Chrastavské listy 12/2002
Ing. Michael Canov
starostou, Miloslav Pilař místostarostou
13. listopadu 2002 proběhlo za přítomnosti několika desítek
chrastavských občanů ustavující zasedání nově zvoleného
Zastupitelstva města Chrastavy. Celá akce proběhla ve školní
jídelně.
Všech zvolených 19 členů nového zastupitelstva bylo
přítomno, první část jednání vedla Ing. Radmila
Svobodová. Všichni zastupitelé složili slib. Po zvolení
nezbytných komisí pro planost volby starosty, místostarosty a
členů zastupitelstva proběhla i samotná volba. Koalice ODS
- US-DEU navrhla na post starosty dosavadního místostarostu
Ing. Michaela Canova a návrh byl zastupiteli přijat. Mgr. Petr
Medřický předal pomyslné žezlo novému starostovi, který se
ujal vedení dalšího jednání. Místostarostou byl jednohlasně
zvolen kandidát navržený ČSSD pan Miloslav Pilař.
Složitější a nejednoznačnou volbou pak bylo zvolení
dalších 3 členů rady města. Třetím členem rady se stal
Michal Košina (ČSSD), čtvrtým Ing. Pavel Štekl (US-DEU).
Členem pátým, kdy se rozhodovalo mezi navrženým Mgr. Alešem
Trpišovským (mimochodem dostal v komunálních volbách
nejvíce hlasů občanů, navržený ODS), Pavlem Pěchem
(navržený KSČM) a Ing. Petrou Némethovou (zástupkyně
KDU-ČSL, navržená však ČSSD), byla panem O. Němcem
vyžádána přestávka k poradě. Po přestávce se
zastupitelstvo sešlo, aby zvolilo pátého člena, kterým se
stal pan Pavel Pěch. Dá se říci, že Chrastava má od 13.
listopadu 2002 zcela nové vedení. Přejme si, aby se zvolení
zástupci při jednáních scházeli pravidelně a dohadovali se
mezi sebou podle zájmů občanů a ne podle zájmů
politických.
Pro úplnost ještě zopakuji členy zastupitelstva města:
Pavel Pěch, Miloš Vegner, Miroslav Jindrák, Oldřich Němec,
František Bouda, Miloslav Pilař, Mgr. Ingeborg Henzelová,
Stanislav Wolf st., Michal Košina, Hana Šormová, Ing. Petra
Némethová, Mgr. Aleš Trpišovský, Miloslava Šírová, Josef
Zitko, Ing. Michael Canov, Ing. Pavel Štekl, Ing. Radmila
Svobodová, Martina Peřinová a Mgr. Miluše Menšíková.
I. Vydra
Ještě jednou z
ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva města
Během veřejného ustavujícího zasedání se zastupitelstvo
města usneslo takto:
I. vydalo volební a hlasovací řád ustavujícího
zasedání nově zvoleného zastupitelstva,
II. rozhodlo, že hlasování o bodu Č. 9 pořadu jednání
bude tajné (volba členů rady města).
III. zvolilo
A) mandátovou komisi ve složení
1. Bouda František, 2. Vegner Miloš, 3. Zitko Josef
B) ověřovatele zápisu
1. Wolf Stanislav 2. Ing. Štekl Pavel
C) volební komisi ve složení
1. Peřinová Martina, 2. Šormová Hana, 3. Jindrák Miroslav,
4. Ing. Némethová Petra, 5. Trnková Jiřina
IV. vzalo na vědomí zprávu mandátové komise
V. všichni přítomní členové zastupitelstva složili zákonem
předepsaný slib
VI. stanovilo počet členů rady města - 5 členů
VII. určilo, že pro výkon funkce starosty a místostarosty
budou zvolení členové zastupitelstva ve smyslu § 71 odst.1
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
znění pozdějších předpisů uvolněni
VIII. zvolilo
1) Ing. Michaela Canova, starostou
2) Miloslava Pilaře, místostarostou
3) Michala Košinu, členem rady města
4) Ing. Pavla Štekla, členem rady města
5) Pavla Pěcha, členem rady města.
(měú)
Zasedání rady města
25. října 2002
Na svém posledním jednání před komunálními volbami se Rada
města Chrastava usnesla a projednala jednotlivé body programu
mimo jiné takto:
1) jmenovala v souladu se zákonem č. 564/1990 Sb., o
státní správě a samosprávě ve školství, ve znění
pozdějších předpisů, paní Bc. Helenu Hochmanovou
ředitelkou Mateřské školy, Chrastava, Revoluční 488, s
účinností od 1.1.2003.
2) ukládá tajemníkovi MěÚ prověřit informace člena ZM
o rozporech mezi nabídkou a skutečným provedením opravy
Pobřežní ulice, včetně finanční stránky celé akce.
3) schválila
a) uzavření darovací smlouvy se společností ILIRIDA s. r.
o., Nový Hradec Králové,
b) uzavření smlouvy o dílo na stavbu "Bytový dům s 22
b. j. Chrastava, Turpišova ul. - odstavné a parkovací
plochy" se společností Ing. Jan Imlauf, IMSTAV, Liberec,
za cenu 367 tis. Kč; v ceně není případná přeložka
podzemních kabelových vedení.
c) dohodu o přičlenění pozemkových parcel č. 222 a 231/3 v
k. Ú. Dolní Vítkov k honebním pozemkům honebního
společenstva v Bílém Kostele nad Nisou,
d) žádost ředitelky ZŠ a MŠ Vítkov o povolení k uzavření
zařízení ve dnech 29. a 30. 10. 2002 z důvodu školních
prázdnin,
e) podání žádosti o rozšíření chrastavské pobočky ZUŠ
Liberec o třídy hudebního oddělení,
f) uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného
břemene se Severočeskou plynárenskou, a. s., Ústní nad
Labem,
g) na návrh Bytové a sociální komise poskytnutí příspěvku
(dotace) ve výši 10.500,-- Kč Sdružení pro pomoc mentálně
postiženým v Liberci, které provozuje Domov pro mentálně
postižené v Liberci - Harcově, na poskytování sociálních
služeb,
h) uzavření dodatku Č. 2 ke smlouvě o dílo na stavbu
Rekonstrukce radnice Chrastava s dodavatelem Ing. Jan Imlauf -
IMSTAV Liberec, kterým se mění termín dokončení díla na
15.11.2002, za předpokladu, že Okresní úřad Liberec vydá
souhlas s odpovídající změnou termínu pro vyúčtování a
čerpání státní dotace,
ch) na základě pověření zastupitelstvem města čerpání
kontokorentního úvěru (přečerpání stavu běžného účtu)
ve výši do 2 mil. Kč,
i) vnitřní směrnici 'Zásady při nakládání s
pohledávkami",
j) vnitřní směrnici "Oběh a přezkušování účetních
dokladů",
k) návrh Hospodářsko-finančního odboru MěÚ na odpis
nedobytných pohledávek,
l) odměny členům ZM, RM, výborů a komisí za období od
1.7.2002 do 31.10.2002,
m) návrh mimořádných odměn vedoucím odborů MěÚ a
organizačních složek města.
4) stanovila s účinností od 1.1.2003 nové výše
nájemného z nebytových prostor (garáží) ve vlastnictví
města dle návrhu předloženého správcem nemovitostí města.
5) projednala žádost nájemníků č. p. 715 na
Střeleckém vrchu a na základě předložených a dostupných
podkladů:
a) uložila tajemníkovi MěÚ zajistit prostřednictvím
správce nemovitosti měření a vyhodnocení dodávky TUV
jednotlivým odběratelům (bytovým jednotkám) v termínu do
15.11.2002,
b) rozhodla, že podle výsledků měření a vyhodnocení
poskytne město s účinností od 1.1.2002 slevu na dodávce, a
to dle nedostatečnosti dodávky TUV pro jednotlivé odběratele,
c) doporučila po realizaci výměny rozvodů v objektu
vyhodnotit stav v dodávce TUV a na základě zjištěných
skutečností začlenit do plánu investic města na rok 2003
provedení nového napojení objektu.
6) doporučila zastupitelstvu města projednat poskytnutí
dalších odměn členům zastupitelstva města za jejich
činnost ve výborech a komisích v uplynulém období.
vzala na vědomí
a) informaci starosty o průběhu jednání o přidělení bytů
pro nájemce objektu Bílokostelecká č. p. 89 (Vyhlídka)
včetně naplnění dohodnutých podmínek a trvá na splnění
podmínek podle sdělení ze dne 5. 9. 2002, včetně uvedeného
pořadí (předání bytů po složení finančních
prostředků) .
b) skutečnost, že bezúročná půjčka od nájemců objektu
Bílokostelecká č. p. 89 (Vyhlídka) bude poskytnuta v celkové
výši 363.940,-- Kč (přidělení bytů Č. 5, 8, 10, 11, 13 a
17 v domě s 22 b. j. v Turpišově ulici a bytu Č. 3 v
Nádražní ulici)
c) žádost TJ spartak Chrastava o zajištění úpravy
bývalého přírodního hlediště ve Sportovní ulici, ve
vlastnictví tělovýchovné jednoty, konstatuje, že v
současné době nelze na tento účel poskytnout přímou
finanční podporu a souhlasí s realizací úpravy v rámci
výkonu veřejně prospěšných prací zajišťovaných městem
d) Informaci starosty o průběhu kontroly čerpání dotace na
výstavbu 10 b. j. v Bílokostelecké ulici č. p. 50 prováděné
Finančním úřadem v Liberci
e) záznam z kontrolního šetření provedeného členy
kontrolního výboru dne 30.9.2002
f) zápis z jednání Bytové a sociální komise dne 14.10.2002;
rada doporučuje řešit požadavek na dodatečné vybavení
prostor pečovatelské služby v domě č. p. 66 v
Bílokostelecké ulici v rámci rozpočtu na rok 2002
g) Informaci tajemníka o zápisech jednání škodní komise dne
26.4., 3.9., 10.9. a 18.10.2002
h) Informaci starosty a vedoucí Hospodářsko-finančního
odboru MěÚ o finančním zajištění dopravní obslužnosti -
předpokládaná úspora cca 206 tis. Kč v roce 2002
ch) Informaci vedoucí Hospodářsko-finančního odboru MěÚ o
finanční situaci města
i) Informaci zástupce firmy Baltom s. r. o. Liberec o
trvajícím zájmu o vstup do společnosti Technické a stavební
služby a. s., a návrh na pokračování jednání o
podmínkách až po zvolení nového zastupitelstva města.
