při práci v lesních školkách.
Čas od času se konaly tzv. národní směny, při kterých
dospělí i děti prováděli úklid ulic, aby se zlepšil vzhled
města.
V jednom ze zápisů čteme, že “se učitelé mají v době
letních prázdnin zapojit do akce “Boj proti mandelince
bramborové”.
V roce 1945 byla vyklizena třída, ve které bylo dříve
umístěno městské muzeum. Byla tam zřízena školní kuchyně
pro výuku dívčích prací . Okresním školním inspektorem,
který jednou ročně školu navštívil, byl Vlad. Seifert.
Zápisy se týkají také doplňovacích zkoušek z učiva
vyšších ročníků měšťanské školy, které vykonaly ve
škole ”osoby škole odrostlé”. Byli to dospělí lidé,
kteří potřebovali ve svém povolání doklad o řádně
ukončené školní docházce.
Po únorovém převratu v roce 1948 se již oslavy TGM a E.
Beneše nekonaly, ve všech třídách byl umístěn portrét
dělnického prezidenta K. Gottwalda.
Poslední záznam v knize pochází z konce srpna 1948, kdy se
v tzv. přípravném týdnu chystal nový školní rok 1948-49,
který přinesl do českého školství velké změny.
F. VYDRA
Kniha,
která stojí za přečtení
Je potěšitelným jevem, že rok od roku přibývá publikací
z oblasti regionální literatury. Kniha, o níž se tu
dočtete, není úplnou novinkou. Vyšla před několika lety
(2001) a autorem textu je Mgr. Marek ŘEHÁČEK. Desítkami
kreseb doplnil text Petr Ferdyš POLDA.
Publikace HRÁDECKO - KRAJINA NA NISE je zcela určitě
kniha, která stojí za přečtení. Má sice 349 stran, ale
psaných tak čtivě, že ji přečtete, aniž byste zívali
nudou. Autorův poutavý styl umožňuje načerpat i spoustu
konkrétních zajímavých faktů o městě Hrádku a okolních
obcích, o nichž toho víme většinou jen málo.
Najdeme tu pasáže z dávné minulosti, kdy byl celý tento
kraj osídlen kmenem Milčanů a na starých mapách označen
jako Gau Zagost. V tomto nesrozumitelném názvu se skrývá
slovanský Záhvozd nebo Záhvozdí (hvozd= rozsáhlý les,
prales).
Autor tu líčí postupné pronikání německého živlu a u
každé obce (Donín, Loučná, Oldřichov, Václavice, Horní a
Dolní Sedlo aj.) uvádí zajímavosti z její historie.
Dočteme se o husitských taženích, o zámku Grabštejn, o
pobělohorských exulantech, o tažení cizích armád tímto
krajem, ale také o překotné industrializaci a významných
osobnostech, o nevšedních stavbách, přírodních
katastrofách atd.
Autor si všímá i života obyčejných lidí, kteří bez
ohledu na národnost měli většinou dost krušný život.
Posezení po těžké práci v hospodě mezi kamarády patřilo
k jejich lepším chvilkám. Jen v Loučné bývalo ve 30.
letech jedenáct hospod. Hospůdky měly často romantické
názvy, např. Chmelový květ, Ledňáček, Vinný hrozen, U
tří králů atd. Dozvíme se také leccos z historie
lignitového dolu Kristýna, poněkud strašidelné je
vyprávění o loupežných přepadeních na Horním Sedle,
čtenáře pobaví i pověst o skřítcích ze Sloních kamenů
(Bílých skal).
Dozvíme se o těžbě rud poblíž Dolní Suché i o
minerálních pramenech v Chotyni. Tobiášova borovice a
Třípanský (hraniční) kámen, tzv. Císařské údolí neboli
Krásný důl, pašování zboží přes hranice do Saska – i o
tom se v knize dočteme.
Zachyceno je samozřejmě i poválečné půlstoletí (1950 -
2000). V porovnání s minulostí zde převládá dost
negativní dojem. Kladem nesporně je, že toto odedávna české
území bylo dosídleno českými a slovenskými rodinami
z vnitrozemí, ale chátrání neobydlených domů, neúspěch
kolektivizace zemědělství, atmosféra strachu a nemožnost
volně cestovat poznamenaly nadlouho život místních obyvatel.
Spolužití Čechů a Němců v době tzv. Masarykovy republiky
nebylo vždy ideální a ve druhé polovině 30. let se poměr
mezi oběma národnostmi vyhrotil.
Hrádecko je naším nejbližším sousedem, a tak jistě
neuškodí, seznámíme-li se s jeho historií. Oblast
Hrádecka a Chrastavska tvoří v současné době tzv.
mikroregión a města a vesnice, které do něho patří, mají
mnoho podobných problémů.
fv