Chrastavské listy 04 – 2004
Nová školní jídelna
definitivně bude
Dne 22. 3. 2004 v 9.53 hod. se v Praze na Malé Straně na
Ministerstvu financí ČR v budově A v kanceláři
příslušné paní referentky definitivně rozhodlo o tom, že
výstavba nové školní jídelny, která je koncipovaná
stavebně jako přístavba nové DPS, bude úspěšně dotažená
do konce. Přestože po loňské dotaci ve výši 8 milionů bylo
na jídelnu ve státním rozpočtu na rok 2004 vyčleněno 21
milionů, neznamenalo to zdaleka, že již tyto miliony máme
v kapse. Mohla by o tom mluvit řada starostů z celé
republiky, když k nim ve státním rozpočtu schválené
peníze dorazily tak pozdě, že je museli nakonec odmítnout,
neboť by je nestačili prostavět do konce roku (obdržení
v listopadu či prosinci nebylo až tak velkou výjimkou) nebo
k nim nedorazily vůbec. To se stalo nám v případě školní
jídelny v roce 2002.
Právě po zkušenostech z roku 2002 jsme v roce 2003
schválených 8 milionů urgovali tak vehementně, že se nám
podařilo získat tzv. limitku již v červnu. Následně pak
začala samotná stavba. Letos jsme byli ještě
úspěšnější. Po několika návštěvách na MF, kde jsme
dolaďovali veškeré detaily, jsme obdrželi limitku již první
možný měsíc, tj. v březnu (smlouva mezi MF a ČS a. s. se
uzavírá až na konci února daného roku). Navíc, protože je
pro nás též klíčové splnění termínu realizace celé
stavby do 31.12. 2004 (při nesplnění by FÚ při případné
kontrole mohl požadovat celou částku zpět + penále) nám
vyšel maximálně vstříc investor a od počátku roku 2004 až
do obdržení limitky stavěl de facto za své.
Máme ovšem smůlu v tom, že stavba jídelny spadá do roku,
kdy se nejtěsnějším možným rozhodnutím PS PČR
přeřazují od 1. května stavební práce ze snížené (5%)
sazby do základní (19%). Výstavba školských zařízení na
rozdíl od výstavby bytů nedostala z tohoto přeřazení
výjimku. A tak nás jenom tento “detail” oproti původním
plánům přijde na 2,7 mil. Kč. Tzv. vícepráce pak zdražují
stavbu o dalších cca 2,1 mil. Kč. Náklady na celou jídelnu
pak po těchto zvýšeních přijdou na cca 40 mil. Kč. Jak již
vyplývá z výše uvedeného, 29 milionů z této částky
pokryje státní dotace. Přestože se ještě chceme pokusit o
navýšení dotace, která je ovšem už dnes nejvyšší
v polistopadových dějinách Chrastavy, platí, že i kdybychom
s další žádostí již neuspěli, jsme schopni zbylou část
pokrýt. Jinými slovy školní jídelna bude postavena a bude
postavena již letos.
Ing. Michael Canov – starosta Chrastavy
Zasedání Zastupitelstva
města Chrastava dne 8. března 2004
Na tomto zasedání zastupitelstvo projednalo a usneslo se mimo
jiné takto:
- vydalo souhlas
a) v k. ú. Dolní Chrastava
část p.p.č. 213/1 o výměře cca 55 m2, část
p.p.č. 209 o výměře cca 161 m2, část p.p.č.
783/7 o výměře cca 43 m2 (vše ostatní
komunikace), dále část p.p.č. 853/1 o výměře 8 m2(tok
přírodní), p.p.č. 792/3 o výměře 42 m2 (ostatní
komunikace), část p.p.č. 198/1 o výměře 81 m2
(ostatní plocha), část p.p.č. 783/3 o výměře cca 346 m2
(ostatní komunikace), p.p.č. 853/3 o výměře 35 m2
(tok přírodní), p.p.č. 792/1 o výměře 693 m2 (ostatní
komunikace), p.p.č. 203/1 o výměře 3 m2 (neplodná
půda), část p.p.č. 41/1 o výměře cca 43 m2
(neplodná půda), část p.p.č. 124/1 o výměře cca 55 m2
(ostatní komunikace), část p.p.č. 42 o výměře cca 42 m2
(orná půda), část p.p.č. 38/1 o výměře cca 399 m2 (trvalý
trav. porost), část p.p.č. 37/1 o výměře cca 375 m2
(zahrada), část p.p.č. 124/3 o výměře cca 1176 m2 (ostatní
komunikace), část p.p.č. . 26/1 o výměře cca 254 m2 (trvalý
trav. porost), část p.p.č. 21 o výměře cca 959 m2 (trvalý
trav. porost), část p.p.č. 770/1 o výměře cca 205 m2
(silnice).
b) v k. ú. Chrastava I
p.p.č. 1412/2 o výměře 79 m2 (ostatní
komunikace), p.p.č. 1412/1 o výměře 149 m2 (ostatní
komunikace), část p.p.č. 1411 o výměře cca 198 m2
(ostatní komunikace), část p.p.č. 1385/1 o výměře cca 2264
m2 (ostatní komunikace), p.p.č. 74/1 o výměře 161
m2 (manipulační plocha), část p.p.č. 45/15 o
výměře cca 1 m2 (manipulační plocha), část
p.p.č. 45/17 o výměře cca 42 m2 (ostatní
komunikace), část p.p.č. 45/4 o výměře cca 83 m2
(manipulační plocha), část p.p.č. 1408/1 o výměře cca 728
m2 (ostatní komunikace), část p.p.č. 1449/2 o
výměře cca 14 m2 (ostatní komunikace), část
p.p.č. 18/1 o výměře cca 964 m2 (ostatní
veřejná zeleň), část p.p.č. 18/2 o výměře cca 103 m2
(ostatní veřejná zeleň), část p.p.č. 16/1 o výměře cca
33 m2 (ostatní veřejná zeleň), p.p.č. 1505/2 o
výměře 230 m2 (ostatní komunikace), část st.p.č
12/38 o výměře cca 319 m2 (zbořeniště), část
st.p.č 12/1 o výměře cca 555 m2 (zbořeniště),
část st.p.č 12/4 o výměře cca 160 m2 (zbořeniště),
p.p.č. 1505/7 o výměře 52 m2 (ostatní
komunikace), p.p.č. 1505/1 o výměře 429 m2 (zahrada),
část st.p.č 12/2 o výměře cca 414 m2 (dvůr),
p.p.č. 1505/6 o výměře 83 m2 (ostatní
komunikace), část p.č 12/3 o výměře 27 m2 (dvůr),
p.p.č. 35 o výměře 42 m2 (ostatní komunikace), část
p.p.č. 1386/1 o výměře cca 335 m2 (ostatní komunikace),
p.p.č. 102 o výměře 67 m2 (ostatní komunikace), část
p.p.č. 1386/3 o výměře cca 352 m2 (ostatní komunikace),
st.p.č 404 o výměře 105 m2 (zbořeniště), část p.p.č.
1386/2 o výměře cca 463 m2 (ostatní komunikace), st.p.č 51 o
výměře 322 m2 (objekt bydlení), část p.p.č. 106 o
výměře cca 933 m2 (zahrada), p.p.č. 109 o výměře 79 m2
(manipulační plocha), část st.p.č 52/2 o výměře cca 49 m2
(průmyslový objekt), část st.p.č 54/3 o výměře cca 248 m2
(dvůr), část p.p.č. 114 o výměře cca 360 m2 (zahrada),
část p.p.č. 120 o výměře cca 423 m2 (zahrada), část
p.p.č. 1388 o výměře cca 397 m2 (ostatní komunikace), část
p.p.č. 1490 o výměře cca 287 m2 (zahrada), část p.p.č.
133/3 o výměře cca 152 m2 (zahrada), část p.p.č. 1482 o
výměře cca 17 m2 (ostatní komunikace).
- vzalo na vědomí informaci o dosavadním vývoji ve věci
realizace veřejného sportoviště skateparku včetně výzvy k
plnění a podaného trestního oznámení na jednatele firmy
Asacen s.r.o. a dalších dokumentů týkajících se
předmětné záležitosti.
- schválilo návrh na rozšíření činnosti kontrolního
výboru v měsíci březnu o prověření všech dosavadních i
následných záležitostí ve věci skateparku tak, aby zpráva
byla předložena do příštího zasedání ZM 5.4. 2004.
- schválilo vzhledem k dosavadnímu vývoji ve věci
realizace veřejného sportoviště skatepark uzavření smlouvy
s Betonem Těšovice s. r. o. na dodávku a montáž veřejného
sportoviště ve variantě č. 2 a pověřilo starostu města
podpisem smlouvy.
- uložilo starostovi a místostarostovi vyvíjet nadále
maximální úsilí k uspokojení pohledávky města vůči
firmě Asacen s. r. o. a podávat průběžně zprávu ZM
včetně vyčíslení konečných nákladů na tuto akci.
- schválilo v případě nedostatku finančních
prostředků na běžném účtu v době splatnosti zálohy na
skatepark ve výši 496 000,-- Kč uhradit zálohu z prostředků
FR s tím, že následně budou prostředky do fondu rezerv opět
vráceny.