(měú)
Z posledního
zasedání Zastupitelstva města před komunálními volbami 23.
10. 2002
Zastupitelstvo města projednalo a mimo jiné
1) schválilo ve smyslu § 48 odst.1 zák. č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení, ve znění pozdějších
předpisů, smlouvu o spolupráci mezi obcemi)
- změnu svého usnesení č. j. 1., odst. 10, písm.b} ze dne
29.3.1999 tak, že nově zní: "Městské zastupitelstvo
schválilo prodej stavební parcely č. 59/1 o výměře 1765 m2,
pozemkové parcely č. 405/1, louka o výměře 9197 m2 nebo
její části, pozemkové parcely č. 405/2, louka o výměře
9161 m2 nebo její části, pozemkové parcely č. 405/6, louka o
výměře 865 m2, pozemkové parcely č. 405/7, louka o výměře
1029 m2, pozemkové parcely Č. 405/8, louka o výměře 186 m2 a
pozemkové parcely Č. 814/5, ostatní komunikace o výměře 372
m2, vše v k. Ú. Dolní Chrastava, do vlastnictví společnosti
Zámeček Chrastava, s. r. o., za cenu 200 000,-- Kč a náklady
spojené s prodejem, za stanovených podmínek"
- vybudování veřejné kanalizační přípojky pro dům č. p.
210 v Nádražní ulici na náklady města dle příslibu z 28.
9. 1998
2) deleguje zástupce města Mgr. Petra Medřického,
starostu, na valnou hromadu společnosti TERMIZO a. s. v Liberci
dne 31. října 2002 (náhradník Ing. Michael Canov,
místostarosta)
3) zvolilo paní Renatu Heblákovou, nar. 3. 11. 1965,
přísedící Okresního soudu v Liberci pro funkční období
2002 - 2006.
OPRAVA
Zápis ze zasedání Rady města Chrastava 17. října 2002
V textu zápisu pod bodem b) schválila, jsme omylem uvedli, že
jmenování ke dni 1.1.2003 p. Mgr. Aleny Páchymové a p. Marie
Pilařové je do funkce ředitelek organizačních složek
Základní škola Chrastava a Základní školy, Chrastava,
Vítkov na místo správného textu ředitelek příspěvkových
organizací. Za tuto chybu se omlouváme a uvádíme správný
text zápisu:
e) jmenovala ke dni 1.1.2003 ředitele příspěvkových
organizací z důvodu jejich založení:
1) Mgr. Alenu Páchymovou do funkce ředitelky příspěvkové
organizace Základní škola Chrastava, náměstí 1. máje 228,
okres Liberec,
2) Marii Pilařovou do funkce ředitelky příspěvkové
organizace Základní škola Chrastava" Vítkov 69, okres
Liberec.
Radnice už má věž
Kdo sleduje vývoj prací na "staré" chrastavské
radnici, jistě si všiml, že obnovená věžička nám zde
úspěšně roste. I když finance na dokončení rekonstrukce
areálu radnice budou velkým problémem pro právě zvolené
zastupitelstvo města, stavba by měla být zakonzervována na
nastávající zimu - střechy jsou již hotovy. Doufejme, že
věžička přečká ve zdraví nejen příchozí zimu, ale i
dokončení rekonstrukce radnice a řadu dalších let.
Školka v roce 2003
V souvislosti s novelou zákona č.564/1990 Sb. "o státní
správě a samosprávě ve školství", rozhodlo
Zastupitelstvo města Chrastavy na svém zasedání dne 23.9.2002
o sloučení MŠ Revoluční 488, MŠ Luční 611 a MŠ
Nádražní 370 do jedné příspěvkové organizace s názvem
Mateřská škola Chrastava, Revoluční 488.
Ředitelkou nově vzniklého právního subjektu byla po
konkurzním řízení jmenována Bc. Helena Hochmanová.
Zástupkyní ředitelky odloučeného pracoviště MŠ Luční je
paní Zdena Novotná, zástupkyní odloučeného pracoviště MŠ
Nádražní je paní Zdeňka Komárková.
Věříme, že změny, které naše mateřské školství
potkaly, povedou k lepšímu. Doufáme, že se nám všem bude
dobře pracovat a že budeme moci vytvořit dětem hezké
prostředí a rodičům dát jistotu, že jsou děti v dobrých
rukách a je o ně dobře postaráno.
Všem budoucím zaměstnancům nově vzniklého právního
subjektu bych chtěla za jejich dosavadní práci poděkovat a
popřát nám všem do roku 2003, abychom počáteční zmatky
dobře zvládli a po celý rok se nám dobře dařilo.
Bc. Helena Hochmanová
Jak se budou vyvážet popelnice o Vánocích?
Městský úřad v Chrastavě, majetko-správní odbor, oznamuje
harmonogram svozu komunálního odpadu o vánočních svátcích
2002.
16.12 - 20.12. normální svoz
neděle 22.12.2002 svozový den jako v pondělí
pondělí 23.12.2002 svozový den jako v úterý
úterý 24.12.2002 volno
středa 25.12.2002 normální svozový den
čtvrtek 26.12.2002 normální svozový den
pátek 27.12.2002 normální svozový den
pondělí 30.12.2002 normální svozový den
úterý 31.12.2002 normální svozový den
středa 1.1.2003 volno
čtvrtek 2.1.2003 svozový den jako ve středu
pátek 3.1.2003 svozový den jako ve čtvrtek
sobota 4.1 .2003 svozový den jako v pátek
Od 6. ledna 2003 pokračují svozové dny běžným způsobem.
Mikroregion
Hrádecko-Chrastavsko
Členská schůze dobrovolného svazku obcí Mikroregion
Hrádecko-Chrastavsko se uskuteční v úterý 10. prosince 2002
od 9 hodin v klubovně Sboru dobrovolných hasičů v Chotyni. Na
programu bude mimo jiné zpráva předsedy svazku; vyúčtování
společných projektů, členské příspěvky na rok 2003,
rozpočtové provizórium na rok 2003, odvolání a volba
předsedy a místopředsedu svazku.
Město Chrastava zveřejňuje svůj záměr
prodat část podílu města v Městském bytovém družstvu
Chrastava včetně souvisejících práva povinností
vztahujících se k VOLNÉMU BYTU č. 2, o velikosti 1+1, o
výměře 27,5 m2, IV. kategorie v domě č. p. 310, ulice
Družstevní, k.ú. Chrastava I. nejvyšší nabídce nejméně
46.500,-Kč.
Výše nabízený družstevní byt se kupujícímu předá ve
stavu, jak se nachází ke dni převodu, jenž proběhne dle
podmínek pro prodej části podílu města Chrastava v
Městském bytovém družstvu Chrastava včetně souvisejících
práva povinností k volným bytům bez nájemního vztahu. Podle
územního plánu města je v sousedství domu č. p. 310 vedena
trasa přeložky silnice 11/592. Prohlídka bytu: možno
dohodnout na tel.: 485 143 216 - paní Mlynářová Bližší
Informace podá majetko-správní odbor MěÚ Chrastava, p.
Mlynářová, která vydává žádosti (vč. podmínek pro
prodej části podílu).
Žádosti přijímá sekretariát městského úřadu, Turpišova
ul. 407, a to nejpozději do 16.12.2002.
Ami a módní
přehlídky
Málokteré město srovnatelné velikostí a
počtem obyvatel se může pochlubit konáním módních
přehlídek vlastní originální tvorby. Za to, že mezi takové
Chrastava patří, vděčí výtvarnému ateliéru manželů
Michálkových, známému pod zkratkou Ami. O tom jakou reklamu a
propagaci svými uměleckými výtvory ateliér našemu městu
dělá, nemůže být sporu. I většina modelek je místních.
Některé jsou ještě žákyně základní školy. Díky
pečlivému nácviku se již od útlého věku seznamují se
vznosným držením těla, ladnou chůzí a vystupováním na
pomyslném molu, kdy musí diváka spolu s oblečením zaujmout a
nadchnout. Každá módní přehlídka, která vzhledem k
nedostatku místa probíhá na základě pozvánek, je
skutečným společenským zážitkem. V prostoru konání
nechybí výzdoba z květin a přírodnin, nezapomíná se ani na
možnost malého občerstvení. V přízemí bývá v době
konání otevřena prodejní galerie, a tak se z pošmourného
sobotního odpoledne může stát událost, která si právem
zaslouží pozornost alespoň v Chrastavských listech. Málokdo
z chrastaváků keramiku či textilní tvorbu AMi nezná. Je
opravdu těžké popsat pestrou paletu barev, materiálů a
nápadů, z kterých s pomocí šikovné švadlenky vznikají
krásné a hlavně nositelné modely. Kromě atraktivního
zpracování jsou pro Ami typické různé druhy batiky,
malování, krajky, doplňky z keramiky apod. Oblečení je
možné nosit do společnosti, nechybí tvorba pro volný čas, a
perličkou na přehlídce konané v listopadu byl svatební
model, doplněný o šaty pro družičku. Co říci závěrem?
Vzhledem k tomu, že většina šatů je ze vzdušných
přírodních materiálů a lehkých úpletů - Už aby bylo
léto!
ZuŠ
Zajímavosti Českého
severu/dnes TROSKY
Zřícenina hradu na kterou od dubna (duben otevřeno pouze o
víkendu) můžete vyrazit, má dvě věže - Babu a Pannu a
najdeme ji v Českém ráji. Jistě už víte, kam vyrážíme.
Ano, jsou to Trosky. Na dnešní výlet pojedeme vlakem. Jeďte
do Turnova, a pak směr Jičín, výstupní stanice Sedmihorky
(pokud se rádi projdete) nebo Ktová (pokud jste spíš
lenoši). Radila bych vám, spíše první variantu. Cesta je
sice delší, ale krásnou přírodou a celkem po rovině.
Poslední úsek, těsně pod hradem, je samozřejmě do kopce.
Druhá varianta je kratší, ale z obce, kde vystoupíte půjdete
pořád do prudkého kopce, takže se pěkně zapotíte.
Připravte si 15 Kč za dítě a 25 Kč za dospělého. Pokud se
vyžíváte v nakupování suvenýrů, tak zde si přijdete na
své. U vchodu se prodávají pohledy, leporela i občerstvení.
Hrad byl založen ve 14. století Vartemberky a v dnešní době
několikrát rekonstruován. Jestli někdy pojedete večer kolem,
všimněte si, jak krásně se podařilo hrad nasvítit. Když si
na návštěvu Trosek vyberete slunečný a jasný den,
odvděčí se vám zřícenina překrásným výhledem po okolí.
Rázem zapomenete na utrpení, které se vám cestou k nim
dostalo. Jestli vás zvídavá nálada neopustí, můžete se
vydat do nedalekého Rovenska. Ve zvonici z roku 1630 najdete
rebelanstké zvony, které mají srdce obrácené vzhůru.
tel.: správce hradu 481 675206
Lucie Šmídová
O úklidu a uklízení
Název neslibuje praktický návod jak proměnit ve vzornou
klícku, i když v době předvánoční jde o činnost typickou.
Mám na mysli uklidit si a urovnat si to v člověku tak trochu
zevnitř. Neškodí zpomalit, trochu si "orazit",
nechat se převálcovat reklamou, která útočí jen na naše
peněženky. Pokud patříte mezi šťastlivce, kterým velká
voda nevzala a nezničila co se dalo, netrápí vás a vaše
blízké nemoci a jiné lidské tragédie, uvědomujete si, že
patříte mezi šťastlivce. Popravdě řečeno, já až tak
osvícená nebývám a potřebuji si podobné věci připomínat.
Čas Vánoc je pro to ideální, a tak buďte šťastní, co se
do vás vejde. Na stránkách Chrastavských listů již moje
"cyklovýletování" nenajdete. Než si vyklidím svůj
pracovní stůl, zvu Vás za pěkného počasí hned z kraje jara
na pořádnou projížďku na kole. Naši "kumpačku"
poznáte na chrastavském náměstí snadno. Máme oblečení
jako cyklisté, vybavení jako cyklisté a jsme cyklisté! Hodně
pohody a zdraví v novém roce Vám přeje Zuzana Šafaříková.
Dětská příloha
Chrastavských listů
Vtípky, anekdoty Dnes o zvířatech
Je to modrý a lítá to, co je to ???? Komár s křečovou žílou.
Hlemýžď zrovna přecházel silnici, když ho přejela želva. Jakmile se probudil v nemocnici, ptali se ho, jak k nehodě došlo. "Nevzpomínám si" řekl "Seběhlo se to tak rychle!"
"Cos dělal, že jsi takhle dopad?" "Frčel jsem co to šlo, pak pravotočivá zatáčka, a říkám si nebudu brzdit a najednou z ničeho nic přede mnou vyrostla houba."
U cesty v lese stojí zajíc. Když jde okolo vlk, tak na něj drze volá: "Vlku, dej mi deset korun." "Zajíci jeden, že tě sežeru," naštve se vlk. "Tak se pojď poprat do křoví," provokuje zajíc. Za chvíli vyběhne z křoví vlk celej pomlácenej a potrhanej. Rychle si opráší kožich a utíká pryč. Po chvíli si vykračuje kolem liška a zajíc zase u cesty: "Liško, dej mi 10 korun." "Drzej zajíci, já tě sežeru." "Tak pojď, ale do křoví," kasá se zajíc. "Jó, to znám," mávne tlapou liška. "Zase se skládáte s medvědem na pivo, co?"
Přijde kačena do sámošky a chce si nakoupit: "Máš rybičky?". Prodavač odpoví: "Kačenám nic neprodávám." Kačena odejde, ale druhý den se vrátí a zase chce rybičky. Prodavač soptí: "Říkal jsem ti, že kačenám neprodávám!" Kačena odejde a když přijde třetí den, chce znovu rybičky. Prodavač už vyhrožuje: "Jestli sem přijdeš ještě jednou, zastřelím tě!" Kačena přiběhne i čtvrtý den a ptá se prodavače: "Máš pušku?" Prodavač překvapeně odpoví: "Nemám!" A kačena se zazubí: "Tak v tom případě: můžu dostat rybičky?"
Zapamatuj si!
Taky se ti pletou důležitá telefonní čísla? Policie je 150
nebo 155? Nebo snad 158? Mám pro tebe tip, jak si je
zapamatovat. Zapoj svou fantazii a čti dál. Číslo 150 Co ti
ta nula připomíná? Představ si hasičské auto. Nula je
přece nádrž na vodu! Číslo 158 Zamysli se nad osmičkou?
Nic? Osmička je podobná poutům, kterými policisté poutají
zločince.Číslo 155 Jistě už víš, kam se po vytočení
tohoto čísla dovoláš. Ale podívej se na poslední pětku.
Au, au, bolí tě břicho. Kroutíš se a ať chceš nebo ne,
vypadáš jako pětka!
Lucie Šmídová
Příběhy malé myšky
7. Jak slavili Vánoce
Čas vánoční klepal na dveře a u myšky se připravovala
oslava. Myška splašeně pobíhala po domečku. Chystala se
připravit večeři, na kterou měla přijít žabka, ježek a
pavouk. Moc se na ně těšila. "Jé," plácla se do
čela. Úplně zapomněla zabalit dárky. Nechala večeři na
chvíli být a běžela do pokoje. Ze skříně vyndala všechny
dárky. Připravila si papír a dárečky zabalila.
"Jejda," vzpomněla si, že ještě neudělala salát.
Dala dárečky na stůl a utíkala do spíže. Když
vycházela,tlapky plné ovoce, někdo zaťukal. Šla ke dveřím
a otevřela.Ježek s pavoukem nakoukli dovnitř. Ostýchali se,
protože viděli, že myška nemá ještě všechno připraveno.
Nakonec pomohli myšce se salátem, a když dorazila žabka, bylo
už všechno hotovo. Zasedli k večeři a pochutnávali si na
dobrotách, co myška připravila. Pak dali všechny dárky na
hromadu pod stromek a ježek je začal rozdělovat mezi
zvířátka. Od pavouka dostali všichni něco pleteného, aby
jim nebyla zima. Žabka ostatní zvířátka obdarovala
mušlemi.Ježek nadělil zvířátkům jablka, která sám
nasbíral. A co dala ostatním myška? Dlouho přemýšlela a
nakonec se rozhodla pro židličky z kaštanů. sama je
vyráběla a trvalo jí to několik večerů. Zvířátka se s
dárků společně radovala.
8. Jak si myška udělala zahrádku
Myška byla ve městě a viděla, že lidé mají před svými
domečky květiny. "Jé," divila se. Moc se jí to
líbilo. Rozhodla se, že si zahrádku také pořídí. Běžela
domů a prohlížela si trávu okolo domečku. Tolik práce, uf,
myslela si. Sbírala klacíky a nosila je na hromádku. Na
další hromádku dávala myška trávu, kterou pak klacíky
svazovala. Takto si postavila plot. Ještě kytičky, říkala
si. Utíkala na louku a rozhlížela se kolem. To je krása! A
jak to tu voní! Nemohla se rozhodnout, jaké květiny si
přenese k sobě. Po dlouhém rozhodování vyhrabala kopretinu,
zvonek, vlčí mák a pampelišku. Kytičky vláčela na zádech.
Sotva šla. Květiny se jí zdály čím dál těžší.Když
dorazila před domek, hodila květiny do trávy a sama padla
vyčerpáním na zem. Fuňela. Fuj, to jsem si dala, zlobila se.
Potom co si odpočinula, zasadila kytičky a kochala se tou
krásou. Uznala, že její zahrádka je moc krásná. Obíhala
strom kolem dokola a nemohla se vynadívat. Těšila se, až k
ní přijde žabka na návštěvu. Určitě mi zahrádku
pochválí, říkala si. Sedla si před domeček a čekala.
Proč máme vánoční stromeček?
Foukal studený vítr, všude poletovaly vločky a nebylo skoro
vidět. Zvířátka se k sobě choulila a byla smutná. Některá
z nich přemýšlela, co udělat, aby jim bylo veseleji. Byl tu
nápad hrát na schovku, ale to ostatní zavrhli. "Jak
chceš někoho najít, když není na krok vidět, "
rozčilovala se.Takže to musí být něco uvnitř domečku,
uvažoval zajíc. Zvířátkům byla zima a měla hlad. Jídla
bylo dost, ale bylo venku a tam se nikomu nechtělo. "Už to
mám," radoval se zajíc a tancoval po domečku. Všechna
zvířátka se na něj zvědavě dívala. "Mám nápad, jak
si zpříjemnit Vánoce. Přineseme sem z venku jídlo. Támhle,
kousek před dveřmi, je malý smrček. Vidíte ho? Ozdobíme ho
a bude nám veseleji." Zvířátka začala ožívat. Bylo to
něco nového a ještě nikdy to nedělala. Znělo to zajímavě.