- neschválilo odložení projednávání změny rozpočtu a
investičního plánu v části týkající se veřejného
sportoviště skatepark na příští jednání ZM.
- schválilo návrh 1. změny rozpočtu a investičního
plánu na r. 2004.
- vzalo na vědomí a) plán činnosti kontrolního výboru
na I. pololetí roku 2004, b) plán činnosti finančního
výboru na I. pololetí roku 2004.
- vzalo na vědomí informaci vedoucí KS o přijetí petic o
zřízení pouličního osvětlení mezi ulicemi Nádražní a
Ještědská ul. a proti výstavbě přeložky silnice č. II/592
do Pobřežní ul.
- vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 1/2004, o
místních poplatcích.
- vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 2/2004, kterou se
mění obecně závazná vyhláška č. 1/2003 ze dne 19. 1.
2003, kterou se vyhlašuje závazná část regulačního plánu
"Polní ulice 60 rodinných domků Chrastava".
- delegovalo místostarostu na jednání valné hromady HS
Liberec - Machnín.
Zasedání Rady města Chrastava dne 15. března 2004
Rada města Chrastava na svém zasedání projednala a usnesla
se mimo jiné takto:
- s c h v á l i l a
předběžně pronájem části pozemkové parcely č. 318/1 o
výměře cca 1000 m2 - ostatní plocha (na sekání
trávy) v k. ú. Dolní Chrastava
- s c h v á l i l a
1. výpůjčku části p. p. č. 285/5 o výměře cca 6 m2
v katastrálním území Chrastava II, Libereckému kraji, IČ
70891508
2. výpůjčku části p. p. č. 213/1 o výměře cca 42 m2
– ostatní komunikace, části p. p. č. 209 o výměře cca
119 m2 ostatní komunikace, části p. p. č. 783/7 o
výměře cca 12 m2 – ostatní komunikace, části
p. p. č 853/1 o výměře cca 3 m2 – přírodní
tok, části p. p. č. 198/1 o výměře cca 20 m2 –
ostatní plocha, části p. p. č 41/1 o výměře cca 18 m2
– neplodná půda, části p. p. č. 21 o výměře cca 46 m2
– trvalý travní porost a části p. p. č. 770/1 o výměře
cca 39 m2- silnice, vše k.ú. Dolní Chrastava a
dále části p. p. č. 1411 o výměře cca 3 m2 –
ostatní komunikace, části p. p. č. 1385/1 o výměře cca 29
m2 – ostatní komunikace, části p. p. č. 45/4 o
výměře cca 39 m2 – manipulační plocha, části
p. p. č. 68 o výměře cca 17 m2 – zahrada,
části st. p. č. 47 o výměře cca 83 m2 –
zbořeniště, vše k.ú. Chrastava I, Libereckému kraji, IČ
70891508
- s c h v á l i l a
návrh dodatku č. 2 smlouvy o dílo se zhotovitelem Aleš
Patrman - PPS na vypracování změny projektové dokumentace na
Školní jídelnu vyvolané hygienickým auditem a pověřila
starostu města podpisem smlouvy
- s c h v á l i l a
dodatek č. 1 k prováděcí smlouvě s firmou Český Telecom a.
s. ze dne 12. 9. 2004 a pověřila starostu města podpisem
smlouvy
a) r o z h o d l a
o vyloučení následujících uchazečů z veřejné zakázky
"Údržba městské zeleně", zadané zjednodušeným
zadáním dle ustanovení § 49a zákona č. 199/1994 Sb., o
zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů. 1) Pavel Martinovský, Hrádek nad Nisou, 2) Bohumil
Penz, Hamr na Jezeře
b) r o z h o d l a ,
že nabídkou nejlépe splňující kritéria vymezená
podmínkami veřejné zakázky "Údržba městské
zeleně" zadané zjednodušeným zadáním dle ustanovení
§ 49a zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných
zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je nabídka
uchazeče: Technické a stavební služby, a. s., Liberecká 35,
463 31 Chrastava; nabídkou, která se v rámci hodnocení
nabídek veřejné zakázky umístila na druhém místě, je
nabídka uchazeče: Technické služby města Liberce, a. s.,
Erbenova 376, 460 08 Liberec
c) s c h v á l i l a
návrh smlouvy o dílo s firmou Technické a stavební služby a.
s. Chrastava na údržbu městské zeleně a pověřila starostu
města podpisem smlouvy (příloha č. 5 k originálu usnesení)
- s c h v á l i l a
změnu přílohy č. 2 návrhu smlouvy o dílo na výrobu
periodické publikace Chrastavské listy s firmou Ivan Vydra-RECo
- v z a l a n a v ě d o m í
záměr společnosti Zámeček Chrastava s. r. o. na realizaci
bytové výstavby za předpokladu, že město se nebude podílet
na financování ani mu nevzniknou žádné jiné závazky, nemá
proti tomuto záměru námitek
- d o p o r u č i l a ZM s c h v á l i t
prodej části pozemkové parcely č. 516/1 o výměře cca 700 m2
v k. ú. Chrastava I za účelem výstavby obytných domů
- v z a l a n a v ě d o m í
Zápisy č. 2004/03 a 2004/04 z jednání BSK ze dne 1. 3. 2004
a 15. 3 2004
- v z a l a n a v ě d o m í
zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření ze dne
1. 3. 2004 s tím, že se nebude proti rozhodnutí obvodního
soudu pro Prahu 10 odvolávat
- o d l o ž i l a
účinnost svého usnesení č. 2004/03/XV od 1. 1. 2005
- v z a l a n a v ě d o m í
kalkulaci ceny obědů ve Školní jídelně Chrastava -
příspěvkové organizace, platné od dubna 2004 )
- p o v ě ř i l a
velitele MP jednáním ve věci přechodu pro chodce v
Nádražní ulici u MŠ
SKATEPARK BUDE !!!
Zastupitelé města dne 08.03.2004 k radosti
přihlížejících skateboardistů rozhodlo, že SKATEPARK
přece jenom bude.
Firma " Beton Těšovice", jejíž zástupce p. Richter
byl na jednání ZM osobně přítomen, uzavřela s městem
smlouvu s termínem plnění 30.04.2004.S termínem slavnostního
otevření SKATEPARKU Vás seznámíme v květnovém čísle
Chrastavských listů a na internetových stránkách města: www.chrastava.cz.
“ Nalejvaj se pupence
….. ”
Mnozí z nás jaro vítají na rozdíl od textu té písně
prací na svých zahrádkách a údržbou okolí svých domů.
K tomu často patří i prořez stromů a někdy je třeba je i
pokácet. Protože se stále častěji vyskytují dotazy, co
může kdo se dřevinami udělat aniž by porušil nějaký
závazný předpis, je vhodná doba pro tyto informace.
Veškerá zeleň rostoucí na pozemku je součástí této
nemovitosti a jakýkoliv zásah do ní může narušit cizí
vlastnická práva. Tedy je pro každého zcela zásadní
otázka, na čím pozemku zeleň roste. Pokud by rostla na
pozemku cizím, potom je třeba se s vlastníkem tohoto pozemku
domluvit. Pokud by k dohodě nedošlo, může nastat
v extrémních případech občanský spor. Pokud by se jednalo
o ořez stromů nebo o jejich kácení, na pozemku ve
vlastnictví fyzické osoby, s obvodem jejich kmenů,
měřených ve výšce 130 cm nad zemí do 80 cm, nebo souvislou
plochu dřevin do 40 m2, potom není třeba žádat správní
orgán o souhlas s kácením a je to jenom na úvaze vlastníka
pozemku. Ovšem v případě ořezu stromů se předpokládá,
že se provede natolik odborně, že při něm nedojde
k poškození stromů. Poškození stromů je totiž porušením
zákona o ochraně přírody a krajiny a lze za něj udělit i
pokutu. S ohledem na množství chorob dřevin, jejichž
zárodky se vyskytují v ovzduší především ve vegetačním
období, hrozí v tomto období podstatně vyšší riziko
vniknutí nákazy do dřeviny řeznou ranou. Proto, a také
kvůli ohleduplnosti ke všem živých tvorům přírody, o
nichž většinou vůbec nemáme tušení, kteří ve
vegetačním období na dřevinách hnízdí, nebo si v nich
hledají úkryt a potravu, je velmi účelné a ohleduplné
provádět veškeré zásahy do dřevin mimo vegetační období
.