Zapomněla na to, proč se jim ven nechtělo. Poslouchala tedy
dál. "Ten stromek utrhneme a všechny dobroty na něj
navěsíme. Můžeme na něj dát i svíčky. Bude světlo a
teplíčko. Ze stromu budou mlsat všichni. Ale co bude pod
stromkem, bude vždycky jen pro někoho z nás. Protože mám
rád veverku, dám tam nějaké dobroty jen pro ni. Vy se
obdarujte také. Zvířátka nadšeně souhlasila. Všichni
vyběhli ven a začali hrabat. Každé tam, kde si své poklady
ukrylo. Dupky dupky a k zajícovi přiběhla myška. "Víš,
všimla jsem si, že venku přestalo sněžit a oteplilo se. Taky
je úplněk a měsíc krásně stromeček osvětluje. Nebylo by
lepší nechat ho venku a dovádět okolo?" Zvědavě
očekávala zajícovu reakci. Souhlasil, a pak vyšel před
domek. A opravdu. Stromeček vypadal nádherně. Ostatní si toho
také všimli a několik minut tu krásu obdivovali. Některá
zvířátka už začala na stromek navěšovat oříšky,
žaludy, kaštany, bukvice, uschlé borůvky a různé bobule.
Myška se zajícem se vrátili do domečku a hledali svíčky.
Když je našli, ozdobili jimi stromek. Pak je zapálili. Byla to
opravdu krása. Zvířátka dávala ke kmeni dárky a společně
se radovala, jak se jim Vánoce povedly.
A jak se stromky dostaly k nám lidem?
Když skončily Vánoce, pobíhaly po lese děti. Když viděly
ozdobený stromek, moc se jim líbil. Slíbily si, že od
příštího roku, budou stromky také zdobit. Nápad ocenili
skoro všichni lidé a tak každý rok ověšují své stromky
různými dobrotami a ozdobami.
Lucie Šmídová
Sport
Zápas
Chrastavský zápas slaví padesátku
V letošním roce náš oddíl slaví 50 let od založení
našeho oddílu. Oddíl založili pánové Josef Haloun, Jan
Pařík, Jiří Janků a Jan Lukáš. Ten byl zároveň prvním
předsedou, rozhodčím a trenérem. Od roku 1953 tuto štafetu
převzal Alois Stahoň st.V těchto letech dosahoval oddíl v
krajských, republikových a federálních soutěžích dobrýc
výsledků. Družstvo mužů, ve složení - Volf, Borůvka,
Stahoň, Těšínský, Janků, bratři Abrtové, Hrubeš
vybojovalo postup na Přebor ČSR. V dalších letech se
družstvo Spartaku Chrastava sloučilo s družstvem Lokomotivy
Liberec, kde pod vedením trenéra Jaroslava Trojana vybojovalo
na Přeboru ČSR v sestavě Volf, Král, Stahoň, Janků,
Pařík, Pacht, Krupička, Zvonař, Rosa, Nekvinda, Kysela 3.
místo. Následovaly medaile z Přeboru ČSR a ČSSR v soutěži
jednotlivců, o které se hlavně zasloužili - Borůvka,
Těšínský, bratři Abrtové, Blecha, Kirsch, Hnízdil,
Špinka, Pelant a jiní. Poté se Alois Stahoň st. věnoval
mládeži, a to více než dobře. Za svoji trenérskou kariéru
vychoval řadu výborných sportovců, jeho rukama prošli
medailisté z P ČSR a ČSSR, např. Smožanica M., Vlček,
Průša, Kondruš, Stahoň Alois ml., Stahoň Rostislav, Neuman,
Pecár, Novák Jiří, Novák Petr, Bartáček, Velagyi, Valtr
Václav, Valtr Ladislav, Žižka, Vondrášek, Chmelař, Lhota,
Burian, Paleček,Tarant a další.V roce 1976 jsem začal
trenérskou kariéru pod vedením mého otce. Spolu jsme
trénovali až do roku 1990, kdy otec ukončil svoji činnost v
oddíle. Myslím si, že mu patří velký dík za to, co pro
chrastavský oddíl a celý zápas vykonal. Ještě jednou díky.
V roce 1991 jsme založili i zápas dívek ve volném stylu.
Dívky vnesly do našeho oddílu zdravou konkurenci, neboť v
těch nejmenších kategoriích dokázaly leckdy svého
klučičího soupeře porazit. zaměřil jsem se hlavně na
práci těch nejmenších (5 - 6 let), které nám nyní dělají
radost svými výsledky. V roce 1997 náš oddíl oslovil
chomutovský podnikatel pan Brezniak, kterému neušly naše
sportovní výsledky a založil u nás sportovní středisko s
profesionálním trenérem, jimž jsem se stal já. středisko
Nelson začalo fungovat v srpnu 1997. Udělal se nábor nových
členů (zhruba 140 členů). Vybavil tělocvičnu špičkovou
žíněnkou, digitální váhou, cvičnými figurínami apod.
Měli jsme vytvořeny vynikající podmínky a také jsme to
dokázali prodat ve sport. výsledcích. Každý měsíc
pořádal alespoň jeden mezinárodní turnaj, na které jsme
jezdili zdarma (minimálně 40 - 50 závodníků). Také jsme
jeho turnaje až na jeden suverénně vyhrávali. Tento sen trval
bohužel do února 2000, kdy pan Berezniak spolupráci ukončil,
neboť se jeho firma dostala do finančních potíží. Bohužel
po něm zůstaly jen dluhy (nezaplacené telefony, neuhrazený
nájem sport. haly a nebyly uhrazeny faktury za mzdu trenéra).
Odvezl si pochopitelně žíněnku, váhu, atd. Po této
zkušenosti jsme se vrátili zpět, zmenšili jsme základnu na
80 - 90 členů a výsledky, jak dokládáme v příloze, jsou
stále dobré.V roce 1991 si poprvé družstvo seniorů
vybojovalo, jako vítěz krajského mistrovství, účast ve 2.
lize pro rok 1992. Ve složení: Cerman, Kuzma, Fiálka, Hakl M.,
Hanuš, Paleček, Lhota, Landa, Stahoň Al., Stahoň Rost.,
Vála, Žák, Šindelář a Švec obsadilo toto družstvo 4.
místo.V roce 1993 pokračovalo družstvo mužů ve 2. lize ve
složení: Cerman, Palát, Tajbr, Hakl M.,Šimek, Hanuš,
Paleček, Landa, Stahoň Rost., Vála, Novák P., Novák J.,
Šindelář, Synek a Stahoň M., kteří ve své skupině
obsadili 4. místo a k boji o 7.místo jsme už finančních
důvodů nenastoupili. Konečné 8. místo bylo pro nás
zklamáním. Poté se družstvo rozpadlo. Ty nejlepší jsme
zapůjčili na hostování do Teplic (Gomolák, Kraus, Hakl M. a
Kuzma). Další roky jsme naše nejlepší dorostence a muže
pouštěli na hostování do 1. ligy, hlavně do Teplic, kde si
vedli více než dobře. V roce 1998 jsme si opět vybojovali
účast ve 2. lize a tuto soutěž jsme suverénně vyhráli.
Nastupovali jsme v sestavě: Czomor, Gomolák, Kuzma, Kraus,
Burian, Křenek, Landa, Žák L., Žák J., Kníže, Novák P.,
Šimek, Novák J. a Švec. Rok 1999 měl být vyvrcholením
družstva seniorů startem v naší nejvyšší soutěži.
Bohužel obrovské finanční problémy nám zabránily v
účasti a zůstali jsme ve druhé lize. Rok 2000 - konečně
jsme se dočkali: jsme v 1. lize! Nemohli jsme nakoupit, ale ani
udržet bývalé posily, vsadili jsme na "srdíčko",
sice jsme bojovali, ale na lepší než 10. místo to nebylo. Z
každé skupiny postupovala prvá tři mužstva, která se utkala
o titul. Ostatní bojovala už jen o umístění s družstvy z
druhé skupiny. My jsme na Teplice, Chomutov a Plzeň neměli,
takže jsme ve skupině "východ "obsadili 5. místo.
Poté jsme družstvo rozpustili, protože bez peněz a sponzorů
se tato soutěž dělat nedá. Zatím poslední sestava v 1. lize
za náš oddíl: Gomolák, Czomor, Kraus, Kuzma, Burian, Hakl M.,
Drzymala, Hanzalík, Novák P., Novák J., Ježek, Vála, Šulc,
Buřič. Poté jsme se zaměřili hlavně na výchovu mládeže.
Orientační běh
Chrastavský orientační běžec Michal Horáček byl po
letošní úspěšné sezóně (nejen sportovní, ale dokončil i
VŠ) vyhlášen nejlepším orientačním běžcem České
republiky za rok 2002. Přejeme mu minimálně stejně
úspěšný rok 2003, doprovázený dobrou formou i zdravím.
- Přestože sezóna orientačním běžcům skončila již před
měsícem, scházejí se na společných trénincích v
tělocvičně prakticky celé zimní období. Někteří z nich
se budou i v zimě účastnit tzv. lyžařského orientačního
běhu. Chrastavský klub vydává i svůj časopis, který
slouží členské základně k informovanosti, ale i
vzdělávání. Komentáře některých závodů jsou velice
vtipné a ten, kdo ví, o čem je řeč, se zpravidla dobře
pobaví.
Mistrovství České republiky
mladších žáků - zápas ř. ř.
Krásná Lípa 19. října 2002
Startovalo celkem 98 ml. žáků z 20 oddílů ČR. Z našeho
oddílu se zúčastnilo 7 zápasnických nadějí. Vybojovali
jsme jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Další úspěch
našeho nastupujícího mládí. Většina bude závodit ještě
dva roky v této věkové kategorii, takže se můžeme těšit
na příští rok, snad vybojují i nějaký titul.
Výsledky chrastavských ml. žáků:
29 kg - PAUR Milan - 3. místo
33 kg - ZSIGA Dominik. 7. místo
37 kg . CINIBULK Jan. 2. místo
44 kg - DVOŘAK Pavel - 3. místo
52 kg - RAMÍREZ Dušan - 4. místo
52 kg - EŠPANDR Jiří - 7. místo
62 kg - HANUŠ Patrik - 7. místo
Mistrovství České republiky ml.
žákyň a ml. žáků v zápase ve volném stylu
Ostrava
Tohoto mistrovství se zúčastnilo z našeho oddílu celkem osm
ml. žákyň a dva ml. žáci. Bylo to velmi vydařené
mistrovství, vybojovali jsme celkem 6 x titul Mistr ČR , 2 x
3.místo a 2 x čtvrté místo. Hlavně naše děvčata navázala
na své starší kolegyně a dokázala že jsou nejlepší v ČR
i v této věkové kategorii. Chrastavská děvčata vybojovala v
letošním roce na M ČR celkem 17 medailí - 11 x titul MISTR
ČR, 4 x stříbrná medaile, 2 x bronzová medaile.
Ml. žákyně:
31 kg - Myslikovjanová A. - 1. místo MISTR ČR
37 kg - Tvrzníková K. - 1. místo MISTR ČR, Hajská D. 4.
místo
40 kg - Svatoňová B. 1. místo MISTR ČR 44 kg - Kurimská P. -
1. místo MISTR ČR, Málková M. 3. místo
52 kg - Holinská D. - 1. místo MISTR ČR
57 kg - Vávrová Z. - 1. místo MISTR ČR Ml. žáci :
27 kg - Mužák Jiří - 3. místo
37 kg . Cinibulk Jan - 4. místo
Bielawa (Polsko)
23. - 24. listopadu 2002
Mezinárodní turnaj pro kategorie žákyň a žáků, kterého
se zúčastnilo 142 mladých adeptů zápasu z 9 oddílů z
Polska, Německa a ČR. Vybojovali jsme 5 x 1. místo, 6 x 2.
místo a 2 x 3. místo.
Výsledky chrastavských borců:
žákyně:
28 kg - Tvrzníková Martina - 1. místo
32 kg - Nováková Nikola - 1. místo
37 kg - Tvrzníková Karin - 2. místo, Hajská Dominika - 6.
místo
40 kg - Svatoňová Barbora- 4. místo
44 kg - Kurimská Pavla 1. místo
52 kg - Holinská Denisa - 1. místo, Vávrová Zuzana - 2.
místo, Hedbávná Andrea - 9. místo
56 kg - Dvořáková Eliška 2. místo
63 kg - Suchá Petra. 2. místo
žáci:
26 kg - Svatoň Jiří. 3. místo
29 kg - Paur Milan. 2. místo
32 kg - Havlíček Tomáš - 6. místo
35 kg - Novák Michal. 1. místo
38 kg - Cinibulk Jan - 4. místo
42 kg Dvořák Pavel - 2. místo
47 kg - Novák Petr - 3. místo, Hedbávný Lukáš - 6. místo
53 kg - Hána Zdeněk - 4. místo.
Mezinárodní turnaj
Chrastava 30. listopadu 2002
Mezinárodní turnaj ml. žáků v zápase přípravky dívek,
ml. žákyň a kadetek v zápase ve volném stylu. Tento turnaj
byl pořádán k 50. výročí založení oddílu zápasu.
Zúčastnilo se 218 závodníků tří států (Polska - Hutnik
Pieňsk, Slovenska, Dunajplavba Bratislava a Gabčíkovo) a 13
oddílů z České republiky. Byl to přímo zápasnický
maratón, na žíněnkách se bojovalo 8,5 hodiny. Turnaj
zahájil i nový chrastavský starosta Ing. Michael Canov.
Soutěž družstev
1. Slovensko (Gabčíkovo, Bratislava) 138 b.
2. Spartak Nelson CHRASTAVA 134 b.
3. Polsko (Hutnik Pieňsk) 109 b.
Umístění chrastavských závodníků: přípravka dívek:
27 kg - 1. Šimonová L.
29 kg - 1. Tvrzníková M.
31 kg - 1. Myslikovjanová
33 kg - 1. Nováková N., 3. Šimonová K.
37 kg - 8. Hajská
44 kg - 1. Kurimská, 3. Málková, 4. Svatoňová
52 kg - 1. Holinská, 3. Vávrová
žákyně:
57 kg . 1. Velechovská J.
52 kg - 5. Hedbávná
57 kg - 2. Dvořáková, 3. Velechovská K.
kadetky :
56 kg .1. Dítětová
52 kg - 3. Kleinhamplová
60 kg - 1. Stahoňová Š.
65 kg . 3. Suchá
ml. žáci:
22 kg - 4. Zavadil
24 kg - 5. Svatoň
27 kg - 8. Mužák;. 14. Novotný
31 kg - 4. Havlíček, 9. Paur
35 kg - 5. Sziga
37 kg - 2. Novák M., 7. Cinibulk
40 kg - 5. Bajer
44 kg - 3. Dvořák
52 kg - 2. Hána, 4. Ramírez
62 kg - 5. Hanuš P.
Brigáda v parku
Oblastní charity
V sobotu 26.10. 2002 proběhla další brigáda na pozemku
budoucího parku OCH. Protože se jedná o projekt, který bude
sloužit též chrastavské veřejnosti, zvali jsme občany k
pomoci uskutečňovat tento záměr. A ku podivu se nás k
aktivní práci sešlo asi 20. Mezi nimi byla též mládež z
turistického kroužku. Brigádu jsme zahájili hrabáním listí
a poté jsme se dostali k hlavnímu cíli podzimní tvorby,
totiž k osazování okrasných dřevin. Barevně ilustrovanou
studii vzhledu parku s popisem a umístěním jednotlivých
dřevin jsme měli vyvěšenou na tabuli, takže každý mohl
vidět jeho budoucí podobu. Území bude osázeno přibližně
60 druhy dřevin, a to v počtu asi 400 kusů. Práce jsme
přerušili v 10 hodin. To se asi 30 účastníků sešlo k
slavnostnímu požehnání zahájení tvorby parku Otcem Genrtem,
správcem římskokatolické farnosti Chrastava. Shromáždili
jsme se pod břízou, na jejímž kmeni byl připevněn litinový
kříž. Ten sem umístili řádové sestry během svého
dlouholetého působení na faře. Pod žlutobílou korunou
stromu, která nám v tuto chvíli vytvářela chrám, jsme v
duchu přísloví "Bez Božího požehnání, marné lidské
namáhání" děkovali Nejvyššímu za dar a krásu
přírody, prosili za sjednocení lidstva k její ochraně a
vůbec se zamýšleli nad správným vztahem člověka a
přírody. Po požehnání jsme se odebrali na místo, kde pan
starosta Petr Medřický vysadil Žižkovu lípu. Přestože
lípa je jen 1,5 metru vysoká, je to asi tříletý prut, nese s
sebou prastarou historii. Rozhodli jsme se ji takto oficiálně
zasadit a tím zahájit tvorbu parku. Na otázku, jak si děti
myslí, že je lípa stará, odpovídaly 3 nebo 5 let. Lípě
však můžeme přiřknout stáří 579 let. Že je to nesmysl?
No, posuďte sami: Děj této lípy se začal odehrávat v dubnu
r. 1423. Byla to doba, kdy Jan Žižka z Trocnova se svým
vojskem táhnul ztrestati proradného Čeňka z Wartenberka. V
Hradci se radil s hejtmany, vyslal posla k pánům Valečovským
Bartošovi a Bernartovi na Valečově u Trutnova, aby bez nich k
nijaké úmluvě nepřistupovali a společně Čeňka potírali.
I tu mladý Louda z Chlumčan přistoupil k Žižkovi a přivedl
dceru zemana ze Sobčic. Byla to statná panna, pravá mužatka,
pásaná zemanským mečem. Uklonila se a jala se vyprávěti,
jak Čeňkovo vojsko vypálilo tvrz jejího otce a mnoho členů
rodu pobilo. Diviš, hejtman hradecký měl plán. Znal dobře
zdejší kraj. Tanulo mu na mysli návrší u Hořic, kde je
kostelík sv. Gotharda a nedaleké valiště. Byla to krajina,
kam se lidé za zlých časů Braniborců a Korutanců utíkali.
Tak právě sem se vydal Žižka s hejtmany Loudou, Divišem a
sice nečetným vojskem, ale za to nadšeným k odvetě za
příkoří, které jim nenáviděný Čeněk činil. Dva řady
vozů měl Žižka podle "Starých letopisů
Českých", které seřadil dne 20. dubna na hoře u kostela
sv. Gotharda a ohradil se zde vozy. S jásotem za ním brzy
přikvapila četná jízda nepřátelská. Pan Čeněk myslil,
že tentokráte zajme tu kališnickou "šelmu" a vydá
ji svému králi Zikmundovi, který jej za to bohatě odmění.
Jen ji míti a konec bude válce a Zikmund nastoupí na trůn
svých otců bez odporu. Čeněk, jsa si jist svým
vítězstvím, jako strom života bez rozumu, poručil jezdcům,
by z koní sesedali a v těžkém brnění útok učinili. Tito
tak učinili, ač bytí unaveni a bylo toho dne dosti teplo. Ale
Žižka jich nevyčkal, až by k vozům dorazili, a poručil do
nich bíti z houfnic a švihovek. A když železné řady
pěších Čeňkových jezdců zakolísaly, vyrazili z ohrady
husité. Mezi čerstvým vojskem Žižkovým jako anděl pomsty
zjevila se statná panna, která vedla svůj oddíl, který
nejvíce dotíral na železné muže. Marně pan Čeňek přivedl
zálohu, marně napomínal, by bili se mužsky, ale záhy
obraceli se jeho jezdci na útěk. Prohrál boj, ač byl ve
větší sne než Žižka. Jásot byl veliký v táboře u sv.