Pokud se jedná o kácení stromů jejichž obvod měřený 130
cm nad zemí je větší než 80 cm, nebo je plocha dřevin
větší než 40 m2, nebo ve všech případech kdy rostou
dřeviny mimo les na pozemku ve vlastnictví jiné než fyzické
osoby, potom je třeba aby zásadně vlastník pozemku, nebo
jeho nájemce se souhlasem vlastníka, požádal správní
orgán Odboru výstavby a územní správy MěÚ v Chrastavě o
souhlas s pokácením. Jinak by byl rovněž porušen zákon o
ochraně přírody a krajiny a hrozila by pokuta. V žádosti je
třeba uvézt jaký strom se má kácet, jeho obvod kmene
měřený ve výšce 130 cm nad zemí, (nebo plochu dřevin) a
zejména z jakého důvodu se má kácet. K žádosti se
přiloží zákres dřevin určených ke kácení do
katastrální mapky a přiloží výpis z evidence katastru
nemovitostí. Správní orgán pak posoudí funkční a
estetický význam dřevin, závažnost důvodu ke kácení a ve
správním řízení rozhodne. V naprosté většině
případů, pokud závažnost důvodu ke kácení dřevin
převyšuje jejich funkční a estetický význam, správní
orgán povolení ke kácení vydá, s podmínkou kácení
v období od 1. října do 31. března následného. Tedy
v případě dřevin pro období jara spíše platí, že se
nás zeptá, co jsme dělali v zimě ?
Přeji všem krásné jaro, hodně slunce, vody tak akorát,
celé Chrastavě pak ještě krásnější zahrádky
s posečenými trávníky, zdravými stromy a přátelsky
nakloněnou přírodou.
Ing. Petr Hnitka- ekolog města
V Y H L Á Š K A
č. 1 / 2004
Krajské veterinární správy
pro Liberecký kraj ze dne 10.3.2004, kterou se vyhlašují
Mimořádná veterinární opatření k tlumení varroázy včel
po povinném jarním vyšetření včelstev v r. 2004
v Libereckém kraji.
Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj věcně
příslušná podle 49, odst. 1, písm. c) zákona č. 166/1999
Sb. o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů v platném znění (veterinární
zákon) vyhlašuje podle § 15 a § 54 veterinárního zákona a
§ 132, odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 299/2003 Sb. o
opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí
přenosných ze zvířat na člověka, na základě vyhodnocení
výsledků povinného jarního vyšetření zimní měli v roce
2004, tato
ochranná a zdolávací opatření.
Čl. 1
Ohniska
1. Ohniska nákazy tvoří zamořená stanoviště včel
uvedená v seznamech chovatelů včel, které obdržely všechny
základní organizace Českého svazu včelařů. Dále
přetrvávají ohniska, která byla vyhlášena již dříve a
nebyly u nich dosud splněny podmínky k odhlášení podle §
136, odst. 3, pís, a) a písm. b) shora citované vyhlášky č.
299/2003 Sb.
2. Ochranné pásmo tvoří celé zbývající území
Libereckého kraje.
Čl. 2
Ošetření včelstev
Toto ošetření spočívá v nátěru plodu vodní emulzí
přípravku M-1 AER, spojenou s fumigací přípravkem
Varidol FUM. Seznam ohnisek podle bodu 1, písm. b) je uveden
v přílohách podle jednotlivých okresů. Příslušná
léčiva objednají hromadně a na ZO ČSV distribuují OV ČSV,
objednávku potvrdí příslušné inspektoráty Krajské
veterinární správy pro Liberecký kraj v České Lípě,
Liberci a Semilech.
2. Ošetření včelstev provedou proškolení včelaři,
schválení býv. Okresními veterinárními správami pro
ošetřování včel proti varroáze a chovatel včel,
který za provedení ošetření zodpovídá a je povinen si
je u příslušné ZO ČSV podle stanoviště včelstev vyžádat,
pokud tato z vlastní iniciativy ošetření neprovede. Má
rovněž možnost dát si ošetření včelstev provést za
úhradu soukromým veterinárním lékařem.
3. Včelstva, u nichž je na jaře nařízeno ošetření,
musí být ošetřena do 7 dnů ode dne oznámení výsledku
vyšetření, nejdéle však do 15.4.2002.
4. O provedené léčbě budou pořízeny záznamy na
předepsaném tiskopise ve dvou exemplářích. Chovatel včel v
příslušné kolonce potvrdí svým podpisem provedení akce.
Jeden exemplář si ZO ČSV ponechá, druhý předá na
příslušný inspektorát Krajské veterinární správy ihned
po provedení akce, nejdéle však do 20.4.2004. V
tomtéž termínu musí rovněž chovatel včel předat na
příslušný inspektorát potvrzení příslušného soukromého
veterinárního lékaře, pokud si ošetření svých včelstev
dal provést jím.
Čl. 3
Sankce
1. Za porušení Mimořádných veterinárních opatření lze
uložit fyzické osobě, která není podnikatelem, podle 71,
odst. 1, písm. c) zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární
péči a o změně některých souvisejících zákonů v
platném znění (veterinární zákon) pokutu až do výše 50
tisíc Kč a právnické osobě, nebo fyzické osobě
oprávněné k podnikání, podle § 72, odst. 1, písm.
d) pokutu až do výše 2 milionů Kč.
Čl. 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá platnosti a účinnosti dnem
následujícím po dni jejího vyhlášení, jímž je první den
jejího vyvěšení na úřední desce Krajského úřadu pro
Liberecký kraj.
MVDr. Josef K r á l, ředitel Krajské veterinární
správy pro Liberecký kraj
Zadržení pachatele
násilné a mravnostní trestné činnosti v Chrastavě
Celá chrastavská veřejnost ví, že od loňského roku
docházelo v Chrastavě k obtěžování nebo přepadení žen
neznámým zakukleným pachatelem, což bylo zveřejněno i ve
sdělovacích prostředcích.
Jak chrastavská policie ČR (i za spolupráce s městskou
policií), tak i liberecká kriminálka těmto případům
věnovala značné úsilí a mnoho odsloužených hodin ze svého
osobního volna v inkriminovaných místech, kde policisté
v civilním oblečení hlídkovali, aby pachatel mohl být
dopaden. Veřejnost toto ani nemohla zaregistrovat, protože se
policisté pohybovali v civilním oblečení. Tím si i občané
Chrastavy mohli myslet, že tomu policie nevěnuje takovou
pozornost a na případu nepracuje. Opak byl však pravdou.
Po několikerém uvedení ve sdělovacích prostředcích pak
pachatel s obtěžováním přestal až do poloviny března
2004, kdy opětovně ve dvou případech začal ženy znovu
obtěžovat.
Neustále se typovali možní pachatelé, což bylo značně
ztíženo tím, že pachatel byl vždy zahalen do kapuce, aby mu
nebylo vidět do obličeje a z místa ihned ujel na jízdním
kole.
Úsilí chrastavské policie však došlo konečného cíle, kdy
byl natypován pachatel, který byl předveden na policii, ale
vše se snažil popírat až do doby, než došlo na liberecké
kriminálce k poznání pachatele, jeho zajištěného
oblečení i jízdních kol, která užíval, samotnými
poškozenými ženami.
V současné době byla již na pachatele uvalena vazba. Tím
tedy skončila epocha “chrastavského fantóma” a ženy se
mohou opět beze strachu pohybovat po ulicích i v noční
době.
Městská policie
OZNÁMENÍ
Zastupitelstvo Obce Nová ves, okr. Liberec rozhodlo o
vyhlášení konkurzního řízení na obsazení funkce
ředitele/ředitelky/ Základní a Mateřské školy v Nové
Vsi. Podrobná kriteria a termíny stanoví podle zákona
č.72/2003 Sb., konkurzní komise nejpozději do 31.3.2004.
Bližší informace oznámí obecní úřad po tomto termínu na
úřední desce, případně na tel. 482 720 110, 482 720 964,
e-mail: nova.ves@volny.cz
K uvedené funkci je možné přidělení obecního bytu.
Jaroslav Randáček, starosta obce.
UPOZORNĚNÍ
Stále ještě mohou občané vznášet své připomínky k
současným jízdním řádům autobusové a vlakové dopravy.
Všechny náměty na změny budou zpracovány a zaslány
hromadně na Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy k
projednávání jízdních řádů na rok 2005.
Připomínky a dotazy zasílejte na adresu:
Městský úřad Chrastava, Ivana Loučková, nám. 1. máje 1
nebo e-mailovou adresu: louckova@chrastava.cz
Městský úřad Chrastava, oddělní správy
majetku ve spolupráci s .A.S.A. Liberec
zajišťuje v sobotu 17. dubna 2004
I. ETAPU
BEZPLATNÉHO SVOZU VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU
Rozmístění kontejnerů:
1. Horní Vítkov škola
2. Dolní Vítkov bytovky
3. Sportovní u koupaliště
4. Andělská Hora otočka pod zahrádkami
5. Andělohorská u panelových domů
6. Ještědská U Jána
7. Nádražní parkoviště u Mykany
Kontejnery budou postupně odváženy 20. – 20. 4. 2004
Městský úřad Chrastava, oddělní správy
majetku ve spolupráci s .A.S.A. Liberec
zajišťuje v sobotu 24. dubna 2004
II. ETAPU
BEZPLATNÉHO SVOZU VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU
Rozmístění kontejnerů:
1. Frýdlantská naproti čp. 100
2. Frýdlantská u Fuhrichova domu
3. Turpišova parkoviště TJ Spartak
4. Střelecký vrch parkoviště u S-klubu
5. Střelecký vrch starý-parkoviště u čp. 610
6. Liberecká před TSS, a.s.
7. Bílokostelecká u staré DPS
Kontejnery budou postupně odváženy 27. – 28. 4. 2004
Městský úřad Chrastava, Oddělení správy
majetku ve spolupráci s .A.S.A. Liberec
zajišťuje v sobotu 17. dubna 2004 BEZPLATNÝ SVOZ
NEBEZPEČNÉHO ODPADU
8.00 hod. Horní Vítkov u ZŠ a MŠ
8.30 hod. Dolní Vítkov u bytovek
9.00 hod. Bílokostelecká parkoviště u DPS
9.30 hod. Andělská Hora náměstí
10.00 hod. Andělohorská u panelového domu
10.30 hod. Nádražní parkoviště u Mykany
11.00 hod Sportovní u koupaliště
11.30 hod. Frýdlantská u Textilany
12.00 hod. Frýdlantská u Fuhrichova domu
12.30 hod. Vysoká před Havlíčkovými
13.00 hod. Město – centrum TSS a.s., Liberecká 35
13.30 hod. Střelecký vrch nový, parkoviště u čp. 666
14.00 hod Střelecký vrch stará zástavba
Zprávy z kolové
Dorostenci
Muži
U 23
Celler Ladislav
Zprávy z Orientačního
klubu Chrastava
V zimním období se tři zástupci našeho klubu
zúčastnili několika závodů v lyžařském orientačním
běhu (LOB). Nejprve to bylo 17. ledna Mistrovství České
republiky na krátké trati, které se konalo v Harrachově. O
14 dní později, tedy na přelomu ledna a února, jsme závodili
v okolí Nového Města na Moravě a poslední dva závody se
jely 28. a 29. února v Německu, konkrétně na svazích
šumavského vrchu Javor, s centrem v biatlonovém areálu
Arbersee, asi 12 km od Železné Rudy. Nejvíce se dařilo
Kateřině Kaškové, jejíž výsledky měly jasnou stoupající
tendenci a tak v celkovém pořadí kategorie D21A obsadila
7.místo ze 46.závodnic, čímž si zajistila licenci A.
V téže kategorii obsadila Dominika Hlubučková 18.místo a
získala licenci B. V početné kategorii H21B se Vojtěch
Vokál umístil na celkovém 40.místě. Přestože jsme byli
pouze tři, podařilo se nám v soutěži družstev vybojovat
22.místo z téměř 60 hodnocených.Letošní sezóna
orientačních běžců začala 13.března ve skalnatém terénu
v okolí hradu Kost. Závod se příznačně nazýval “Jarní
skály” a běžci z OK Chrastava zde měli nejpočetnější
zastoupení. Podařilo se nám také získat některá přední
umístění. Jmenovat lze například 3.místo Jany Valešové
v kategorii D14, 5.místo Kateřiny Kaškové v silně
obsazené kategorii D21A, 3.místo Kateřiny Šaffkové na
kratší ženské trati (D21B), s náskokem více než 10 minut
zvítězila v D45 Zuzana Šaffková a v D55 obsadila 3.místo
Pavla Vokálová. Mezi muži se nejlépe umístili v kategorii
H21C Jaroslav Polák na druhém a Vojtěch Vokál na třetím
místě. Mezi veterány (H55) získal druhé místo Radim
Smetana.
O víkendu 20.-21.března se vydala nepočetná skupinka
chrastavských orientačních běžců na tradiční
celorepublikové klání (“Jarní pohár”) v okolí Hradce
Králové s účastí kolem tisíce závodníků. V sobotu se
běžela dlouhá trať, v neděli potom štafety. V závodě
jednotlivců se nejlépe dařilo šestnáctiletému Pavlovi
Hradcovi, který v kategorii dospělých H21B ztratil na
vítěze pouhých 7 minut a obsadil
28.místo ze 157 závodníků. Skvělý výkon podala v neděli
štafeta ve složení Pavel Hradec – Barbora Gorčicová –
Lukáš Ježek, kteří v kategorii MIX obsadili v konkurenci
42 týmů výborné 3.místo.
Dominika Hlubučková
Chrastavské slavnosti
klepou na dveře
Sešel se rok s rokem, blíží se měsíc květen a s ním
devátý ročník Chrastavských slavností.
Po všechny dny slavností bude jako vždy probíhat kulturní a
sportovní program spolu s bohatou tržnicí. Kulturní část
bude na náměstí 1. máje, v kině a u městské knihovny,
sportovní část pak v tělocvičně a hřišti TJ Spartak v
Turpišově ulici, na střelnici ( u hřbitova), fotbalovém
hřišti ve Sportovní ulici a některé ukázky budou přímo na
náměstí.
Letos jsme slavnosti rozšířili o jeden den a sice o neděli
16. května, kdy ve spolupráci s oddílem stolního tenisu TJ
Spartak budou od 09,00 hodin probíhat soutěže pro každého
kdo má chuť si zahrát. Od 17,00 hodin můžete shlédnou
exhibici ve stolním tenise mezi Milanem Orlowskim a Jindřichem
Panským.
Pro malé děti ve spolupráci s mateřskou školkou
připravujeme páteční odpoledne plné her a soutěží, pro
větší děti to pak bude jednak v pátek dopoledne Den
otevřených dveří Mě. úřadu, kdy se žáci ZŠ seznámí s
náplní práce jednotlivých odborů a odpoledne si budou moci
na hřišti zasoutěžit v různých sportovních disciplínách.
V podvečerních hodinách je připraven koncert v kostele
sv.Vavřince pod názvem "Setkání s andělem" a
poslechnete si poezii Jana Skácela, vokální hudbu minulých
staletí a spirituály v podání souborů Collibet a Zeffiro. Na
závěr pátečního dne to bude koncert rockových kapel Bleck
Beagle a De Bill Heads.
V sobotu začínáme již tradičně v 10,00 hodin a maratón
hudby, zpěvu , divadla pro děti i dospělé, sportu, různých
ukázek hasičské práce, módní přehlídky, šermířů,
bohaté tržnice a dalších, bude trvat do půlnoci, kdy nám
tento den ukončí ohňostroj.
V neděli již od 09,00 hodin pro Vás Orientační klub chystá
pěkné trasy na dopolední procházku či projižďku na kole a
opět od 10,00 hodin pokračuje program. K poslechu i tanci Vám
zahraje jak cimbálová kapela, tak dechovka, děti budou mít
pohádky, fotbalový oddíl uspořádá turnaj Starých gard,
bude otevřena střelnice. Závěr letošních slavností bude
patřit pěveckému sboru A MY TAKY v kostele sv. Vavřince.
Vstupné je stále stejné: 40,- Kč na všechny dny slavností a
všechny akce včetně muzeí.
Předprodej programů včetně vstupenek začíná 10.05.2004 v
těchto prodejnách : pí. Nosková - autobusové nádraží,
pí. Holcová Liberecká ulice a p. Běhavý Trafika na nám. 1.
máje
Nezapomeňte, že vstupenky budou opět slosovatelné, takže je
nevyhazovat !!!!
Těšíme se na Vás a držme si palce ať máme hlavně hezké
počasí.
A nyní bychom Vám rádi představili některé kapely, které
budou účinkovat na slavnostech:
De Bill Heads:
Honza Havlíček - zpěv
Božský Milhouse. Svalovec s fantastickými tělesnými
křivkami ve tvaru rovnoramenného ovaru. Svobodný, umí hrát
na fujaru jako málokdo, zakládající člen souboru a zároveň
duševní otec ostatních členů. Michaela Jacksona učil první
taneční kroky a ten mu za to ani nepoděkoval.
Tomáš Vilímek - kytara
Andělský Bocelli. Domácí kutil specializující se na úpravy
čehokoli. Hraje již od dvou let a tak skvěle ovládá pět
kytarových akordů. V kapele působí od jejích prvopočátků
a nehodlá nikdy ukončit svou uměleckou kariéru. Je
nepřehlédnutelný zejména pro svou neutuchající pohyblivost.
Vyniká v oborech jako například sáňkování a krájení
chleba lžící.
Standa Novák - bicí
Rozzuřený Beethoven. Držitel prestižní ceny " The Vocal
Master of South Nairobi". Je špičkovým odborníkem na
chůzi tam a zpět. Jeho vzdálený příbuzný - strýček
Jedlička mu zanechal vlohy pro vytváření neuvěřitelných
zvukových efektů.
Vítek Vohnický - basová kytara
Atletický Seagal. S hudbou se aktivně setkává již od osmi
let a je jedním z mále světově uznávaných mistrů ve hře
za kobylkou. V kolektivu je oblíben pro dobré rady ohledně
pěstování kedluben a mrkve. Motocykl nevlastní, ale má stroj
na štípání špalků a zatáček.
Jirka Picek - kytara, vocal
Plutoniový Jiřík. Vlastní vysoce radioaktivní kytarové
combo, které obdržel od vědců z NASA, kde působí jako
firemní hráč, nejvíce na vánočních besídkách v sektoru
55. Plynně ovládá bulharštinu, což mu jistě otevře cestu
na zahraniční hudební scénu. Takto se nám představují
jednotliví členové této kapely, která má jinak koncerty po
celé republice a doufáme, že zejména mladší generaci
přijdou k chuti.
Jako druhou kapelu, která bude vystupovat v sobotu od 22.00
hodin na náměstí, Vám představíme U2 POP Revival.
Byla založena v létě 1998 a po půl roce perného zkoušení
měla pramiéru 12.12.1998 v rockovém klubu Cirgus v Chomutově.
Již první koncert dokazoval, že půlrok dřiny se vyplatil.
Téměř okamžitě po prvním vystoupení se kola U2 POP
Revivalu rozjela naplno.
Následovaly koncerty po celých Čechách, z tech
nejzajímavějších například benefiční koncert v Opočně
spolu s Walk-Choc.ICE, předávání novinářských oskarů
spolu s Tomášem Hanákem, pravidelné koncerty v pražském
Rock Café, účast na mezinárodním revivalovém festivalu v
polském Walbrzychu či koncert pro hollywoodskou hvězdu
Johnyho Deppa. Skupina U2 POP Revival usiluje o co možná
nejvěrnější kopii skupiny U2 a to jak zachováním
původních verzí písní, tak i pódiovým i kostýmovým
provedením. Skupina U2 POP Revival je skupinou zkušených
hudebníků z Liberce, kde již léta působí v různých
hudebních formacích.
Kulturní servis - duben
2004
Hrádek nad Nisou
2. dubna Noc s Andersenem Městská knihovna
17. dubna Mistrovství Čech ve sportovní kulturistice - muži,
ženy DK Beseda
5. - 13. dubna Velikonoční stůl Chrám pokoje
24. dubna Běh císařským údolím
1.dubna - 7. května Oslava Trojmezí Hrádek nad Nisou 2004
30. dubna Čarodějnice DDM Drak Hrádek n.N.
30. dubna Přísaha - Den otevřených dveří Posádka
Grabštejn
Turistické akce -
Ještědská oblast
Jarní pochod Podkrkonoším - KČT Lomnice n.P. - 10
ročník
Jan Hůlek, K.Čapka 1132, 512 51 Lomnice n.p.
tel.: 481 671 641, 481 641 181, 602 458 511
Trasy: 10 - 50 km
Start: náměstí 6-11 hodin
Drahokamy Turnovska - KČT Sokol Turnov - 16. ročník
Ing. Rudolf Trepera, Granátová 1900, 511 01 Turnov
tel.: 736 219 621, e-mail: martion@seznam.cz
trasy: libovolné
start: na libovolné kontrole od 08,00 hodin
Tři dny, tři země, tři pochody - KČT Nové Město p.S. -
3. ročník
Hubert Sommer, Nádražní 913, 463 65 Nové Město p.S.
tel.: 482 325 423, 607 537 660. e-mail: nmps@vplny.cz
trasy: 11, 18, 24 km
start: N.Město p.S., rekr. Středisko Sázava 8-10 hodin
přihlášky: do 11.4.2004
Proč budu platit
koncesionářský poplatek?
Když akciová společnost Radiojournal začala v roce 1923
vysílat první rozhlasový program, bylo "provozování
radiotelefonie, a to jak její vysílací, tak přijímací
stránky" podle tehdejšího zákona o telegrafech
výsostným právem státu. Státní monopol platil nejen pro
vysílání, ale také pro příjem “radiotelefonie”,
pozdějšího rozhlasu. Kdo si chtěl pořídit rozhlasový
přijímač, musel požádat o koncesi, stával se
koncesionářem. Koncese nejdříve přidělovalo ministerstvo,
ale už od roku 1926 jste dostali koncesi na každé poště.
Od té doby uplynulo tři čtvrtě století, mnohé se změnilo.
Rozhlas a televize se staly běžnou a samozřejmou součástí
našeho života. Státy už dávno pochopily, že vyžadovat
povolení pro příjem vysílání by bylo zpozdilé a
pošetilé. Navíc vysílací monopol evropských státních
rozhlasů a televizi narušila soukromá konkurence. Přesto
však poplatku, kterým přispíváme na vysílání veřejné
služby, dodnes říkáme “koncesionářský”, i když už
dávno koncesionářským není.
Náš zákon ho sice nazývá neutrálně “rozhlasový a
televizní poplatek”, nicméně platíme ho za držení
funkčního rozhlasového nebo televizního přijímače, což
někdy vyvolává protesty těch, kteří by rádi neplatili, a
proto používají argument “já Radiožurnál ani Vltavu
neposlouchám, na programy ČT se nedívám”.
Další kritici vyčítají poplatku způsob jeho výběru:
“když chce stát podporovat vysílání veřejné služby, ať
ho financuje ze státního rozpočtu a poplatek vybírá jako
ostatní daně.” Není výjimkou ani názor: “zrušme Český
rozhlas a Českou televizi, dejme jejich frekvence
soukromníkům, budou na nich vysílat stejný program a nás to
nebude nic stát.”
Moje podpora vysílání veřejné služby, kterému dnes
poněkud nepřesně říkáme “veřejnoprávní”, není jen
věcí předem daného osobního postoje, spíše vychází z
jednoduchých úvah zvažujících všechna pro a proti, a
případné ztráty, které by vznikly tím, kdyby neziskové
vysílání veřejné služby zmizelo z naší scény. Začnu od
konce.
Praxe posledních deseti let snad dostatečně přesvědčila
všechny o tom, že naše soukromé komerční rozhlasy a
televize nemohou plně nahradit veřejnoprávní vysílání v
celé šíři a pestrosti jeho nabídky. Ne, že by nechtěly,
ale zákonitosti a velikost českého reklamního trhu jim to
nedovolí.
Zatímco velké jednojazyčné reklamní trhy, jaké mají v USA,
Velké Británii, Německu nebo Francii, jsou schopny generovat
takové příjmy, které i komerčním televizím dovolí
nabízet rozmanité programové menu, ba dokonce i vlastní
domácí tvorbu, na trzích s menšími příjmy, mezi něž
patří Česká republika, si komerce musí vystačit s levným
dovozem a lacinými zábavnými pořady.
Co se týče poplatku, také já si myslím, že by se měla
změnit archaická “koncesionářská” konstrukce jeho
výběru. Nejsem si však jist, zda běžná daň a státní
rozpočet jsou tím nejlepším řešením. Státní rozpočet
totiž přerozděluje; jedněm přidává a druhým ubírá.
Každým rokem tedy hrozí nebezpečí, že vyslání veřejné
služby bude prvním obětním beránkem na oltáři jiných, v
dané chvíli potřebnějších výdajů.
Oddělené vybírání poplatků zajišťuje garantovaný
příjem a nezávislost vysílání veřejné služby na
politicích, kteří o rozpočtu rozhodují. Také proto ve
většině evropských států poplatek stále existuje, buď
jako la redevance de l’audiovisuel ve Francii, nebo licence fee
v Británii, nebo Rundfunkgebühr v Německu.
Na otázku, proč chci a budu platit tzv. “koncesionářský”
poplatek, odpovídám:
Budu platit poplatek, protože chci, aby nabídka rozhlasových a
televizních programů v českém jazyce byla pestřejší. Jsem
rád, že mohu mít ve svém diváckém menu jak komerční, tak
veřejnoprávní programy. Rád se podívám na Milionáře, na
megafilm týdne nebo na reportáž Na vlastní oči, ale někdy
si potřebuji odpočinout u lidsky jímavého dokumentu, přenosu
divadelního představení nebo koncertu jazzové či vážné
hudby. Něco takového mi Nova ani Prima nemůže z objektivních
důvodů nabídnout.
Budu platit poplatek, protože chci, aby moje děti a děti mých
dětí se mohli na obrazovce setkávat nejen s globalizovanými
produkty Pokemonů a Digimonů, ale také s pohádkami, které se
budou odehrávat v českých reáliích a nebudou padesát let
staré.
Budu platit poplatek, protože chci, aby nejen děti, ale také
my dospělí jsme mohli spoluprožívat jednoduchá lidská
dramata současnosti v dílech, jejichž kulisami bude české
domácí prostředí. Nehledě na to, že bych nerad přišel o
možnost setkávat se na obrazovce s českými herci a režiséry
také jinak, než v televizních soutěžích a estrádách.
Budu platit poplatek, protože respektuji práva menšin a vím,
co pro ně znamená prezentace jejich zájmů a problémů na
obrazovce. Nehledě na to, že je dobré, když se o nich dozví
i většinová populace.
Budu platit poplatek také se solidarity se sluchově
postiženými, kterým ČT pomáhá překonávat jejich handicap
vysíláním pořadů se skrytými teletextovými titulky.
Budu platit poplatek, protože chci, abych se mohl dozvědět ze
světa domácí politiky a zahraničních událostí něco víc
než to, co nese pečeť konfliktu a mimořádné události.
Budu platit poplatek, protože chci mít záruku, že v okamžiku
mimořádných událostí, ať už jsou to povodně nebo
mezinárodní konflikt, zde bude k dispozici televize
disponující dostatečnou technikou, lidskými a přenosovými
kapacitami, která mne bude o těchto událostech informovat.