Gotharda. Jako zázrakem zvítězila menšina nad většinou.
Stále důvěřovali svému vůdci a důvěra jejich rostla v
písni "Kdož jste boží bojovníci". Po
díkůvzdání Všemohoucímu poručil Žižka odtáhnouti k
Sobčicům pod Chlumy. Zanedlouho sem dorazili. Opodál spálené
tvrze zemanovi poručil Žižka zasaditi lípu mladou, na místě
prastaré, požárem zničené. (Dle drobné črty Fr. Jar.
Benetky upravil M.Kirschner) Na tomto místě lípa stála až do
roku 1995. Měla tehdy 572 let a obvod kmene 6,5 m. Nešťastnou
náhodou, nebo spíše nedbalostí mnoha lidí a úřadů, ač
byla v posledních letech chráněna zákonem, padla na jaře
1995 pod zuby motorových pil. Šlo o zdravý strom, sice bez
koruny a dutý, ale nesmírně vitální. Lípa však svůj boj o
přežití nevzdala. Z jejího pařezu vyráží mladé pruty -
tzv. vlky. A právě ty sobčický písmák pan Jaromír
Špindler odřezává a nechává zakořenit. Ujaté pruty lípy
pak daruje do různých parků. Asi šestým místem je i náš
park. Jde tedy o tutéž Žižkovu lípu. Pan starosta se chopil
lopaty a začal zeminou zasypávat jámu s lípou. Posléze se na
výsadbě podílely všechny přítomné děti. Pan Medřický
pak ve svém slově mimo, jiné vyjádřil fakt, že po
husitském plenění zdejšího kraje je tato lípa možná
prvním pozitivním odkazem husitství v Chrastavě. A tak se
zamýšlím, zda je vysazení Žižkovy lípy v našem městě a
na místě Římskokatolické církve paradoxem nebo spíš aktem
smíření. Vroucně si přeji, aby šlo o to druhé. Dějiny
není v našich silách změnit, ale je v našich silách změnit
postoj k nim. A tak se i my poskytnutím tohoto parku a výsadbou
této lípy hlásíme k míru a vzájemnému pochopení. Oběd
jsme měli připraven v jídelně Charitního domova sv.
Vavřince. Za výborný gulášek děkujeme panu J.
Čarnogurskému z Hrádku n/N. Po kávě a čaji se zákuskem od
paní Šimkové jsme asi do 17 hodiny pracovali v parku. Za
velkou pomoc děkujeme dětem z turistického kroužku pod
vedením paní Teubnerové, všem dalším dobrovolníkům z
Chrastavy (zvláště maminkám s dětmi), Hrádku n/N a
Litoměřic. Velký dík patří panu Skálovi, který tvorbu
metodicky vede a daroval pro tento účel nemalý počet dřevin,
Nadaci Partnerství děkujeme za finanční dar z programu Strom
života ve výši 3.000,-Kč pro nákup dřevin, firmě
Tekonstrukt za pomoc v terénních úpravách pozemku a firmě
Benteler za realizaci 100 m oplocení parku jako dar. Městu
Chrastava děkujeme za finanční dar 5.000,- Kč pro tvorbu
cest. Za přízeň a vstřícnost děkujeme Otci Genrtovi, panu
Medřickému, starostovi města Chrastavy panu Canovovi a všem
ostatním, kteří se zahájení zúčastnili.
Další brigáda bude probíhat na jaře 2003.
Matouš Kirschner
Než nám začnou
Vánoce
Čtyřnedělní předvánoční období, které má připomínat
příchod, narození zakladatele křesťanství - Krista, je
nazýváno Advent. Je to doba těšení se z tichého
rozjímání. Patří k ní i strojení adventního věnce. Lidé
ho zavěšují na vchodové dveře, pod lustr nebo ho pokládají
na prostřený stůl. Bývá vyzdoben větvičkami jehličnanů,
stálozelenými listy keřů, sušenými květinami a ovocem.
Čtyři svíce mají představovat čtyři neděle do radostné
události. Fialová barva stuhy umocňuje pak jeho krásu. Tato
tradice však sahá do první poloviny 19. století. Kruhový
tvar měl vyjadřovat jednotu společenství s Bohem, plamen
svíček připomínal Krista jako světlo ozařující plamenem
lásky každého člověka.V dnešní moderní době patří
také k nejhezčím předvánočním zvykům i adventní
kalendář,který mají rády naše děti. V květinových
síních se začíná prodávat vánoční hvězda (Euphorbia
pulcherima), která patří mezi nejoblíbenější květiny
Adventu a Vánoc. Podle aztécké legendy kdysi kapičky krve
jedné bohyně, která zemřela na zlomené srdce, skropily
vrcholové listy poinzécie, a tak jí daly její nezaměnitelnou
barvu. Dárky jsou drobná zrníčka radosti, jimiž se lidské
srdce nechá unésti. Promlouvají tiše do duší lidí
některé jsou upřímné, jiné se trochu stydí. Nemusí jich
být moc, ani drahé, nahradí ti milé i slovo plané a skromně
připomenou ti, že na světě nejsi sám...
Alena Vydrová
Dotaz čtenáře
-Na vývěsce OkÚ v Liberci jsem se dočetl, že v Benteleru se
plánuje výstavba kataforetické linky (nanášení těžkých
kovů). Je to pravda?
Můžete mi objasnit všechna rizika s tím spojená - pro
přírodu, pro životní prostředí i pro občany tohoto města?
Ing. Lambert Medřický
-Redakce se bude snažit zjistit odpověď do některého z
příštích vydání Chrastavských listů (oslovíme jak
stavební úřad, tak firmu Benteler.)
Okénko politických
stran - poděkování za účast ve volbách
Vážení spoluobčané města Chrastavy, děkujeme Vám všem,
kteří jste odevzdali hlasy v našem městě pro kandidáty na
kandidátce ČSSD. Díky Vám jsme získali 7 mandátů v
zastupitelstvu města. Slibujeme, že naší nově zvolení
zastupitelé budou pracovat ve prospěch všech občanů města a
svým mandátem přispějí k jeho dalšímu rozvoji. Michal
Košina, lídr za ČSSD v Chrastavě
Oldřich Němec, poslanec ČSSD PS PČR za Liberecký kraj
Vážení spoluobčané,
chceme Vám poděkovat za projevenou důvěru v komunálních
volbách. Výsledku, který jsme dosáhli, si velmi vážíme. Do
voleb jsme šli jako samostatná strana a náš výsledek byl
opět v porovnání s volbami parlamentními shodný. Pozice
proti Koalici ODS a US-DEU byla obtížná, ale díky Vám jsme
obstáli velmi dobře. Byli jsme v situaci, kdy jsme mohli
opravdu rovnocenně jednat s vítězi voleb, Koalicí. Pro
vyjednávání byli naši stranou pověřeni lídr pro volby
Michal Košina a Oldřich Němec. Samozřejmostí pro nás bylo
ctít výsledek voleb, i když, jak jsme zmiňovali,
nezvítězila strana, ale koalice dvou stran. Rádi bychom Vás o
situaci, která probíhala, v krátkosti seznámili, a to i z
důvodu, že naše kroky nešly proti zájmu zvolených stran a
Vám, občanům Chrastavy. A to i z důvodu, že kusé informace
jistě proniknou ven a je lepší znát skutečnost než
zprostředkované a možná zkreslené informace. Do jednání
jsme vstoupili s nabídkou postu starosty pro Koalici, post
místostarosty (funkce uvolněná, jak bylo v našem programu)
pro naši stranu a rozložení sil v radě města 2:2:1, kdy
poslední místo v radě podle výsledků náleželo KSČM, ale z
důvodu naší předpokládané neprůchodnosti ze strany Koalice
jsme navrhli zástupkyni KDU-ČSL. Mysleli jsme si, že pro chod
obce je to správná varianta. Vždyť i rozdělení mandátu v
zastupitelstvu toto rozdělení naznačovalo. Koalice 8 (ODS 4,
US-DEU 4), ČSSD 7, KSČM 3, KDU-ČSL 1. A byla by i vhodná
pozice ženy v radě města. Názor či pohled ženy na dění
bývá jiný a pro jednání mnohdy i potřebný a prospěšný.
Dokázali jsme si představit na pozici starosty i jinou osobu
než lídra Koalice, a to i za situace, kdy Koalice měla ten
samý názor na post místostarosty navrženého z našich řad.
Koalice na post starosty navrhla pana Ing. Canova. My jsme
respektovali požadavek a na post místostarosty navrhli pana
Miloslava Pilaře. Bod, na kterém jsme se nemohli shodnout a
neshodli, bylo sestavení rady. To ale byl pro nás bod
klíčový. Vždyť nejde o posty, ale o slušný a nikým
nenapadnutelný chod města. Proto byla i možná varianta, kdy
by všechny strany měly v radě zastoupení a složení rady by
v tomto případě bylo 2:1:1 :1. Nakonec vše bylo v rukou
zastupitelů města a konečné sestavení rady je 2:2:1, kdy
Koalice má dva členy rady - starosta města pan Ing. Canov a
pan Ing. Štekl. Naše strana dva členy - místostarostu pana
Miloslava Pilaře a pana Michala Košinu. Pátým členem rady je
zástupce KSČM pan Pavel Pěch. Jsme rádi, že ani jeden z
politických subjektů v radě města nemá většinu. Mrzí nás
již zmiňovaná skutečnost - v radě města chybí žena a je
škoda, že názor zastupitelů byl jiný. Pokud můžeme
hovořit za zastupitele klubu ČSSD, budeme se snažit pracovat
pro zdárný a úspěšný chod města. Věřím, že odvedeme
maximum a jsme připraveni o všech věcech diskutovat s Vámi,
občany našeho města, a jistě rádi vyslechneme i Vaše
možné názory a připomínky. Ještě jednou děkujeme Vám
všem za vyslovenou důvěru. MO -ČSSD Chrastava
Patrioti?