Budu platit poplatek s nadějí a vírou, že Český rozhlas a
Česká televize naplní své poslání veřejné služby také
tím, že svými neziskovými pořady budou, podobně jako BBC,
“činit dobré populárním a populární dobrým”. Pokud se
to ČRo a ČT někdy nevede, nemělo by to být důvodem ke
krácení rozpočtu, ale spíše k analýze příčin a důvodů,
proč se nevede.
Budu platit televizní poplatek také proto, že i zvýšená
cena 3,50 Kč denně mně stojí za to udržet programy ČT na
obrazovce. Konec konců, vždyť je to cena dvou vykouřených
cigaret. Nebo zlomek ceny té dobré čokoládové tyčinky,
jejímuž lákání jste přes rady dietologů nemohli odolat a
přihodili jste ji dnes do svého košíku u pokladny
supermarketu.
Zahrada v dubnu
Ovocná zahrada
Začínáme řezat peckoviny, jestliže jsme to nestihli již v
předchozím roce po sklizni. A pokud bylo koncem března ještě
chladno, pokračujeme s výsadbou slabě narašených broskvoní,
meruněk a vinné révy.
Zeleninová zahrada
Věnujeme se předpěstování sadeb. Pokud počasí nedovolilo
výsev zeleniny do volné půdy, je třeba to dohnat. Koncem
měsíce vysazujeme do skleníku rajčata, papriku, lilek a
cukety. V oblastech s mírnějším podnebím lze již vysévat
některé teplomilné zeleniny (okurky, cukety) do volné půdy,
ale pro jistotu je zakryjte pórfolií nebo netkanou textilií.
Konec dubna je ideální čas na vysázení naklíčených
brambor.
Okrasná zahrada
Odstraňujeme namrzlé a suché větve až do zdravého dřeva.
Do začátku rašení můžeme vysazovat listnaté keře bez
kořenových balů. Jehličnany a stálezelené keře s baly
můžeme vysazovat mnohem déle. Všechny dřeviny v kontejnerech
vysazujeme časově neomezeně. Trávník, který jste v březnu
ošetřili a přihnojili, je třeba začít sekat. U růží
rozhrňte nakopčenou zem a ostříhejte.
Dobrá rada
Všechny rostliny jsou nyní v plném růstu potřebují
přihnojit. Doporučujeme přednostně použít biologická
hnojiva.
Dlouhá Hora
Snad každý člověk má ve svém rodném kraji nějaké
oblíbené místečko, zákoutí kam se rád vrací. Místo, kde
se uzavře do svých myšlenek a zároveň místo, které
člověka inspiruje.
Dlouhá hora – tak zní jméno jednoho z míst, které mi
nejvíce přirostlo k srdci a které mě nikdy nepřestane
lákat a vyzývat k dalším návštěvám. Již od malička mě
tam vodil otec, nejdříve spíše nosil na zádech. I dnes
s ním ráda v létě či v zimě absolvuji známý výstup až
na vrchol.
Cest, jak zdolat stoupání, existuje mnoho. Ať už se
rozhodnete jít po vyznačených cestách, nebo lesních
pěšinkách, popř. volným terénem, buďte si jisti, že vždy
budete z výchozího bodu jen stoupat. Příroda je jedinečná
a v každém ročním období má originální podobu, proto
abyste se vydali na Dlouhou horu tedy nemusíte čekat až na
pravé jaro. Vyrazíte-li v zimě, připravte se na skutečně
náročný výstup v závějích sněhu. Pokud budete mít
štěstí a počasí vám bude příznivě nakloněno, budete se
na vrcholu cítit jako v jiném světe, než je ten, ve kterém
jste výstup započali. Možná někomu naopak nepřízeň
počasí jeho niterní zážitky ještě umocní.
Na vrcholu mám vždy pocit, že tam dole panuje jiný rytmus
života s odlišným plynutím času. Rychle ale z těchto
představ procitám, jakmile si uvědomím, že se nepohybuji ani
v 1000 metrech nad mořem a domů se mohu vrátit během
několika desítek minut. Pak mě napadá, jak silné prožitky
asi pociťují horolezci ve skutečných velehorách . . . ?
Pokud při svých výletech do okolní přírody našeho města
nezůstáváte jen na pohodlných veřejných komunikacích, ale
osmělíte se vydat i do náročnějšího terénu Ještědského
hřebene, pak se můžete i Vy vypravit na Dlouhou horu. Chtělo
by se mi napsat, budiž vám odměnou překrásný rozhled do
kraje na všechny světové strany. Bohužel ale musím
konstatovat, že výhled se za uplynulých několik let výrazně
zúžil.
Z hustě vysázených smrčků se během několika let stal
smrkový les vytvářející neproniknutelnou bariéru všem
zvědavým a pátravým pohledům. Co se týče rozhledů do
blízkého i vzdálenějšího okolí, nejblíže máme úbočí
Vápenného a pod ním zříceninu Rajmundu, dále se
rozhlédneme po Lužický horách s charakteristickým tvarem
hraničního kopce Hvozdu a vpravo od něj poznáme města
Hrádek n. Nisou a Žitavu. Ještě více napravo sklouzne náš
zrak na kouřící komplex polské tepelné elektrárny a okolí
Vítkova. Pohled na Chrastavu a část Jizerských hor jako
z letadla se nám otevře jen pár kroků pod vrcholem severním
směrem. Vidět zbývající část Jizerek a za jasného dne
vrcholy Krkonoš se siluetou Sněžných jam nám je již
odepřeno, právě z důvodů zalesnění.
Turista, jež úspěšně dorazí na vrchol Dlouhé hory nemá
téměř nic jiného na starosti, než si odpočinout a najít
zavařovací sklenici ukrytou u vrcholového patníku. Bohužel
v ní nenajde žádné občerstvení, ale jen obyčejnou tužku
s notýskem. Každému výletníkovi se tak nabízí jedinečná
příležitost, zachytit své momentální pocity a okolnosti
svého výstupu na papír. Samozřejmě má zároveň také
možnost přečíst si např. o povětrnostních podmínkách,
dojmech a najde zde i různá další neméně zajímavá
sdělení předchozích autorů-turistů.
Vrcholová knížka sloužila na Dlouhé hoře po dobu 16 let.
Prvních několik knížek ukládal pod vrcholový patník Jiří
Mlynář junior a v krátkém mezidobí pan Pavel Štekl. Od
roku 1995 jsem v této tradici pokračovala já.
Samozřejmě dle potřeby byly jednotlivé notýsky na vrcholu
obměňovány. Zakladatelé spoléhali na korektní jednání
výletníků – “Co není mé, to mi nepatří.” Jak se ale
ukázalo, asi před dvěma lety, ne všichni k cizím věcem
přistupují shodně.
Kdosi z turistů si všiml zřejmě zaplněného notýsku a
jistě s dobrým úmyslem jej vyměnil. Místo aby se knížka
dostala k majiteli, ocitla se údajně v městském muzeu.,
přestože v ní bylo uvedeno plné jméno i adresa. Tímto
článkem mimo jiné reaguji na fakt, že před dvěma lety se
v Chrastavských listech objevil článek o nálezu vrcholové
knížky. Píše se v něm, pro mě ne zcela jasných důvodů o
neznámém původci knížky.
Knížka na vrcholu však pokračuje dál a až někdy stanete na
vrcholu Dlouhé hory, nezapomeňte zvěčnit své bezprostřední
dojmy a zážitky.
Martina Mlynářová
Občanské sdružení pro
Chrastavu
Vážení občané Chrastavy,
Oznamujeme Vám touto cestou, že dne 16.03.2004 bylo
zaregistrováno pod IČO: 26656400 Občanské sdružení pro
Chrastavu, se sídlem Pobřežní 274,Chrastava.
Toto sdružení je založeno na základě situace – plánované
přeložce silnice č.II/592, kterou jsme se snažili řešit
s vedením města Chrastavy jako občané, bohužel bez
výsledku.
Přeložka silnici č.II/592 má být vybudována od sjezdu přes
Nádražní ul,do Pobřežní ul., Vítkovské ul. a prostředkem
parku rovnou okolo školy k firmě BENTELER.
Mnozí z Vás podepsali PETICI jako nesouhlas s touto variantou
silnice, kterou jsme předali starostovi města Chrastavy.
Odpověď pana starosty je nekompromisní a jednoznačně
zvýhodňuje zájmy firmy před občany města. Pan starosta nám
vytýká, že jsme se neozývali již v r.1994, 1998 a
v r.2002, kdy byla schválena “konečná” varianta této
přeložky. K naší obhajobě musím zdůraznit, že v r.
1994, kdy byl schvalován územní plán města Chrastavy,
někteří občané v daných ulicích nebydleli. Také nebyla
v našem městě firma BENTELER a problém z množstvím
kamionů, projíždějících 24hodin denně do této firmy,
tudíž byla tato přeložka navrhována v jiném znění než
je v současnosti. Není také úplně pravda,že se nikdo
neozval proti návrhu. Máme dopisy s nesouhlasem, stížnosti,
které byli zaslány starostovi v r.1994,2002 atd.,ale i
odpovědi Městského úřadu, samozřejmě zamítavé.