V životě se stává spousta věcí. Ať už pozitivních, tak
samozřejmě i negativních. Lidé se rodí, umírají a v tomto
mezidobí se vdávají, či žení, a nebo jen tak životem
proplouvají. Stává se, že novomanželé jsou z jednoho
města, obce, či vesnice. Jsou i možnosti, že se jeden z
dvojice přivdá či přižení. Stává se, že se i manželé
přestěhují do jiného města či kraje. V tom případě se
jeden z dvojice (nebo oba) podle názoru některých lidí
stává přivandrovalcem. Je to podle mě velmi zvláštní slovo
a hlavně zvláštní názor a pohled na tyto lidi. Není to
pohled na člověka jako takového, na jeho klady či zápory.
Není to posouzení člověka podle jeho chování, způsobu
života, snahy aktivně se zapojit do dění města. Je to jen
pohled takzvaných nebo samozvaných starousedlíků a tedy
patriotů. Je to pohled jednostranný a naivní. Nyní žijeme ve
21. století a kdyby nebyli mezi námi přivandrovalci, jistě by
hlavně v menších městech a vesnicích bylo velmi málo
obyvatel a lidí aktivně žijících a snažících se o rozvoj
obce, ale i pasivních lidí, kteří také tvoří obraz obce.
Jsou lidé, kteří v obci žijí od narození, lidé, kteří
žijí ve městě 20, 10, 5 let nebo i jeden rok. Proč na ně
mít názor z tohoto pohledu. Zarážející je, že tento pohled
můžou míti lidé, jež jsou sami přivandrovalci. Hodnoťme
tedy, prosím, lidi dle jiných kritérií, než je místo
narození a neschovávejme se za nějaké vymyšlené a
nadnesené pohledy. Pak se nám tady bude všem žít radostněji
- a možná se i lépe poznáme.
Michal Košina
Z historie
třebechovického betléma
Blíží se Vánoce, svátky s jedinečnou atmosférou, kterou
ani nejnovější technika a převratné dějinné události
nemohou z našeho života vytlačit. Jen stěží se najde u nás
rodina, kde by na Štědrý den nevonělo jehličí, jablka a
cukroví a kde by pod vánočním stromkem nestál betlém jako
symbol rodinné pohody. Tradice lidových betlémů byla v
minulosti živá v Podkrkonoší i na Valašsku, na Vysočině i
v Podkrušnohoří. K betlémům s největším počtem figurek
patří bezesporu výtvor Tomáše Krýzy v Jindřichově Hradci,
který zaujímá plochu 60 čtverečních metrů a skládá se z
1756 figurek, z toho je 150 pohyblivých. Lidoví řezbáři byli
bezesporu lidé nadaní, vybavení velkou fantazií a
trpělivostí. Vždyť některé betlémy vytvářeli tito
umělci celá dlouhá desetiletí. Největší obdiv a slávu
získal bezesporu třebechovický betlém. Jeho tvůrci byli tři
vesničané. Jeden z nich, Josef PROBOŠT (1849 - 1926), byl
rolníkem, ale vyučil se truhlářskému řemeslu. Protože mu
nechyběl smysl pro krásu a měl mimořádně šikovné ruce,
dal se do vyřezávání dřevěných postaviček. Jeho touhu
vyjadřuje nejlépe tento výrok: "Chci vytvořit betlém,
který bude největší a nejkrásnější na světě, takže se
na něj přijede podívat z Vídně sám císař pán." V
Třebechovicích se samozřejmě našlo hodně posměváčků,
kteří tento Proboštů v smělý výrok zesměšňovati.
Probošt pracoval pilně, zanedbával přitom i práci na poli,
ale přesto po čase cítil, že je takové d/10 nad jeho sí1y.
Setkal se náhodně s Josefem Kapuciánem (1841 - 1908), který
se živil jako "kopytář". Vyráběl totiž pro ševce
v celém dalekém okolí dřevěná kopyta, která potřebovali
při domácké výrobě bot. Procestoval kus světa, ale nikdy
nezbohatl. Když se oba muži seznámili, byl již téměř
hluchý a bez peněz. Jeho přirozený talent stačil na víc
než na mechanickou výrobu ševcovských kopyt. Za ubytování v
malé světničce na Proboštově statku a za skromnou stravu
pracoval Kapucián téměř čtyřicet let na výrobě figurek.
Přesto tento lidový umělec skončil svůj neradostný život v
bídě a zapomenutí. Mnohé figurky z jeho rukou měly v
obličeji výraz třebechovických řemeslníků a jiných
známých místních osobností. Josef Probošt naštěstí
zamítl myšlenku, aby figurky jejich betléma byly
polychromované, a tak je celý tento skvostný výtvor v barvě
přírodního dřeva. Betlém měl po dokončení úctyhodné
rozměry a neuvěřitelně velký počet figurek lidí i
zvířat. Jedno však tomuto betlému chybělo: pohyb. Probošt
se setkal s třetím řemeslníkem, Josefem Frimlem. Ten uvedl
prostřednictvím složitého mechanismu betlém do pohybu.
Všechny součástky, včetně ložisek, byly vyrobeny ze dřeva,
při čemž na některé části bylo použito mimořádně
tvrdého dřeva dovezeného z Afriky. Probošt jako rolník
zkrachoval, Kapucián prožil několik posledních let svého
života jako žebrák. Celý betlém byl vyhozen kamsi do staré
kůlny. Po letech odkoupil betlém od Probošta učitel Skřivan.
Dal jej opravit a v třicátých letech s ním kočoval po
Čechách i po Slovensku, takže toto mimořádné dílo zhlédly
tisíce lidí. Pak přišla válka. Skutečné světové slávy
se třebechovický betlém dočkal v roce 1967, kdy byl vystaven
na světové výstavě v kanadském Montrealu. Dávný
Proboštův sen se splnil, bohužel teprve mnoho let po jeho
smrti. Jeho dílo bylo skutečně považováno za největší a
nejkrásnější svého druhu na světě a v československém
pavilónu stáli před ním v údivu králové, prezidenti a
ministři z mnoha zemí. Inženýři kroutili hlavou nad
důmyslností mechanismu. Téhož roku byl třebechovický
betlém vystaven také v Londýně a v Holandsku. Po
triumfálním návratu ze zámoří byl pak ještě vystaven v
pražském Parku kultury a oddechu a na Hradčanech. Již po
mnoho let můžeme tento zázrak lidských rukou vidět v
Třebechovicích, kde je betlém umístěn skutečně v
důstojném prostředí spolu s mnoha jinými druhy betlémů.
F. Vydra
Bulletin č. 100
Bulletin slaví jubileum
Berete do rukou 100. číslo čtyřstránkové historické
přílohy CHRASTAVSKÝCH LISTŮ. Vzniklo tak 400 stran
zajímavých příspěvků o dějinách našeho města a
nejbližšího okolí Které jiné město na severu Čech se
může pochlubit podobnou pří1ohou?!
Mnozí naši čtenáři si před několika lety koupili publikaci
CHRASTAVA: KAPITOLY Z DĚJIN MĚSTA A OKOLÍ. Leckdo si koupil i
CHRASTAVSKÝ KALENDÁŘ 2000 (je ještě v městském muzeu ke
koupi za 49,-Kč). Připočteme-li k tomu těch čtyři sta
stránek našeho Bulletinu, máme dostatek zdrojů pro poznání
minulosti Chrastavy. V příštím roce 2003 chceme samozřejmě
ve vydávání Bulletinu pokračovat. Máme v muzeu uložená
všechna čísla Bulletinu. Prohlížíme-1i zpětně těch
několik prvních čísel (od nultého čísla. do čísla
sedm),udivuje nás ta jednoduchá, ba primitivní grafická
úprava. Nulté číslo bylo tištěné na lihovém přístroji
ormig odpudivým fialovým tiskem, dalších několik čísel
bylo psáno na psacím stroji, tisk byl nedokonalý a ilustrace z
dnešního hlediska velmi nekvalitní Ano, to je již dávná
historie... . " A pak přišla spásná myšlenka.
Tehdejší starosta Mgr. P. Medřický, který byl v té době
rovněž předsedou naší Společnosti přátel historie města
Chrastavy, prosadil, aby byla historická pří1oha zařazena
jako součást pravidelně vydávaného měsíčníku
"Chrastavské listy". Zatímco jsme těch prvních
několik čísel nabízeli k prodeji v trafikách (náklad byl
tehdy120 výtisků), od 8. čísla se Bulletin dostal téměř do
každé rodiny. Kdo si všechna čísla Bulletinu ukládá, dá
mi snad za pravdu, že obsah jednotlivých čísel je dost
pestrý. Neomezujeme se pouze na historii našeho města, ale
najdeme tam i příspěvky ze Žitavska, které je s českými
dějinami úzce spojeno, některé články se týkají i
Frýdlantska, Liberce či Podještědí Spolupracujeme s
Okresním státním archivem v Liberci, s knihovnou v Žitavě, s
frýdlantským muzeem, k mnoha článkům dali podnět i
chrastavští občané, kteří nám darovali či alespoň
zapůjčili zajímavé staré fotografie nebo publikace. Přáli
bychom si, aby nová čísla - počínaje lednem 2003 - byla
zajímavá a čtivá. V tom nám můžete pomoci i Vy, naši
čtenáři.
PhDr.Frant. Vydra
Pohled do minulosti našeho kraje
Na mém stole leží otevřená velká kniha. Její rozměry jsou
28 x 40 cm a obsahuje 420 stran. A její název?