Prosíme Vás touto cestou,aby jste nebyli lhostejní
k památkám a přírodě města Chrastavy. Silnice vede přímo
po břehu řeky Jeřice, kam se postupně vrací život.
V Pobřežní ulici padnou této silnici za oběť vzrostlé
lípy / u bývalého Svazarmu/, nachází se tu památkově
chráněné domy, kostel sv.Vavřince, které trpí velkým
provozem kamionů, domy praskají a “vrchol díla” námi
volených zástupců je trasa k firmě BENTELER, přímo přes
střed našeho jediného!!! parku, kde se musí samozřejmě
vykácet stromy, dětem ve škole přímo pod okny. Zajímavé
jsou i návrhy několika “záchytných parkovišť” ve
středu města, pro kamiony?!?! Tento návrh je jednoznačně
sestaven, pro jednoduchý a bezproblémový průjezd kamionů.
Návrh silnice s výkresy je možné vidět, buď na Městském
úřadě Chrastava nebo kopie u manželů Hofmannových,
Pobřežní 520, manželů Krčkových, Pobřežní 274,
Chrastava. Také rádi zodpovíme Vaše dotazy a je zde možné
vidět odpověď pana starosty M.Canova na naší petici.
Pokud někteří z Vás mají zájem jakkoli pomoci, určitě se
ozvěte, předem děkujeme.
Nebuďte lhostejní k Chrastavě jako celku, vždyť vzhledem
k její poloze bude zamořena hlukem, inhalacemi a těžkou
kamionovou dopravou. Snažme se předat Chrastavu našim dětem,
tak jak ji známe z nedávných časů, čistou, tichou a
klidnou. Děkuji za Váš čas
Romana Krčková, zmocněnec Sdružení pro Chrastavu
Jak leze jaro?
“Leze na něj jaro”, zakončila dáma na sousedním sedadle
autobusu svůj monolog o muži, který ve zralém věku začal
nový život. Jak na člověka leze chřipka vím, ale jaro? Jsem
si jista, že to souvisí s chemií, ale proč a jak? Začnou se
úderem Valentýna bouřit hormony, aby se v májových dnech
náhodná setkání měnila v osudová? Máme snad v sobě,
podobně jako ptáci, kteří přesně vědí čas svého
podzimního odletu, tajemný kód, který se aktivuje právě
teď?
Jaro je roční období, které se chová jako drzý,
nevycválaný spratek s pubertálními výkyvy náladového
počasí. Už, už slibuje návrat tepla a slunce, aby
provokujíc zimu se s ní mohl znovu poprat. My oslavujeme
odložení čepic a šál, tvrdíme, že jaro zvítězilo a jdeme
utopit Moranu. Přitom ustoupila moudřejší. Nijak zimě
zvlášť nefandím, ale vím, co od ní mohu čekat. U jara si
nejsem jistá ničím, snad jen opakujícím se přáním “už
aby bylo”. Bude to s ním vážně asi jako s puberťákem.
Inkriminované období musíte prostě přežít, se vším co
sebou přináší. Únavu, deprese a špinavé mantinely na
chodnících zvlášť bolestně neprožívám, ale kde sakra
jsou zurčící bystřinky lemované zlatavou záplavou
blatouchů, hoši v krátkých kalhotách, co bosou patou hloubí
důlek pro kuličky a dívky pletoucí věnečky pro své milé?
Kam se podělo plesání, jásání, bělavé obláčky a modrý
blankyt, co znám z obrázků? Z autobusu a okna kanceláře si
jich moc neužiji. Ale abych byla spravedlivá, jsou věci,
které mě na jaře fascinují. Je to mladá, čerstvá, taková
jedlá zeleň všeho, co začíná rašit a růst, a vůně
mokrého trávníku, který zdobí bobečky hlíny pilných
dešťovek. Jarní zelenina je křehká a jarní slevy
bezkonkurenční. Vrátím se k lezení. Určitě to nebude
žádný výstup, výšlap či šplh. Možná přepad, na který
jsme se, byť jen podvědomě, připravovali. Tak dlouho se
kouká po holkách co sundaly neforemné péřovky, až na vás
to jaro prostě skočí. Jako když se dráždí kobra, prostě
koledovali jsme si… Pravdou je, že v palčácích se za ruce
milencům chodí dost špatně a líbáním v mraze riskujete
přimrznutí. Stejně mi není jasné, jak to jaro ví, že už
je a začne pracovat na našich chemických reakcích. Vlastně
nejen na našich. Zvířata mají budíček a jen co si
obstarají potravu, protáhnou ztuhlé údy, už se poohlížejí
po někom do páru. Funguje to i u nespavců. Sotva vykuklený
bělásek honí běláskovou, kdekdo se naparuje, toká a
všichni mají napilno se zachováním rodu. A to možná
zůstalo i nám, lidem. Nakrucovat se, vábit, koketovat a
usmívat se navzdory aprílovému počasí. Příroda i nám
velí být aktivnější a dohnat to, co se přes zimu nechalo
spát nebo aspoň dřímat. Je čas klíčení a pučení a
jasné signály zamilovaných dávají najevo celému světu –
potkala nás láska. I ten, kdo už si podobná období prožil,
má právo na novou mízu. Příroda je spravedlivá a na jaře i
mimořádně štědrá. Zkrátka konec starému a přežitému
bez ohledu na věk a začínání nového po boku vyhlédnutého
i osvědčeného partnera! Máme možnost vylézt ze svých
zimních ulit. Protáhnout se, narovnat a nadechnout z plných
plic. Pokud na vás právě teď “leze jaro”, patří to
k věci. Jaksi se s tím blbnutím a částečným pominutím
počítá, a maximálně přijdete na přetřes novinek při
jízdě v autobuse. I ten, kdo podobných jar zažil desítky,
může využít šanci a koukat se. Jedno jestli po holkách nebo
po světě. Prostě koukat se, poslouchat a být! Přeji ostrý
obraz, dobrý zvuk a hezké jaro.
Zuzana Šafaříková
Zveme Vás
na jarní vycházku
CHRASTAVA - HORNÍ VÍTKOV - VÝHLEDY
a zpět
V SOBOTU 17. DUBNA 2004
SRAZ ÚČASTNÍKŮ U KAŠNY NA NÁMĚSTÍ
V 08,00 - 08,30 hodin
zde obdržíte potřebné informace - na Výhledech bude od 10,00
hodin
t á b o r á k,
buřtíky a jiné dobroty s sebou
délka vycházky je 12 km
KČT Chrastava
Recitační přehlídka
Žáci šestých až devátých tříd se sešli dne 25.
února 2004 v městské knihovně na kulturním odpoledni
provázeném recitací. Před zraky poroty, složené ze šesti
učitelů českého jazyka, a ostatních účastníků jsme
mnohdy s velkou trémou přednášeli básně klasiků, ale
v několika případech i dílka vytvořená námi. Někteří
překvapili přednesem, jiní zase délkou zvolené básně,
někdo z nás měl pocit, že se mu výstup nepovedl, jiní zase
byli docela spokojeni.Všichni jsme obdrželi sladkou odměnu a
pěkně zpracovaný účastenský list. Rozcházeli jsme se domů
s docela hezkými pocity.
Naše poděkování patří p. Haně Matoušové, která nám
umožnila poslechnout si verše v kulturním prostředí mezi
přítelkyněmi knihami.
“Obrazotvornost je velkým nástrojem dobra a poezie k tomu
notně přispívá.”
Ch. Baudelaire
Ondřej Pejznoch a Boris Letovský, 6. C
O skateparku, nejen však o něm
Volně chci navázat ve svém dnešním příspěvku na téma,
které na stránkách minulého čísla Chrastavských listů
otevřel autor článku “Stalo se už asi místním zvykem”.
V mnohém se s ním ztotožňuji, v mnohém jsou naše názory
podobné, ač jsme každý, jak tuším, jinak politicky
orientován. I já, a věřím, že se mnou řada dalších
spoluobčanů, chceme žít ve městě prosperujícím, ale také
čistém, nezamořeném exhalacemi od těžkých nákladních
automobilů, ve městě, na které bychom mohli být hrdí. Ve
městě, kam bych s patriotstvím nám vlastním mohl pozvat
návštěvu, aniž bych se musel stydět např. za neopravené
komunikace.
Ale začnu popořádku, a začnu tím, co pozvedlo lavinu
veřejného mínění v našem městě.
Proč jsem nemohl zvednout ruku pro stavbu skateparku
Nechci se zde zabývat vůbec tím, jak to všechno vzniklo.
Ostatně zprávu o výsledku šetření podá na dalším
zasedání zastupitelstva města (ZM) dne 5.4.2004 kontrolní
výbor, který byl posledním zastupitelstvem zmocněn
prošetřit všechny okolnosti týkající se výstavby
skateparku. A kdo ze čtenářů alespoň trochu sleduje média,
obrázek si udělá sám.
Na posledním zasedání ZM dne 8.3.2004 jsem jasně uvedl, že
nejsem proti stavbě skateparku jako takového, vadí mi však,
že město vyhodí oknem 898 tisíc korun, aniž by alespoň
část zakázky byla složena někde na dvoře. Považuji tento
krok, tj. zaplacení celé částky dopředu, za trestuhodné.