ČECHY - Společnou prací spisovatelův a umělců českých
vede prof. Alois Jirásek
Díl XII: Severní Čechy
Obrazovou část pořádá Karel Liebscher
Sepsal - Dr. J. V. Šimák
Kniha byla vytištěna v posledních letech 19. století
{1898-99) a představíme-li; si těch dvanáct svazků (12 x 400
= 4800 stran), jde o skutečně úctyhodné dílo. Není tu ani
jediná fotografie, ale stovky obdivuhodných kreseb
Listujeme-li tímto svazkem, vydaným ještě v dobách
Rakouska-Uherska, jsme právem zvědavi, co se tam píše o
našem městě a jeho okolí. O Chrastavě se dozvídáme dost
zajímavých údajů, je tu kresba kostela a Führichova domu,
autor popisuje město a krajinu jako poutník, který tudy
prochází. A protože se jazyk neustále vyvíjí, připadá
nám tehdejší způsob vyjadřování poněkud zastaralý;
Uveďme si alespoň dva příklady.
První se týká Kryštofova Údolí:
"Kdo by obešel silnicí pod ostrohem a tam, kde čirá voda
Eckersbachu se rmutným proudem Nisy splývá, proti potoku se
dal, vejde v hluboký, tichý úval, kde jen bí1ý pruh silnice
svítí v tmavém plášti hvozdnatých strání. Říkají tu
pyšně v "Clamovském Švýcarsku". V pravdě sluje
končina ta zapadlá a jako světu ztracená Christofsgrundem
čili Oudolem sv. Krištofa, jak. v XVI. věku předkové naši
ji pojmenovali:"
Ten druhý úryvek popisuje hraniční kopec Výhledy nad
Vítkovem
"Na vyšších. tratích proskakují lučinami řídké
háječky a boky pod Gickelsberkem samy zarostly jsou mlázím
nízkým a borovicemi. Z něho, jako z vínku svěčného, lysý
vrchol vřesem růžovým se zardívá. Nejvýše pak hrot
železných skal, rudošedých hrání basaltových
vyniká."
Co nás při četbě kapitol o Chrastavě a okolních obcích
upoutá, je skutečnost, že kromě Chrastavy a Vítkova se v té
době používaly pouze německé místní názvy. Bí1ý Kostel
je tu nazýván Bí1ý Kostelec, ale všechna ostatní místa
mají pojmenování, jakých používali místní obyvatelé
německé národnosti:
Engelsberk (= Anď. Hora), Eckersbach (= potok Rokytka i osada
Rokytnice), Frauenberk (= Panenská Hůrka); Schafberk (= Ovčí
hora), Gickelsberk(=Výhledy), Machendorf (=Machnín), Wetzwalde
(=Václavice), Neundorf (=Nová Ves), Einsiedel (= Mníšek) atd.
Zajímavá je zmínka, o (německém) lidovém kroji, který se
snad ještě v 19. století nosíval na vesnicích, určitě ne v
průmyslovém Liberci, který byl kolem roku 1860 druhým
největším českým městem po Praze.
Mužský kroj:
režné kalhoty a kamizola, dlouhá červená vesta s lesklými
knoflíky, široký klobouk. - ve svátek manšestrové kalhoty
ke kolenům, bílé punčochy a střevíce s přezkou
Ženský kroj:
živůtek s úzkými rukávy s varhánky, kabátek vzadu
nabíraný, široká tmavá sukně a na hlavě bí1ý čepec
zdobený stuhami
Z lidových zvyků, které ovšem v té době již zanikaly se
autor zmiňuje o přástkách, o "čarování"o
Vánocích (zřejmě předpovídání budoucnosti), o stavění
máje, o pálení ohňů, o shazování kozla z kostelní věže
v clen sv. Jakuba a o pašijových hrách. Na vesnicích
naděloval Mikuláš a Rupprich (Ruprecht), ne však na Štědrý
den, ale již v den sv. Ondřeje.(30. listopadu), kdy plnil
dětem punčochy pečivem ve tvaru křížků.
U dveří do vesnických chalup bývalo blízko vchodu křesadlo
tzv. troudník a nádobka se svěcenou vodou.
Ve světnici bývala velká kachlová kamna, vytápěná poleny z
předsíně k peci, kde spaly většinou děti nebo staré osoby,
vedly tři schůdky, v rohu stávala. postel s nebesy (postel
bývala natřená modře s obrázky osob i krajiny), nad stolem,
u něhož se jedlo, bývaly pověšeny svaté obrázky malované
na skle.
Vzpomínka na starou lékárnu
Moje babička, magistra farmacie Ludmila DOLENSKÁ, sice nebyla
chrastavskou rodačkou ale prožila v našem městě mnoho let a
myslím, že bychom ji právem mohli zařadit mezi významné
občany města Chrastavy. Do historie se zapsala tím, že se
stala první provizorkou v Čechách (provizorka = vedoucí
lékárny). Narodila se v roce 1889 v Mukařově a Semil v
rodině řídícího učitele. Měla devět sourozenců. Protože
byla v dětství velmi bystrá a ráda se učila, rodiče ji
poslali studovat farmacii do Prahy na Karlovu univerzitu. V té
době studovalo na univerzitě' jen velmi málo dívek a babička
byla jednou ze tří žen, které tehdy získaly titul magistra
farmacie. Když ukončila studium a praxi, stala se provizorkou
lékárny v Jičíně. Za několik let se vdala a přestěhovala
se do Semil. Protože však v Semilech, již jedna lékárna
byla, babička si zřídila drogérii, ve které kromě
drogistického zboží prodávala také léky pro zvířata. Po
druhé světové válce, v roce 1946, se s rodinou přestěhovala
do Chrastavy, aby zde převzala opuštěnou lékárnu. Po letech
mi vyprávěla, jaký dojem na ni tehdy Chrastava udělala:"
Bylo to poklidné městečko s krásným okolím, pěknými domy
a mnoha obchody a krámky. Stará lékárna se nalézala přímo
na náměstí, a to v domě, kde je nyní trafika.
"Bohunka". Dole v přízemí, v prostorách se starou
klenbou, byla. lékárna se starobylým nábytkem a zařízením.
Později byly tyto věci umístěny do lékárenského muzea
Nahoře v poschodí měla babička byt.
Vzpomínám si, že mě babička někdy brala s sebou do
lékárny. Ještě dnes si dovedu vybavit tu zvláštní vůni
léků a sušených bylin. Babička přede mnou vytahovala jeden
dřevěný šuplík po druhém, a v každém z nich byla jiná
sušená bylina s jinou vůní. Také mi ukazovala, jak se
ručně dělají pilulky a čípky, jak se míchají masti a
vyrábějí kapky. Čas ubíhal, babička. odešla do důchodu a
na její místo, nastoupila její dcera, moje matka. V roce 1970
babička Ludmila Dolenská odešla navždy. V témž roce se
narodila.její pravnučka Martina. Když vystudovala gymnázium,
vydala se do Bratislavy studovat farmacii. Jednou seděla na
přednášce z dějin farmacie a paní docentka vyprávěla o
první ženě - provizorce v Čechách. Po přednášce studentka
Martina nesměle přistoupila k přednášející a její
sdělení, že ta první provizorka byla její prababička,
vyvolalo veliký údiv a nadšení, zvláště když přislíbila
přinést podrobný životopis, fotografie a dokumenty, mezi nimi
i vysokoškolský diplom" index a průkazku do menzy.
Možná, že ještě dnes žijí v Chrastavě lidé, kteří si
při čtení těchto řádků vzpomenou na drobnou přívětivou
ženu - magistru Ludmilu Dolenskou, která se kdysi dávno stala
první provizorkou v Čechách. Jitka Fiedlerová, vnučka
Radnice se po šedesáti letech dočkala nové
věžičky
Chrastavské náměstí má opět po dlouhých šedesáti letech
svou staronovou dominantu. Při přestavbě radniční budovy,
která již druhým rokem probíhá, se počítá s obnovením
věže, která tam stála téměř tři sta let. Původní stará
radnice bývala dřevěná, a proto několikrát vyhořela.
Během třicetileté války ji Chorváti a Švédové vypálili
dvakrát. V plamenech samozřejmě shořely i důležité
listiny. V roce 1646 byla na místě dřevěné radnice postavena
kamenná budova. Za těch více než 350 let prošla různými
stavebními úpravami. V roce 1683 byla na šindelovou střechu
umístěna deset metrů vysoká dřevěná vížka a v roce 1704
byla opatřena hodinami, přivezenými až z daleké Budapešti.
V roce 1855, při největším požáru, jaký kdy město
postihl, začala.hořet střecha radnice. Jak se zachovalo ve
starých záznamech, odvážný kominický mistr J. Pilz radnici
v poslední chvíli zachránil a městská rada jej za jeho
hrdinský čin odměnila dvěma zlatými dukáty. V přízemí
radnice bývala restaurace, a když hloubili v roce 1832 sklepy,
aby se do nich vešlo více sudů, našli tam poklad starých
stříbrných mincí. Změnil se vzhled čelní zdi, drobné
úpravy zaznamenaly i vnitřní prostory. V průběhu druhé
světové války poškodila dřevěnou věžičku silná
vichřice. Hrozilo nebezpečí, že nakloněná věž spadne a
způsobí nemalé škody. Proto městská rada rozhodla
věžičku sundat. Zuřila válka a na obnovu, věže nebylo ani
pomyšlení. Teprve letos byla obnovena, a aby se ani
nejsilnějšímu uragánu nepodařilo konstrukci poškodit, byla
vyztužena kovovými trubkami. 15. listopadu 2002 - za
přihlížení desítek občanů - zvedl jeřáb poslední,
šestimetrový díl obnovené věže na střechu radnice a za
mohutného potlesku začalo svařování. Byl to skutečně
historický okamžik. Chrastavské náměstí 1. máje má opět
po více než půl století důstojnou, zdaleka viditelnou
dominantu.