Kdekoliv jinde by se podobná věc stala (ve fabrice, ve firmě),
budou pro dotyčné vyvozovány důsledky včetně náhrady
škody. Vedení města se však tváří, jako by se nic nestalo,
záležitost proběhla médii (což mi také vadí – opět je
Chrastava podána jako město s odstrašujícím příkladem!!!)
a známí a přátelé mi posléze volají, co se to tam u nás
opět děje? Přiznám se, že mi vadí, že jsem se o tomto
problému dozvěděl poprvé z médií, což samo o sobě je
přinejmenším zarážející. Nelíbí se mi, že se řeší
pouze následek, a neřeší se příčina tohoto stavu.
Proto jsem i uvedl, že nechci být tím, kdo bude občanům na
ulici vysvětlovat, proč město mrhá veřejnými prostředky, a
ani nechci, abych byl s touto akcí jakkoliv spojován. Ostatně
jsem také uvedl, že při příštích komunálních volbách se
chci občanům podívat zpříma do očí.
Pro mládež v počtu asi osmi mladíků, přítomných na
jednání ZM a čekajících, jak hlasování o skateparku
dopadne, to nebyla hodina občanské nauky, jak to označil
starosta města. Byla to bohužel hodina hodná do pořadu TV
Nova “Na vlastní oči”. Ale to ti mladíci pochopí až
s přibývajícím věkem a s životními zkušenostmi.
Jsem pro, aby se mládež soustředila do konkrétních míst,
kde by mohla provádět svoji zájmovou či sportovní činnost.
Možná to i může omezit některé negativní jevy, jimž je
dnešní mládež vystavena, mnohdy aniž by o to stála a
chtěla. Nejsem však pro, aby se na jedné straně vytvářely
podmínky za každou cenu, a dovolím si tvrdit pro pouze úzkou
skupinu občanů, a na druhé straně byly omezovány veřejné
prostředky na nutnou údržbu města s odůvodněním, že na
to prostě nejsou peníze.
Možná, že se podaří v letošním či příštím roce
přidat ke skateparku (který měla ve volebním programu
zdejší koalice ODS/US-DEU) také minigolf (naopak z volebního
programu místní ČSSD a je již zahrnut v investičním plánu
města) či další části tzv. veřejného sportoviště.
Věřím, že vedení města bude záměru minigolfu nakloněno
stejně tak příznivě jako skateparku. Spočítám-li však
celkově hrubě odhadnutelné náklady na skatepark, k oněm 898
tisícům Kč (cca 700 tisíc Kč sponzorský dar, zbytek
z rozpočtu města) musím přičíst dalších asi 630 tisíc
Kč, které schválilo ZM na pokračování stavby skateparku,
vychází mi jeden milión pět set třicet tisíc korun. K tomu
přičtu náklady na úpravu zmíněné plochy, náklady na
činnost právního zástupce při vymáhání pohledávky za
“zkrachovalou” firmou, a další náklady, které vzniknou
či mohou vzniknout v průběhu provozu skateparku, a dojdu
k částce téměř dva milióny korun.
Nechci polemizovat o účelně vynaložených prostředcích, a
už vůbec nejsem ekonom, selským rozumem si však dokáži
leccos spočítat a jsem přesvědčen, že by se daly tyto
veřejné prostředky použít účelněji. Ale o tom níže…
K přeložce komunikace č.
II/592…
V době, kdy se projednával územní plán města, nikdo
zřejmě ani netušil, že v objektu bývalé STS vyroste jednou
prosperující podnik, který se bude chtít do budoucna
rozšiřovat. Potud je vše pochopitelné, a s ohledem na
nezaměstnanost, která trápí již několik let Chrastavu a
okolí, naopak většina obyvatel bude vítat skutečnost, že se
podnik v budoucnu rozšíří o další pracovní místa a
tudíž i pro občany našeho města budou větší pracovní
příležitosti.Nebyl jsem před lety u projednávání
územního plánu, a proto těch informací jsem dosud neměl
tolik. Přesto cítím, že výkup cca 3 metrů šíře zahrad je
tak zásadní zásah do života a práv majitelů nemovitostí
v Pobřežní ulici a okolí, že je nutné znovu otevřít
diskusi o tom, zda je skutečně nezbytné vést toto
rozšíření právě tudy, a pokud dojdeme k závěru, že
jiná možnost není, je minimálně slušné vést
s dotčenými občany diskusi o nezbytnosti tohoto kroku, ovšem
za možná jiných podmínek pro majitele oněch nemovitostí,
z nichž některé zde stojí mnoho a mnoho let.
Vždyť komu by se líbilo, aby mu před okny jezdily těžké
náklaďáky?!? A nebudou některé, zejména starší objekty,
v budoucnu řešit statické problémy objektů díky pozemním
otřesům způsobeným naloženou nákladní technikou?
Porovnám-li situaci např. s bývalým objektem
“Vyhlídky”, i zde se zajisté některým nájemníkům
zdaleka nechtělo přestěhovat se z míst, kde sice zažívali
mnohaletý a čirý ruch ze silnice I/13, ale byli zde doma.
Přesto většina obyvatel “Vyhlídky” pochopila nutnost
odstranění tohoto domu za účelem rozšíření budoucí
rychlostní komunikace a obdržela od města náhradní byty,
které se se starými byty co do kvality a kultury bydlení
vůbec nedají srovnat.
Proto bych uvítal znovuotevření diskuse o přeložce
komunikace II/592, kde bychom mohli společně hledat když ne
zcela jiná, potom alespoň kompromisní řešení.
Měl jsem možnost seznámit se s peticí občanů
z Pobřežní ulice a okolí. Říkám zcela na rovinu, že
odpověď města zástupcům petentů mne příliš neuspokojila.
Ani jako občana, ani jako zastupitele města.
O věcech veřejných obecně…
Jako zastupitel města bych samozřejmě uvítal nejen to, že
mohu vnímat názory a postřehy občanů na ulici, ale
očekával bych daleko větší zájem občanské veřejnosti o
obecní záležitosti. Vždyť na jednání ZM se rozhoduje o
životě ve městě, tedy o životě a životních podmínkách
nás všech, ne pouze o fiktivních věcech, které se nás
netýkají.
Mne osobně trápí třeba nečistota a šeď v ulicích našeho
města, která je zejména zřejmá po letošní zimě. Bylo by
nutné vyznačit přechody pro chodce, chybí vodorovné
vyznačení komunikací (tzv. dělící čáry), které jsou
běžné k vidění ve městech porovnatelných s Chrastavou,
je nutné obnovit označení stání pro automobily na
náměstí, “zalátat” největší díry vzniklé
v komunikacích po letošní zimě, znovu opravit dlážděný
chodník u DPS v Bílokostelecké ulici (jen ne, prosím, jako
minule vysypat štěrkem) atd. atd.
A proto neobstojí tvrzení, že na tyto základní záležitosti
občanské vybavenosti město nemá. Občan se oprávněně
zeptá: tak na něco peníze jsou, a na něco, co slouží všem,
nejsou?
Co je však také nutné - napravit mezilidské vztahy. A kde
jinde, když ne v místě, ve kterém žijeme, které jsme si
pro své žití ve většině případů vybrali dobrovolně, a
zřejmě zde budeme chtít žít i nadále. To je však již na
jinou diskusi.
Oldřich Němec, zastupitel města za ČSSD
Uctění památky Ferdinanda Schwarze na Liberecku
V neděli 21.března 2004 se již tradičně sešli u
hrobu Ferdinanda Schwarze ve Stráži nad Nisou sociální
demokraté z Liberecka, aby vzpomněli narození tohoto
významného průkopníka sociálně demokratického hnutí
v českých zemích.
Po tomto pietním aktu se účastníci přesunuli na přátelskou
besedu, kde hovořili nejen o Ferdinandu Schwarzovi, ale také o
životě v obci Stráž nad Nisou.
Ferdinand Schwarz se narodil 22.3.1852 ve Stráži nad
Nisou (tehdejší Starý Habendorf). Německý politik a
novinář byl průkopníkem sociálně demokratického hnutí
v českých zemích. V roce 1870 se účastnil založení
čtenářského kroužku Vzdělanost ve Stráži nad Nisou a stal
se jeho místopředsedou, později předsedou. V roce 1874 se
podílel na vzniku Sociálně demokratické dělnické strany
Rakouska. V letech 1877-80 stál v čele libereckého vedení
celorakouské sociální demokracie a v letech 1878-81 řídil
s Josefem Schillerem její ústřední orgán –
Sozialpolitische Rundschau. Udržoval těsné kontakty
s českými sociálními demokraty, zejména s J.B.Peckou a
Ladislavem Zápotockým. Aktivně se podílel na založení
Českoslovanské sociálně demokratické strany a účastnil se
jejího ustavujícího sjezdu v dubnu 1878. V důsledku toho
byl v roce 1879 několik měsíců vězněn.
Zemřel 15.12.1906 v Liberci.
/Oldřich Němec/